Wednesday, May 2, 2012

Kapitalismus provždy a navždy?

Kapitalismus provždy a navždy
aneb Záchranné epidemie a nesmrtelnost
čili Není čas pro budoucnost
===============================
Od dopisovatele z Brazilie
===================================
Pozitivní sci-fi a utopie jsou pochopitelně a nutně stále vzácnější a krotké. Maskultura jde z dobou. Rudé nebezpečí v klasické podobě přestalo být aktuální, ale občas se objeví přizpůsobené době a vrchnostenské poptávce. Jistou náhradou jsou muslimové, ale s tím se za všech okolností nevystačí. Zato se v poslední letech přemnožily filmy o nejrůznějších epidemiích, které jsou dobrými lidmi odstraněny nebo končí katastroficky, alespoň co do možnosti, otevřeným koncem. Těch epidemií je tolik, že p o u z e   p a r a n o i k o v i to nepřijde podezřelé! Před tím se nedá ukrýt ani do hájemství sociální demence ! Neplatí to pouze o filmech vyroněných za účelem degradovat lid na masu a masu na mentální lumpenpodproletariát. Jsme připravováni navykáme a poslechneme. Výsledek všech filmů tohoto rázu je ten, že možnost varovného efektu je značně oslabena. Některé z těchto filmových epidémii jsou skutečné možné nebo pravděpodobné, něktteré f i n g o v a n é (viz americký film “The Island”),

 O filmu raději nic víc, jen poznámku předcházející častý chybný výklad. A kritiku z nepochopení. Závěrečný předlouhý polibek v nostalgickém hollywoodském happy end stylu nic nekazí. Naopak.! Je třeba pochopit jeho účel. A není třeba nic dekódovat, film je tak průzračný a jednoznačný, že nemůže nebýt než masově nepochopen. Navíc je nebezpečně, ač nechtěně, levicový. Do jisté míry vzorek neokulturního neo“bolševismu“. Nebuď připraven! Epidémie fingované, ať už ve filmech nebo realitě, symbolické i skutečné, možné, pravděpodobné i předpokládané, jsou bezesporu velice pragmatické na několikerý způsob.Namísto bacilů a virů ryze politického původu a charakteru svět postihují infekce, někdy i ve více dílech. Z lidí se stávají čilí, mrštní a pažraví Zombies, žádné mátohy z minula, jak jsme si zvykli. I to je časové a velice výmluvné. Zachrání se málokdo. Co s nimi bude? Snad se to vyřeší tak či onak k ustálené spokojenosti širokých vrstev obecenstva v dalším díle, ale pochybuji. A pak přichází Invaze! Bylo jich už nemálo.

 S nostalgií vzpomeneme na H.G.Wellse, ale to byly jen úsměvné začátky, bez vedlejších úmyslů. Skutečná historie, která se týká posledního vážného případu, začíná úderně v roce 1956 filmem „Invasion of the Body Snatchers"; nově natočeno 1978 a volnější neinvasní verse v roce 1993. Prozatím poslední „The Invasion “ je vlastně další dobově upravená verse, mnohem jednodušší k pochopení a se z á k e ř n o u přesmyčkou. A právě pro tuto přesmyčku a její “zákeřnost “si filmu všimněme. Katastrofa šátlu přinese z vesmíru nákazu. Lidé se mění umocněnou geometrickou řadou. Přežít coby člověk, jehož lidské bohatství spočívá v jeho lidské chudobě, lze pouze pokud naprosto nikomu nedůvěřujete, neprojevujete žádné emoce, pohybujete se naprosto stejně jako odlidštěním postižení a... n e u s n e t e !!! Tak tohle už předlouho známe, to dá rozum.Na čas tím přizpůsobení,m přestanete být plně člověkem jehož lidské bohatství spočívá v jeho lidské chudobě, z vyjímkou chudoby z bezmoci vedoucí k bohatství z neporazitelnosti. Zatímco psychiatrička Nicole Kidman vzdoruje a uniká se synkem, který je imunní, její přítel Daniel Craig-Ben je nejen odchycen, ale i získán a získává. Nabízí velmi strhujíci nesobeckou vizi nového lidství, nedělitelné kolektivní osobnosti. Je nyní více nežli pouhý jedinec nebo osoba ve světě osamělých davů, více nežli pouhý/é Já. Nový svět je Harmonie. Zmizel zločin, války, v y k o ř i s t o v á n í, chudoba, dokonce i utrpení. Nikdo neubližuje ostatním, protože n e j s o u žádní o s t a t n í!!! Kdože si to vlastně dokáže nepřát? A proč? Jak může vypadat tento zářivý Globální organický Metaman, jehož je dosaženo díky biochemickým procesům v mozku, či jak se tyto změny v mozcích projeví v organizaci „transhumánního“ nadspolečenství přesažných, prolnutých bytostí, se bohuželbohudík od nikoho z postižených nedovídáme. Pochopitelnou podmínkou je přirozeně, aby n i k d o nezůstal mimo. Tuto lavinu se dosud odděleným podaří za minutu dvanáct zarazit. Zavčas se podaří vyrobit vakcínu z krve imunního syna krásné plavovlasé (!?) psychiatričky a zlikvidovat nákazu i následný synchronizovaný kolektivní sen. Lidé se z plynutí do touženého planetárního organismu vracejí do včerejšího světa zbytečné nevyhnutelnosti. Na svůj pobyt v nedokončené Harmonii se nepamatují. V tisku vyléčeného lidstva jsou zase vraždy a vše patřičné a náležité. 83 mrtvých v Bagdádu toho dne. Budoucnost vědou zaručená.

