Mít správný politický čich

aneb

Úloha nosu v dějinách

Islámští politici, učenci, teologové a novináři tvrdí, že projevy islámského terorismu nejsou jejich náboženství vlastní, že islám toto odsuzuje.

I velice povrchní čtení koránu je usvědčuje ze lži: vůči nevěřícím psům má správný islamista vystupovat s co největší krutostí. No a tak vystupují.

Každé náboženství, včetně křesťanského a dokonce i buddhistického, má na hlavě máslo z dob minulých i současných. To máslo představují miliony lidí, kteří přišli o život v důsledku náboženských třenic nebo i zdánlivě obecných konfliktů, v jejichž pozadí se však náboženství vyskytuje jako měchýř v kaprovi. Když k tomu připočteme války z důvodů nacionálních či přímo rasových, máme tu obraz člověka (a v důsledku toho i Boha, vždyť k obrazu svému…) coby agresivního, nesnášenlivého, zlovolného a nenávistného zmetka, jehož ničitelská podstata nemá na planetě obdobu. Snad s výjimkou červených mravenců.

Konflikt mezi islamisty a euroamerickými státy má povahu dnes již chronického nepřátelství, přičemž jeho příčiny jsou rovnoměrně rozděleny mezi oba tábory. Obě strany mají své dobré důvody, proč ty druhé nenávidět a střílet jak králíky na honu, bez nejmenšího slitování.

Jaký je rozdíl mezi chováním amerických vojáků ve známé scéně, kdy z bezpečí vrtulníku vystříleli desítku neozbrojených civilistů na zaprášené ulici kdesi v Iráku – a mezi chováním tří atentátníků, kteří vystříleli redakci satirického časopisu v centru Paříže?

Žádný, alespoň já ho neshledávám. Máte-li jiný názor, sem s ním.

Současný konflikt je střetem civilizací, z nichž jedna je na úrovni středověku, zaostalá, chudá, bigotní, pověrčivá a výkonem svých příslušníků nekonkurenceschopná, druhá je rozvinutá, průmyslová, vědecká, bohatá, ale její představitelé se chovají jako středověcí tmáři, agresoři, vykořisťovatelé a prospěcháři.

Tento konflikt je a bude permanentní, neřešitelný, fatální a k jedinému možnému dočasnému východisku (byť ne řešení) zahradil cestu Hitler se svým rasovým šílenstvím. Neboť jediná cesta, jak zabránit stupňujícímu se násilí je apartheid, oddělený vývoj ras a náboženských skupin.

To bychom však my, euroatlantická civilizace, museli přestat strkat svůj římskokatolický, protestantský, židovský a baptistický nos do kuchyně lidí s muslimskými frňáky.

A muslimské frňáky by neměly jak vosy na med lézt jiným do jejich kuchyně a vyžírat jim špajzku sociálního zabezpečení.

To by však náš globální rypák nesměl být rozlezlý po světě jak nos princezny Bosany.

=================================================================

zdroj:

http://taras2.wordpress.com/2015/01/08/uloha-nosu-v-dejinach/comment-page-1/#comment-368