Brazilská Bastilla nebo pouze nepokoje?

Pan  Josef Mikovec pravidelně informuje o tom co se děje na Jihoamerickém kontinentu a některá periodika v ČR mu články vydávají.
Poslední z nich je o událostech v Brazílii a byl 27.června publikován v OM (OUTSIDERMEDIA)
http://www.outsidermedia.cz/Ceka-nas-Bastilla-po-brazilsku-1.aspx

V téměř původní podobě ale navíc s fotografiemi přetiskují s dovolením pana Mikovce i zde.
Začnu sdělením z úst dnes již slavného jmena :

"Myslím, že to, co se odehrálo v Latinské Americe za posledních deset let, je pravděpodobně nejvíc vzrušující a nejpozitivnější vývoj na celém světě" Noam Chomsky
===========================================================================
Na uvod obrazem:
http://saladuprising.tumblr.com/

Brazilská Bastilla nebo pouze nepokoje!?

Josef Mikovec
“It’s like the taking of the Bastille.”
Mayara Vivian, Brazilian protestor.
“Bůh je Brazilec“
Lula -Luiz Inácio da Silva, v době kdy byl prezidentem Brazílie 
 “ Papež je Argentinec, ale Bůh je Brazilec“
Dilma Rousseffová, v době kdy je prezidentkou Brazílie
Dění v Brazílii zahraniční masmédia zpočátku naprosto přehlížela. V České republice téměř dva týdny. Zde ovšem byly domáci problémy, skandál a skandálky, záplavy, ale také chytlavé zástupné problémy. Brazílie je daleko a zdá se, nebo se chce aby se zdálo, že je nedůležitá. Istanbul je blíže a válka v Sýrii mnohem tragičtějsí. Latinská amerika však bezvýznamná není. Egon Bondy kdysi prohlásil “Jestli západní kulturní tradici zbývá poslední záloha, je jí už jen Latinská Amerika. Tam bychom měli vyvinout největší úsilí.” Čas mu dává za pravdu

Obr se probudil
Po nějakou dobu se zdálo, že Brazílie byla postižena netečností a ospalstvím z přízemnosti. Situace nejchudších se zlepšila. Vzrostla střední třída, která se jevila jako nepolitická nebo ustrnulý, spíše pravý, střed. Prezident Lula byl  nazván “nejůspěšnějším a nejpopulárnějším politikem Planety.” Úspěšným a populárním bezesporu a po zásluze byl. Ač kritizován zprava i zleva, přivedl Brazílii na světovou scénu a změnilo se více než se očekávalo. Problémy byly za oponou. První demonstrace se konaly 17. května, tehdy šlo především o problémy školství, zdravotnictví, korupci, korupci, korupci a tichý, vtíravý neo-liberalismus. Problémy země, která nepřipravena vyskočila na 6. místo ve světové ekonomice  a dostala se i do několika mezinárodních a nadnárodních Rad  bohů, se akumolovaly a došlo k explozi. Květnové demonstrace federální vláda i vlády jednotlivých států nepochopily. Politické strany regulovanými cestami nemohly dosáhnout ničeho a ani se příliš nesnažily. Začátek nynějšího povstání v São Paulo, 6. června, byl docela prozaický. Netýkal se sice pouze zvýšení jízdného, jak se tvrdí, ani zoufale předražení přípravy Mistrovství světa a Olympiady, ale možná (?) u toho mohlo zůstat. Dočasně. Hlupci od moci proti demonstrantům poslali policii, která se chovala vice než neúměrně a nepřiměřeně situaci. Hlavní třídu města zavalil veletok lidu. Brazilci necinkají klíči a z demonstrace se stalo povstání. Postupně se demonstrace, nepokoje a boje rozšířily do zhruba 80 měst.. Stejně tak je banálně samozřejmá nedostatečnost investigativní žurnalistiky. Brzo jako odpověď na policejní brutalitu došlo v některých městech  k útokům na úřední budovy, házení kamenů, molotovových koktejlů, zapalování aut, blokádě silnic, do které se zapojili i mnozí automobiliste a řidiči kamiónů. Někteří demonstrani, hlavně studenti, se snažili o udržení mezí a vytvořili pořádkovou službu, ale málokde měli úspěch. 
 Brazil Tries to Calm Protester Concerns, Rebuking Violence –
Bazilian Students Dig for Corruption
Change Brazil   http://www.youtube.com/watch?v=AIBYEXLGdSg&feature=youtube_gdata_player
https://www.facebook.com/changebrazilrevolution

Demonstranti  ovšem nezapomněli na to, že brazilská média byla stvořena v 60. letech a jsou stále nástrojem oligarchie a politiků  s nánosy z doby vojenské diktatury. O vysvětlení se, v rámci, který nemůže překročit pokusil Washington Post Explaining Brazil’s protest movement with photos and tweets
fotografie z několika měst “Všichni jednotně pro lepší Brazílii  “   
Brazilian Protests, texty a fotografie
‘We Apologize for the Inconvenience, We’re Rebuilding Brazil’ by Marina Araujo
Nejostřejší byly střety a destrukce v Rio de Janeiro a Salvadoru, který byl na čas zcela paralyzován. Prezidentka odletěla do São Paulo poradit se z bývalým prezidentem Lulou, který ji v posledních volbách neprozřetelně národu doporučil. Co ji poradil není známo. Na veřejnost nevystoupil a nezdá se, že by se chtěl angažovat. Ústava dovoluje třetí zvolení do úřadu prezidenta po uplynutí čtyř let po skončení předchozího prezidentského období. Zda na to myslí a má šanci je nejisté. Také mu patrně další politickou aktivitu po vyléčení rakoviny, která postihla několik jihoamerických prezidentů a odvedla ze života Huga Chaveze, zdravotní stav nedovolí. Svým mlčením však zklamal. V některých městech se policie dokázala chovat disciplinovaně a stejně tak demonstranti.
“Brazílska polícia odmietla zasahovať proti demonštrantom, ktorí protestujú proti tamojšej vláde. Takéhoto precitnutia rozumu sa u našej polície asi ťažko dočkáme. Nádej však zomiera posledná a treba veriť, že sa v radoch našej polície nachádza aspoň štipka rozumu ktorá raz prenikne na povrch.                                                                                                            
V hlavním městě Brasília byl střed města také zaplněn desetitisící demonstrantů. Někteří vylezli na střechu Kongresu a vytvořili uměleckou scénu.“
Podobných akcí se samozřejmě nevyhnutelně zůčastňují lide, kteří by neměli. Proto později došlo nelogicky k útokům na ministerstvo zahraničí, vyslovenému vandalismu a drobným požárům. Mimochodem, ministr zahraničí se jmenuje příhodně Patriota. Také byly páleny vlajky vládní strany PT-Partido dos Trabalhadores (Strana pracujících), která už sotva je za stranu pracujících považována, i když v jejím rámci stále existují tendence a skupiny hájící původní program a charakter strany. Došlo i k menším střetům mezi skupinami anarchistů, krajní pravice , tzv. Integralistů, vzájemně i s ostatními.. Naštěstí se “Octového” nebo také “Salátového” povstání–revolty-revoluce, nezůčastnili kriminální organizace a lidé z favel, ti nejchudší. V takovém případě by došlo patrně k vysloveným masakrům. V São Paulo při posledních nepokojích v roce 2006 před  možnou budoucí “přímou akcí “varovali. viz  Primeiro Comando da Capital  na Tv Globo (prvních 23 vteřin je portugalsky, bez titulků). Zatím snad byly zabiti jen čtyři lidé Protester killed in Brazil demonstrations, V  Ribeirão Preto, 1,000  lidí se zůčastnilo pohřbu 18 letého Marcose Delefrata. Vojenská policejní hlídka provázela průvod a jízdní policie hlídala hřbitov. V pátek zemřela v amazonském městě Belém Cleonice Vieira, 51, které výbuch kanystru slzného plynu způsobil selhání srdce. Dvě ženy byli zabity ve státě Goias. Raněných bylo hodně a materiální škody nejsou malé.
Zapomeňte na Molotova., ocet je to pravé              
  Vážnost situace lze posoudit i z toho, že stanice Globo přestala na pár hoditn vysílat obvyklé, povětšinou trapné telenovely a misto toho vysílala zprávy. V Brazílii absolutně neuvěřitelné počínání, ale nutnost nezná přikázání.
 “On Sunday in Sao Paulo, Piero Locatelli, a journalist with a Brazilian 0newsletter, was                                                                                                                                                                     arrested for carrying vinegar after police search his bag”
Esqueçam o molotov; esse é o novo combus...he comic's caption reads, "Forget Molotov [cocktails], this is the new fuel of the revolution."
Protestors began openly and symbolically carrying bottles of vinegar in defiance of the arrest.
How Brazil's transit protests became the 'Vinegar Uprising'


Název vznikl poté co policie zatkla v Sao Paulo novináře Piera Locatelliho a našla u něj láhev octa /vinegar/ , který měl patrně pro  případ zásahu slzným plynem. Kombinace octu a pepře /pepper spray/ inspirovala také k názvu „Salátové povstání.“
Mask from the comic book and The Guy Fawkes movie V for Vendetta but instead of "Vendetta," "V is for Vinegar n appearance in Brazil, as it the world in recent
"Pepper spray on one side and vinegar on the other: The Salad Uprising," reads this tweet. Bruno Hoffmann@aneldecaveira
https://www.facebook.com/changebrazilrevolution
Brazilci žijící v cizině byli s demonstranty solidární a největší manifestace se konaly v USA, Velké Británii , Francii. Středa v okolí města London, England ,Brazilians protest on BBC, UK   V Praze jich asi příliš není a pravděpodobně se neprojevili. Vláda měla dlouhé bezpečnostní zasedání. Poté prezidentka promluvila mateřským hlasem i s mateřskou přísností. O demokracii, změnách, které vbrzku provede a proti vandalismu, který nebude tolerovat.                                                                           Každého napadlo na co vlastně od inaugurace čekala (a po prvních demonstracích v květnu ) a její projev byl považován za pouhé chlácholení, na které naletí jen lidé ducha poněkud mdlého. Ale televize, která je většinou buď státní nebo ji vlastní massmedia mogulové, včetně i těch, kteří vlastní továrny a banky,už jsou zaplněna proslulými telenovelami, parfémovanou hollywoodskou stokou a typicky připitomělými estrádami. Tentokrát je slibovaný  účinek značně zesláblý a nedostatečný.  Televize je rovněž uvolněna téměř výhradně pro pravici. Bývalý prezident Cardoso připomíná „ zlatý věk“ jeho vlády, kritizuje Lulu i Rousseffovou a slibuje nápravu.                                    
Bude pokračování?
Demonstrace pokračují.  Večer a zítřek mohou být  ve znamení zdivočení,  Další soustředění je 27. června. Bezpochyby se připravuje vláda, která má poslední možnost prokázat dobrou vůli. Rady ze Severu nejsou známy, ale lze je tušit. Velká akce se chystá 1.července.
“ On July 1st, Brazil will stop. We'll show the government that who makes a country is the people not the politicians. United we can change this country.
Join the movement for the future of our generation..Stop unpunished politicians from stealing our money. If the government don't listen to us, we'll stop the country!”
https://www.facebook.com/changebrazilrevolution
Brazil will stop on July 1st 2013 to show the government that the people have the power to give corruption an end. And in action, we'll demand reaction. Join us on July 1st.
http://www.youtube.com/watch?v=XUVaNRb-Szg
V hlavním městě Brasília bylo  24.června uzavřeno hlavní autobusové nádraží blízko vládní čtvrti, nadraží metra v centru,, nejezdily autobusy, v některých částech města, a někde ani taxíky. Demonstranti šli dokonce z města Taguatinga, přes čtvrt Aquas Claras ke guvernérskému paláci..  25.června se konala stávka autobusů.  Odhaduje se, dle IBOPE ( Instituto Brasileiro de Opinião Pública e Estatística,) že zhruba 75% Brazilců podporuje protesty. 
                                                                                             
Prezidentka navrhuje referendum  o reformách                                                                            Dilma Rousseff proposes referendum on political reform  http://www.guardian.co.uk/world/2013/jun/25/brazil-president-dilma-rousseff-reform
BBC News - Brazil's President Dilma Rousseff promises major reforms
http://www.bbc.co.uk/news/world-latin-america-23041235
http://www.bbc.co.uk/news/world-latin-america-23041396
Prezidentka navrhuje vyhlášení referenda o zřízení ústavního shromáždění, které by pracovalo na úpravě brazilské ústavy. investice do veřejné dopravy, 100 % příjmů z nafty má být má investováno ve zdravotnictví a pozváni lékaři ze zahraničí. Každému to jistě připomene Chaveze. Další investice se týkají dopravy a  školství. Rovněž má být ztížena a přísněji trestána korupce, která je mimořádně vážným problémem. Je jí návrhy byly přijaty různě. Někomu se zdají nedostačné, jinni nevěří v jejich realizaci.V Kongresu se ozvaly hlasy proti. Jak někteří členové Kongresu , tak představitelé justice považují způsob  i podobu těchto reforem za protiústavní. Prezidentka i v případě, že počítala s těmito námitkami a neuskutečnitelností svého návrhu, což je pravděpodobné, získala chytře alibi a stoupence.
Revoluční samba
V Brazílii je každá událost spojena s hudbou a tancem.                                                                        Músicas que revolucionaram o Brasil estão mais atuais que nunca. –
http://abobra.com.br/musicas-que-revolucionaram-o-brasil-estao-mais-atuais-que-nunca/
- The Giant Awoke - O Gigante Acordou - Brazilian protests with English subtitles  http://www.liveleak.com/view?i=f63_1371822690

Strany nejsou partaje
“Zaujetí pozice vyloučených rozbíjí systém, který vytváří jejich neutěšenou situaci; je to zaujetí pozice, která nemůže být uznána, má-li systém pokračovat a přežít. Úkolem strany je zpochybňovat hegemonické ideologické koordináty, problematizovat a prolamovat převládající způsoby myšlení, aby tak byl vytvořen prostor pro něco nového”.Slavoj  Žižek
“idea strany s sebou nese přemýšlení o solidaritě a oběti. Strana je organizační formou pro politickou kolektivitu, pro logiku kolektivu.“ 
Jodi Deanová: Žižek o významu strany a revoluce

Před několika měsíci, kdy se zdálo, že Brazílie je v hluboké letargii. jeden z předáku strany PSTU mi řekl: “Lenin řekl, jeden den může být jako rok a jeden rok může být jako jeden den.” A je to tady. Vytváří se “Revoluční fronta” z několika levicových stran  a zapojují se odbory, což je pro vrchnost strach vzbuzující. Je tedy možné, že typická roztříštěnost levice bude překonána. Studenti  organizují výbory a demonstrace pokračují, někde klidněji, jinde stále intensivní. Trockistická PSTU, během demonstrací nejvýraznější, však mnohokrát, stejně jako i někteří čeští trockisté, zastávala stejnou pozici jako vláda USA, NATO a globální Nadtřída. Příkladně pokud jde o Líbyi, Sýrii, Venezuelu a Chaveze a nahrává tím pravici na smeč. Spory o pravověrnost vedly k permanentnímu dělení uvnitř levice, politickým a doktrinálním schismatům a často vylučovaly společné akce.

Что делать?
Jak se budou události v Brazílii vyvíjet je těžko předvídat. Každý den přináší něco nového. V Rio de Janeiro se ozývají favely. Do politiky v části Brazílie zasáhl déšť a záplavy.Politici i některé strany se snaží revoltu využit nebo ukrást pro sebe. Vláda zadýchaně dobíhá. Jaký nakonec bude účinek návrhu  prezidentky poznáme v nejbližších dnech. Prozatím jak uvedeno výšše. Brazílie vyjde buď hodně posílena nebo trochu oslabena a stejně tak její mezinárodní postavení v rámci Megasystému a možnost ovlivňovat pozitivně světové dění . K socialismu.21. století je ještě daleko. Venezuela a Ekvádor jsou nyní na krátkou dobu v rizikové situaci.                                                                             
Ale spící a důvěřivý obr se probudil a řekl “ Už dost “, jsme tady ! “          
.A necinkají klíčemi.....se souhlasem předstupující vrchnosti !

Je Bůh opravdu Brazilec?                                            
A papež, který je Argentinec snad Gringům pomůže pochopit, že Bůh je skutečně Brazilec. Především a přinejmenším by měl mobilizovat aktivisty Theologie osvobození. Stále nebezpečný Hugo Chavez byl; a Evo Morales je připomínkou. Osmělí se další !


Prevzato  s dovolenim pana Mikovce  ze zdroje:
http://aulavirtualedemocracia.blogspot.com.br/2013/06/brazilska-bastilla-nebo-pouze-nepokoje_26.html

===============================================================

Dodatky, doplňky a odkazy

http://www.youtube.com/watch?v=ny7MPoaFy7Q  hope  not like last time 
PCC na Tv Globo, Brazilian terrorists
http://www.youtube.com/watch?v=IMVDwtzkC7U  
english subtitles. On the beginning are  comercials,

not because of Football but because of theft of government  ... education, health are chaos
Solidarity from Turkey to Brazil.
Don't believe in what official midia is telling about the protests. We are fighting for our rights and we are violently repressed by the police and the Arms. Tell the world what's really happening here, please!
 http://www.youtube.com/watch?v=UNA0tjTQHnA
                                                                                                             Chossudovsky to vidí chossudovsky, Brazílie povstala proti úlitbám MMF
http://www.czechfreepress.cz/latinska-amerika/brazilie-povstala-proti-ulitbam-mmf.html
Mass protests continued throughout Brazil on Monday, with hundreds of thousands of demonstrators converging in Sao Paulo, Rio de Janeiro, Belo Horizonte, the capital of Brasilia and other cities. Protests initially began last week following a government announcement of an increase in public transportation costs, which brought out students and young workers and led to more than 250 arrests. READ MORE: http://on.rt.com/m0gce2

Brazil Bedlam: Largest-in-decades protests sweep country -http://www.youtube.com/watch?v=2meFNeBC80c

 Millions Protest in Brazil - Rio de Janeiro - Sao Paulo Hundreds of Thousands HUGE PROTEST
 http://www.youtube.com/watch?v=WiLqpRpCtwM

Reporter tells how the Police brutality marked the latest protest
http://www.youtube.com/watch?v=W6QVLE8PQJ8

Brazil police brutality  photos
I come by that comment speak for all that Brazil has no functioning health conditions such as hospitals and medical education schools, childcare and safety, training of police officers are bad and their wages are also the bad Brazil is a total disorder believe that I I mean I'm Brazilian and I'm using a translator for all foreigners who may read here is a total corruption, I am going through all videos related to protest over Brazil to speak for all this
http://www.youtube.com/watch?v=1eQjcg-wXHI
 Brazil: Police and demonstrators fight street battle in Sao Paulo http://www.youtube.com/watch?v=eG7ISIQcSao

Brazil protests: Demonstrators set fire to cars and destroy buildings in Rio, Brasilia and Sao Paulo http://www.youtube.com/watch?v=fPJqv_ibIng
Protesters flood Brazilian cities over World Cup spending - http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/southamerica/brazil/10126532/Protesters-flood-Brazilian-cities-over-World-Cup-spending.   lt

Brazil Bus Fare Protests' Clashes Between Police And Thousands Of Demonstrators -http://www.youtube.com/watch?v=xQ8Uu931_SY

 Komentáře z Brazílie
 come by that comment speak for all that Brazil has no functioning health conditions such as hospitals and medical education schools, childcare and safety, training of police officers are bad and their wages are also the bad Brazil is a total disorder believe that I I mean I'm Brazilian and I'm using a translator for all foreigners who may read here is a total corruption, I am going through all videos related to protest over Brazil to speak for all this
For once I'm actually proud to be Brazilian. Finally the people woke up and saw the government for what it truly is! REVOLUTION! REVOLUTION!       
God is Brazilian. Brazil is Great
test against corruption, misappropriation of public money, works overpriced.
Today was exciting to see the people in the streets singing the National Anthem and wanting improvements to the country.

Možnosti pro nejen Latinskou Ameriku

„Participativní demokracie, participativní ekonomika, participativní komunikace, paralelismus a pochopení významu kultury sice dosud zůstávají v rámci Systému a pouhé politické a ekonomické dewesternizace, ale mohou tento rámec v nedaleké budoucnosti přesáhnout.
Nejde však jen o strategii, taktiku, přizpůsobení místním podmínkám ani dokonce o pouhé oživení původního neimportovaného  latinsko-amerického marxismu. Jde o radikalismus ve vlastním slova smyslu, návrat ke kořenům, k podstatnosti. V Latinské Americe je viděn evropský vývoj také jako kolonialita počínající Renesancí, pokračující  plochým a mechanizujícím, nadřazujícím se, despotickým Osvícenectvím, kantovským znehodnocujícím kosmopolitismem, karteziánským Cogito postrádajícím určující Ubi, hegeliánskou filosofickou rozpínavostí legitimizující imperiální theo-ego  politiku, ale také  marxismem, v míře poplatné tomuto vývoji a zdrojům, na které a jak, se odvolává.
 Současně s obnovující dekolonialitou následující po dekolonialismu a neokolonialismu, je nutností  vytvoření kulturní základny pro ekonomickou nadstavbu, větší rozsah a zesílení revoluční etiky.“
http://aulavirtualedemocracia.blogspot.com.br/2013/03/hugo-chavez-stale-nebezpecny.html
Jižní Amerika předkládá nové alternativy
" Socialismus předpokládá... „participační kulturu určující, jak bude společenské bohatství  aplikováno v zájmu posílení humanity (nahrazující kulturu konzumpce, hyper individualismu, etnocentrismu a soukromého zájmu).“
Lee Artz
Jižní Amerika neznámá a podceňovaná má a získává dost přínosného, nejen zrozeného v Evropě, ale i zcela vlastího původem i podobou. I pouhé projekty pro první fázi rozvoje jsou proto nežádoucí.
“Ak vychádzame z premisy, že z eurocentrického pohľadu Latinská Amerika historicky bola a stále je vnímaná ako periféria (či už v zmysle geopolitickom, ekonomickom, filozofickom alebo umeleckom), nemôžeme si pri bližšom pohľade nevšimnúť, že mnohé z tých myšlienok, ktoré sa zrodili v európskom centre a ktoré v ňom nemali úspech, ostali len na teoretickej úrovni alebo narazili na svoje vlastné obmedzenia, v Latinskej Amerike našli silnejšiu odozvu, širšie pole uplatnenia, alebo sa prispôsobili na lokálne podmienky ...  mimoriadne aktuálne v čoraz zaujímavejších ekonomických formách, medzi ktorými vyniká myšlienka solidárnej ekonomiky v Brazílii, celosvetovo známa po prvej skúsenosti s participatívnym rozpočtom schválenom v roku 1989 v Porto Alegre v brazílskom štáte Rio Grande do Sul, a po prvom zasadnutí Svetového sociálneho fóra v tom istom meste v roku 2001. ...V článku Ku charakteristike solidárnej ekonomiky v Brazílii  (Hacia una caraterización de la economía solidaria en Brasil. En: Revista Venezolana de Economía Social, Año 9, N°17, Enero-Junio 2009) skúma belgická ekonómka Andreia Lemaître proces, prostredníctvom ktorého vzniklo a upevnilo sa sociálne hnutie obraňujúce princípy solidárnej ekonomiky ako alternatívy ku kapitalizmu. Robí to vytváraním spoločnej identity niekoľkých skupín aktérov spojených na základe spoločných aktivít. V historickom a komparatívnom kontexte s vývojom v Európe článok (ako samozrejme zďaleka nie jediná štúdia) ponúka aj analýzu prostriedkov, ako sa niektorým súkromným organizáciám darí nepretržitým spôsobom produkovať veci, potraviny a služby bez sledovania kapitalistického zámeru maximalizácie zisku.

Silvia Ruppeldtová, Realizovať utópie ZDE  ZDE

“Jednou z možností je Parecon, který detailně rozebírá ve svých knihách např. Michael Albert. Participativní demokracie a ekonomika je založena na spolupráci, nikoliv na soutěžení. Podobným návrh pochází např. od W. Bella a jeho úvahách o deglobalizaci. Základem obou přístupů je komunitní participativní systém, spolupráce výroby a spotřeby, která nutně vyžaduje decentralizaci a silnou demokratickou participaci. Předvoj tohoto vývoje můžeme pozorovat v Jižní Americe.”
 Ilona Švihlíková, Ekonomická krize a její řešení  k tématu též články ZDE ZDE
http://blisty.cz/art/52160.html
Těch alternativ je samozřejmě více a jejich realizaci bude bráněno všemi prostředky, obzvláště budou-li úspěšné. Přese všechny počáteční neduhy továrny řízené dělníky i družstva se osvědčují: “In this factory there are no bosses... We believe that we should all be leaders.”. Stejnou zkušenost mají v Argentině. Viz též The New Latin American Left: Utopia Reborn.                    A jsou i velmi umírněné alternativy ze Severu - Proposal for a Participatory Socialist International.
.
Brazilská identita
Aleksandr Dugin -- Brazil's Russian identity -                                                      http://www.youtube.com/watch?v=G6RKX_GW34c

“The Brazil as well as the other Latin America countries has its own particular identity. But among the other countries that is Brazil that is developing now with the greater speed and is managing to affirm more and more its political and economical independence. Such independence is considered first of all vis-a-vis the USA. So here the affirmation of cultural identity goes hand in hand with the growth of the economical and geopolitical power. We need to interpret the leftist sympathies of the major part of the Brazilian society as a sign of a search for its particular social identity that doesn't fit into individualist and liberal pattern of North-American society. So, Brazilian and wider Latin American socialism has in itself many ethnic and national features. The catholic religious factor and the spiritual synthesis of the popular religious beliefs are very important elements in the present awakening of the new sovereign identity of Brazil. It is in some aspects comparable with the geopolitical, cultural and spiritual renaissance of the modern Russia.....Brazilian society and Brazilian culture are not fully Western and individualistic. There are many collectivist and holistic features in them. So, Latin America and Brazil in particular have some social and cultural differences in comparison with the European or North American societies and cultures.” 
http://debateolavodugin.blogspot.com.br/2011/07/dugins-conclusion.html


Nejsem marxista
Karel Marx

Pokud jde o arogantně všeplatný  eurocentrismus a universalisticky  ploché, nivelizující  chápání historie, v  mnohém se theoretici  dekoloniality ( pojem v ČR takřka neznámý) a levice shodnou i s částí pravice Zde                                               
“Už pozdní Marx zkoumající "asijský výrobní způsob" přišel na to, že idea jednotných univerzálních dějin směřujících k emancipaci lidstva je neudržitelná, že se (v tom nejlepším případě) jedná o europocentrický klam. Nynější postupně marginalizovaný Západ nebude už nadále žádným centrem světového dění - a těžko může třeba dvěma miliardám Indů a Číňanů podsouvat vlastní představy o tom, odkud a kam se ubírají hypotetické univerzální dějiny. Evropské dějiny blízké budoucnosti budou s největší pravděpodobností dějinami postupně chátrající periferie trpící nedostatkem zdrojů, těžce zkoušené důsledky narůstajícího chaosu ve svém bezprostředním okolí, včetně masívního přílivu migrantů, v nejlepším případě neozbrojených. Přestaňme prosím snít o nevyhnutelné cestě do socialistického ráje a připravujme se na to, co nás skutečně čeká. Jinak tu už brzy nezůstane nikdo, kdo by ještě mohl fabrikovat europocentrické dějinně filosofické iluze...” http://blisty.cz/art/51045.html

Cesta k socialismu (o socialistickém “ráji” snad nikdo nesní) v Evropě bezpochyby nevyhnutelná není, stejně jako na cestě k socialismu v Jižní Americe není nevyhnutelný kapitalismus. Ostatně nebyl nikde. Je snad kapitalismus planetární, predestinovaná, dějinná nutnost a nevyhnutelné fatum, nebo jen  přijatý, zdánlivý úděl? Významná část jihoamerického revolučního hnutí má pochybnosti o teleologické nutnosti projít vyspělým, případně jakýmkoliv kapitalismem a tradičně zdůraznuje význam vytváření komunit, uvolnění cesty pro nadějně komunity existující po staletí, nebo z doby předkolumbijské. A jejich kulturu a spiritualitu, universalizujícími marxisty a eurocentristy přehlíženou a psychologicky nepřístupnou. Trochu dále došel Ernst Bloch a Walter Benjamin. Jedním ze sjednocujících faktorů Jižní Ameriky, který není podceňován ani organizacemi zajišťujícími globální nadvládu zůstává  zůstává  boj indigenních obyvatel. V Brazílii to pochopitelně platí mnohem méně než kupř. v  sousedni Bolívii.
ttp://aulavirtualedemocracia.blogspot.cz/2013_03_05_archive.html
Heretici materialistického kalvinismu se však vyskytovali dokonce i v době Marxově.
 John Riddell, "From Marx to Morales: Indigenous Socialism and the Latin Americanization of Marxism" zde
                                                                                                                                                                      Teodor Shanin's  Late Marx and the Russian Road, Marx and the Peripheries of Capitalism zde a zde   Kevin B. Anderson , Marx's late writings on Russia re-examined  zde
                                                                                                                                                                         Tom Keefer, Marxism, Indigenous Struggles, and the Tragedy of "Stagism"  zde

Letter To Vera Zasulich by Karl Marx   zde
Chavez stále nebezpečný

Regulovaná revoluce?

“Adekvátní či revoluční třídní vědomí se neobjevuje spontánně nebo samo od sebe; naše zkušenost naší situace není sama o sobě zárukou politického pochopení nebo výkladu naší zkušenosti, zejména zkušenosti radikální. Třídní vědomí je výsledkem spousty tvrdé práce”.
Jodi Deanová: Žižek o významu strany a revoluce.
Žižek však podcenil možnosti spontaneity, příliš zobecňuje a svého času prokázal neznalost jihoamerické kultury, filosofie, mentality a  jihoamerického odkšírovaného marxismu, nepopojíždějícího dle antikvárních  jízdních řádů. Třídní vědomí, pokud není jen na tři dni, jistě je “výsledkem spousty tvrdé práce”, ale jeho projevy mohou  být dány nebo vyplývat z kulturní základny a psychohistorie nepostižené trhem ideí, považovaným za předpoklad vývoje k pokroku. Moderna a postmoderna Jižní Ameriku neformovala v takovém směru a stupni, aby na třídním vědomí, zvláště takovém, které deformuje vědomí hlubší a širší sounáležitosti a kulturního těžiště, nehybně a nezbytně závisela. Zvláště ne  třídní vědomí spojené se zaměnitelností politických programů, ideokratických škol, projektů technokratů revoluce, schématik a klišé z mauzoleí, strategickou geometrií, instrumentalizací myšlení a polaritě morálky a ekonomiky. Dějiny nejsou pouze dějinami třídního boje a kolektivní i osobní identita není založena na pouhém zařazení v ekonomickém systému, stejně jako odcizení   práce není jediná forma odcizení.

Kulturní základny pro ekonomickou nadstavbu

Autopoiesis (from Greek αὐτo- (auto-), meaning "self", and ποίησις (poiesis), meaning "creation, production") literally means "self-creation" and expresses a fundamental dialectic among structure, mechanism and function
Wikipedia, the free encyclopedy 

 “to make structural change, to change society, is to make history.To make history it is necessary to retain empowered imagery of the past which condemns the distortions of humanity that are wrought normal by objective pretensions of present. It demands, as Benjamin says,to seize hold of memory as it flashes up in a moment of danger. For as Herbert Marcusse remind us," all reification is a process of forgetting.” Art fights reification by making the petrified world speak, sing, perhaps dance.”
Michael T. Taussig, The Devil and Commodity Fetishism in South America

Nejde však jen o strategii, taktiku, přizpůsobení místním podmínkám ani dokonce o pouhé oživení původního neimportovaného latinsko-amerického marxismu. Jde o radikalismus ve vlastním slova smyslu, návrat ke kořenům, k podstatnosti. V Latinské Americe je viděn evropský vývoj také jako kolonialita počínající Renesancí, pokračující plochým a mechanizujícím, nadřazujícím se, despotickým Osvícenectvím, kantovským znehodnocujícím kosmopolitismem, karteziánským Cogito postrádajícím určující Ubi, hegeliánskou filosofickou rozpínavostí legitimizující imperiální theo-ego politiku, ale také marxismem, v míře poplatné tomuto vývoji a zdrojům, na které a jak, se odvoláva. Současně s obnovující dekolonialitou následující po dekolonialismu a neokolonialismu, je nutností vytvoření kulturní základny pro ekonomickou nadstavbu, větší rozsah a zesílení revoluční etiky.


Mimo monologickou monokracii kapitalismu
                                                                                                                                                                            Pro Západ a „Euro-Atlantidu“ stále více platí, že „Socialism was not able to replace the desire that nourishes and makes capitalism work…. The desire for accumulation and possession is stronger than the desire for distribution that was the socialist alternative, although within the logic of capitalism….. socialism emerged as an alternative within an alternative that changes the content of the conversation and maintains the terms of capitalistic production …It is crucial for the ethics, politics, and epistemology of the future to recognize that the totality of Western epistemology, from either the right or the left, is no longer valid for the entire planet. “ Walter D. Mignolo, The Geopolitics of Knowledge and the Colonial Difference


“São Paulo je známo svými karnevaly a Gay Parade, největšími na světě, s účastí až tři a půl milionu lidí. Jako v celé Brazílii je zde hodně do očí bijících kontrastů. Oddělené světy a mezisvěty velice viditelného hypertrofovaného bohatství a deformující bídy. Ta bída není na ulicích tak viditelná jako v New Yorku, také alkoholiků, narkomanů, duševně postižených a jinak drcených lidí potkáváte mnohem méně, zato tzv. favely jsou hrozné. Šance zlepšit svůj úděl bez něčí pomoci je pro Moradores da favela, neboli favelados nevelká. Dnes už je přece jen mnohem lépe, ale dobře není. Rád bych slyšel stoupence kapitalistických utopií, nájemné nostradamy a intelektuálně dekorativní nostradámy, jak k něčemu takovému mohlo dojít a hlavně co dělat v rámci nezměnitelných a nezaměnitelných zákonu hegemonů!
S tím souvisí i kriminalita, ta je v Brazílii děsivá. Pochopitelně nejvíce ve velkých městech.V São Paulo, a nejen tam, probíhá mezi favelami a policií malá, ale trvalá a nelítostná městská válka. Do války je zapojeno proslulé Primeiro Comando da Capital, tj. PCC, založené 1993 ve vězení Taubaté v São Paulo, původně snad spíše anti-establishmentová organizace zčásti politického rázu, která však měla v programu také pomstu za 111 věznů, obětí “Massacre do Carandiru” - masakru, kterého se dopustila 2.října 1992 vojenská policie státu São Paulo v největší věznici v Latinské Americe, Carandiru.  O PCC byl natočen film Salve Geral. Do války je zapojeno rovněž Comando Vermelho, Rudé komando, které působí hlavně v Rio de Janeiro. O jeho vzniku existuje možná zčásti legendarizující a obranná, ale i některými sociology a historiky zastávaná následující verze: ”Vojenská diktatura v Brazílii umísťovala ve vězeňských celách vždy 5-6 politických vězňů na 50 - 60 a více kriminálních, doufala, že ti kriminální doplní týrání při výsleších a zlomí politické. Stalo se něco jiného.Ti političtí, převážně členové organizace Falange Vermelha-Rudá Falanga, získali respekt a dominovali věznicím, učili vězně a tak vzniklo 1979 v Rio de Janeiro, ve věznici Cândido Mendes, na ostrově Ilha Grande, Comando Vermelho - Rudé komando s heslem Mír, Spravedlnost, Svoboda. Dnes už je to také zcela a naprosto jinak.. O favelách více zde. Ross Kemp natočil dokumentární film o Comando Vermelho (CV) Na počátky Comando Vermelho ukazuje film "City of God" v originále "Cidade de Deus” který se však ve skutečnosti neodehrává v pravé, typické favele. DVD kopie tohoto filmu obsahuje jako dodatek vynikající "Notes of a Private War" , rozhovory s dětmi z favelas, policisty i vězni. Neuvěřitelné vyjádření neuvěřitelného šéfa policie v Rio de Janeiro, Hélio Luz, znovu aktuální,který posuzuje situaci a vlastní činnost i z hlediska sociálního a politického. O historii CV hovoří také Paulo Lins, spisovatel, sociolog, autor knihy “Cidade de Deus” a jiní. Pro silné a nebojácné je film Favela Rising, k tomu říká Wikipedia stručně toto . Ve filmu jsou zachyceny pokusy o změnu.
Anderson Sà, který pochází z favely v Rio, vedl úspěšně kulturní hnutí nenásilí známé jako AfroReggae. Když v roce 1995 Michael Jackson natáčel video They Don't Care About Us ve favele Dona Marta v Rio de Janeiro pro album HIStory, režisér Spike Lee prý musel uplácet členy místního gangu a drogové dealery, aby mu bylo umožněno natáčet. Šlo však opravdu o úplatky?
“Comando Vermelho (CV - jak bývá na zdech psáno) stále existuje, i když úplně jinak. Snaží se získat mládež sportovními akcemi, zakládáním a sponzorováním zájmových klubů, lokálních sdružení apod. Svou roli hraje také populární hudební styl funk, krátká ukázka ku pochopení a neuškodí, více na Wikipedia, free encyklopedia, také zde. Většina těchto organizací se nakonec stane převážně nebo čistě kriminální záležitostí. Dnes už je CV také součástí městského folklóru.
V Brazílii je folklór všeho druhu stále živý, stále vytvářen, ne pouze napodobován, nebo uchováván. Úspěch kulturního imperialismu formou amerikanizace a odnárodňujíci a depersonalizující homogenizace se pořád nedostavuje v potřebné míře a razanci. Vedle životnosti a vrozené resistence vlastní kultury tu působí i politicko-ideologické skupenství a pro intelektuální vrstvu i odstrašující vzor ztrátových zemí. Zdá se dokonce, že zde mohou být i všechny čtyři kultury, dle jedné poněkud zjednodušující, ale praktické klasifikace anthropologická, humanistická, vědecká a masová, v docela slibných vztazích a návaznostech. “
Přehled politických stran pro důkladné ZDE.
Nemalý počet zaniklých stran není uveden, ale přenechán historikům, sociálním psychologům, psychohistorikům a politickým analytikům .

Důkaz z Množství
Levicové strany a organizace se vysloveně košatí, nenechme se však deprimovat. Jejich množství je pozitivní, umožňuje-li permanentní rozvoj idejí, návaznosti a komplemenaritu a vytváření propracovanější, pro sledovače nepřehledné taktiky. A vytváří-li komunity morálního růstu, frontové solidarity a rezistující lidskosti. Negativní, vede-li k sektářstí, sebeuspokojování sebespravedlivců, komunitám vyvolenců a věřících bez důvodů, klubů ztělesněných pravd a romantice výlučnosti a bezpečného, neubližujícího, bezbolestného mučednictví. Mosaika však, sama o sobě dělá užitečným i to, co bylo zanendbáno, opuštěné nebo opuštěno a osamělé nebo bez užitku. A kaleidoskop ukazuje nové možnosti, především jinak těžko objevitelné a téměř nenalezitelné kombinace.
 Nejstarší aktivní politická strana PCB - Partido Comunista Brasileiro hraje menší roli nežli v minulosti. Hlásí se k leninismu, ale je nyní otevřenější dialogu a méně strnulá nežli trockisté. Jejím předsedou, jako mladík ještě ne devadesátiletý byl architekt, anti-stalinista Oscar Ribeiro de Almeida Niemeyer Soares Filho . Další a větší komunistická strana, zastoupena v Kongresu i vládě je Partido Comunista do Brasil- PCdoB . Strana měnící často a podstatně deologii i program. Nejvíce viditelné strany na levici jsou  PSTU-Partido Socialista dos Trabalhadores Unificado  a P-SOL - Partido Socialismo e Liberdade  , s trockistickými tendencemi. P-SOL rovněž zdůrazňuje participativní demokracii. Další trockistickou stranou je Partido da Causa Operária, PCO, z původní Tendência Trotskista do Brasil s aktivní organizací mládeže Aliançaa Juventude Revolucionária (AJR). PCO působila v rámci strany PT, což pochopitelně nebylo možné trvale, ani když tato nebyla stranou Lulovy vlády. Je slibná a vstřícná všem vůči ostatním trockistickým a nevzdáleným stranám a organizacím.
Liberdade, Socialismo e Revolução (LSR) je brazilskou sekcí Výboru za dělnickou internacionálu. LSR Vznikla v roce 2009 sloučením organizací  a Colectivo Liberdade Socialiste (CLS), působí v různých organizacích, jako tendence uvnitř strany Socialismus a svoboda (P-SOL), v odborech, především v aktivní a důsledné CONLUTAS, Coordenação Nacional de Lutas . Conlutas je rovněž blízká PSTU.
Partido da Libertação Proletária vznikla z Coletivos Gregório Bezerra, disidentů PCB - Komunistické strany Brazílie. S PCB se neshodovali v otázce podpory Luly. A mohou dnes zvolat: “Co jsme vám tehdy říkali?!!!” Splynuli se stranou PSTU.
Brazil: Workers’ Party Betrays Workers 
Revolutas je trockistickou organizací ztotožnující se především s politikou International Socialist Tendency vedenou britskou Socialist Workers Party - SWP Tonyho Cliffa. Jeho theorie systému Východního bloku jako státního kapitalismu se stala žhavým tématem a tříděním levice. Z vedení je dnes nejznámější Alex Callinicos , tj. Alexander Theodore Callinicos, autor několika vynikajících knih, kritik Negriho a postmodernismu.
Democracia Socialista , DS - část členů strany přešla do P-SOL, ti kteří zůstali v DS jako součásti vládní Partido dos Trabalhadores usilují o změnu vedení i politiky PT.
- See more at: http://blisty.cz/art/52160.html#sthash.Q5LloJf4.dpuf
Co levici schází je nová kosmovize a epistemiologie; většinou nemohou jít jako celek dále než k zastavení ekocidy.
“Cesta k trvalému sociálnímu solipsismu a také dehumanizující, komodifikující fragmentaci pro Tržiště se sice i zde bohužel široce rozevírá, ale Brazílie je zjevně nesrovnatelně odolnější nežli kupř. nadřazující se, povýšenecké, eticky a kulturně ztrátové, přilnavé Česko, a větší část Evropy. Také se v Jižní Americe pořád nedostavuje v potřebné míře a razanci úspěch kulturního imperialismu formou amerikanizace a odnárodňujíci a depersonalizující homogenizace, což svědčí o jejich přednostech a šancích. Vedle životnosti a vrozené resistence vlastní kultury tu působí i politicko-ideologické skupenství a pro intelektuální vrstvu i odstrašující vzor ztrátových zemí. Snad jen pro konformní střed a ty, kteří chtějí být v roli jeho příslušníků, platívá povznášející imitovaný, kašírovaný „individualismus“. Na doplnění Žižka i optimistických neomaoistů Třetího světa věřících neústupným dějinám a důvěřujícím ve služný  čas: „Corporate Capitalism functions as an oppressive ruler non-leader and therefore group behavior is more „individualistic“… more the behavior of „individuals“ in a group and more guided by conditioned individual conscience and ego. Thus the ruling class maximizes control by developing a totally controlled system – a total institution – in which the individual is conditioned through the brainwashing institutions of the system – most significantly, through “language” and elements of Ideology of Vision – to act „individualistically“ via the created narcissist ego in accordance with their „own“ rational self-interest, but where acting in accordance with „individualistic rational self interest“ is in monetocratic reality acting in accordance with the interest of monetocrats. For They have defined „individual“; „self – interest“; and „rational“ in ways which make this true. For in addition to the particularities of conscience imposed on multitude, the development of narcissistic ego as a self-control, decreases the capacity of multitude to experience their real ,social or collective or „mass“ or/and power mind. The very form of „individualistic“ narcissistic conscience controlled behavior is in the vested interest of the privileged and ruling class for it eliminates the state of mind in which multitude have permanently stimulating power and possibility of new revolutionary structure of integral culture. The individual sees in narrow ways which the the possibility of dialectical discernment… The bourgeois ego or the personality or character is the locus of this controlling individualism. The bourgeois adoration of the „individual“ – the „personality“ – is nothing more than a technique of bourgeois control of the multitude. For the self-interested, rational „individual“ is guided by a ruling class (and) cultural logic of Late Capitalism imposed conscience (or super-ego) which she or he transforms into a self-controlling bourgeois ie. narcissistic ego. Together they provide maximal control by diminishing the sense of collective mind…
  ”(Původním autorem citátu, který jsem (ne?) mírně adaptoval a adoptoval, je značně kontroverzní, bezvýhradně samorostlý Fred Newman. poznámka JM.)

Od F.Newmana pochází mnohoznačný a proto též i podnětný výrok:
“Proletarian or revolutionary psychotherapy is a journey which begins with the rejection of our inadequacy and ends in the acceptance of our smallness; it is the overthrow of the rulers of the mind by the workers of the mind.”

Richard.Wolff, Capitalism, Democracy and Elections
 “When conventional solutions fail and ever more people begin to question, challenge, and oppose capitalism, capitalists generally support police and military repression. In extreme situations, they end electoral democracy by means of military coup, dictatorship or otherwise. However, ending electoral democracy usually provokes anxiety even among the capitalists who support it. They worry that ending electoral democracy provokes social criticism and systemic opposition that can expand to include an undemocratic production system. They do not wish to lose a key benefit of properly controlled elections: distracting workers away from the issue of capitalism per se. Such elections are the cheapest and least dangerous way to secure the distance that capitalism keeps between itself and real democracy….Capitalism and real democracy never had much to do with one another. In contrast, formal voting in elections has worked nicely for capitalism. After all, elections have rarely posed, let alone decided, the question of capitalism: whether voters prefer it or an alternative economic system. Capitalists have successfully kept elections focused elsewhere, on non-systemic questions and choices. That success enabled them first to equate democracy with elections and then to celebrate elections in capitalist countries as proof of their democracy. Of course, even elections were and are allowed only outside capitalist enterprises”
ZCommunications | Capitalism, Democracy, and Elections by Richard D. Wolff | ZNet Article

Prof. I.Švihlíková, Demokracie jako prekážka rozvoje kapitalismu

“Tlak kapitálu v krizi je bitvou o zbývající zdroje. A není potřeba brát ohledy na pracovní sílu, která už z hlediska ekonomického není příliš potřeba (v případě finančních trhů už ani jako zadlužený spotřebitel). Přeci jen ale krize přináší pro kapitál určité ohrožení: prozření lidu. Propaganda už tolik nefunguje, protože ji může přebít reálná sociální situace, která vede k demonstracím, nepokojům a co je pro kapitál nejděsivější: hledání alternativ MIMO systém. Neoliberální kapitalismus DEMOKRACII, kterou můžeme v nejširším pojetí chápat jako právo volby, nepotřebuje. Ba co víc, demokracie ohrožuje jeho hegemonii a jeho infrastrukturu, kterou si pracně během posledních cca třech dekád vytvořil.

Současný neoliberální kapitalismus má totalitní povahu a je proto s demokracií nekompatibilní a bude se ji snažit (i za pomoci autoritářských fašizoidních režimů) odstranit, jako poslední překážku svého nekonečného rozvoje.                                     
“http://www.blisty.cz/art/66765.html