S vědecky fundovaným obrazem blízké i vzdálené budoucnosti senamuje popularizující Dr. Michio Kaku: "The World in 2030" . Jím předkládaná budoucnost je přese všechna, značná toužebná dobra, .vlastně horor bez obrany .O mnoha děsivých věcech a výhledech, které jsou nabíledni, raději nemluví. Možnost bezchybného totalitarismu zcela přehlíží, i když možnost uskutečnění totální kontroly , manipulace a průhlednosti nepopírá. Vedle reálné dlouhověkosti považuje za možnou i nesmrtelnost, bez následků a pro všechny. Mnohem reálnější je však nesmrtelnost na příděl. K tomu se svým vtipnym optimismem nedostal. V případě nesmrtelnosti by došlo s největší pravděpodobností k vytvoření tří tříd, 1) nesmrtelných 2) dlouhověkých a 3) prolétů, jejichž délku života by bylo účelné nebo spíše nutné, z důvodů ekonomických a hlavně bezpečnostních, podstatně zkrátit.. Dlouhověkost 2. třídy i krátkověkost prolétů by samozřejmě nebyly stejné u všech jedinců. Byla by zajisté možnost věk prodlužovat, a dokonce postoupit z nižší třídy do vyšší, především pochopitelně mezi nesmrtelné. Tato možnost by se samozřejmě nevylučovala, spíše zdůrazňovala, stejně jako naopak by byla možná cesta dolů, až do rodinné hrobky, odpadní šachty nebo na další zpracování. Ve zlatém věku grotesky a nevinného, prostého žertování bez fantasie, to byl soylent green. Pokud to bude vhodné, mohla by se pomocí klonování smrt tohokterého individua před veřejností utajit, nebo naopak likvidací klonu namísto lidké bytosti vyvolat iluzi spravedlnosti, podřízenosti vůli skupiny či masy, nebo potřebný odstrašující účinek. V takovém případě děsivě odstrašující. To je otázka politické hbitosti, manipulace a moudrého, předvídavého managementu. Klonováním by se rovněž mohl vytvořit podproletariát, dokonce velmi výhodně i pro samotné proléty. Likvidovat proléty a nahradit je zcela klony, případně vhodně příslušnými a pro danný účel konstruovanými kyborgy a/nebo později dokonalými roboty by nebylo účelné. Nejen protože “capitalists are individualist, but they need a collective of victims”, ale proléti poslouží coby odstrašující a výchovný případ, hrozba a občasný nepřítel náležité odpudivosti.Tudíž městské bitky i války světových rozměrů mezi proléty, vysoká kriminalita, primitivní “etický” kód a vyšší společnost v různé míře odpuzující způsob života jsou trvale vhodné, jak vidíme po staletí. Stále mohou být nejvhodnější pro některé druhy prací a coby konzumenti. Umožňují psychologicky potřebné třídní a sociální odlišení, hrdost a pýchu, morální alibi, údržbu sebe-vědomí a potěšení z projevů dobroty. Stejně tak nemohou být politicky a z “psychopolitických” důvodů /a z důvodu selekce a stimulace/ a jako političtí gladiátoři, nahrazeni klony a roboty coby vojáci. Bytosti vytvořené člověkem a nebo dokonce roboti by tyto účely nemohli plnit. Klonování je rovněž mimořádně užitečné pro státní i nestátní organizovaný zločin všeho druhu a špionáž. A pochopitelně válka musí být, alespoň zčásti, válka lidí, má-li mít náležitý smysl a efekt. Další naději a především hrozbu zaručuje Vernor Vinge.

 Do třiceti let budeme mít technické prostředky, abychom vytvořili nadlidskou inteligenci.. Krátce poté skončí lidská éra. Spojíme-li nesmrtelnost nebo dlouhověkost nad 150 let s nadlidskou inteligencí, bez předchozích eticky, kulturně a sociopoliticky podmiňujících změn, máme hrůzný výsledek, nemluvě o všech dalších možnostech zneužití. Co může být zneužito nutně zneužito bude. Kupř. i pouhý Nano-totalitarismus doplňující harmonicky mozaiku:.Velmi reálné možnosti různé formy techno-meta-transhumanistického fašismu a overhumanismu jsou jen oklikou. Jsou ovšem v záloze. Možností vědou “dosažitelných” nesmrtelností je hodně, ale lide, kteří věří ve vhodnější nesmrtelnost, nebo o ní třeba i vědí, by sotva byli ochotni je přijmout nebo se k nim nechat donutit., Podrobněji zde Bonnie a Clyde 2161?

Napadlo to i lidi od filmu a stalo se tématem filmu “ In Time. Původní název “Now and I'm.mortal“. V roce 2161 je možné zastavit stárnuti ve věku 26 let. Délku života má každý implantovanou na pravé paži a může sledovat, kolik času mu ježtě zbývá. S uplynutím poslední vteřiny okamžitě umírá. Společnost je třídně rozdělena a každá třída žije v oddělené „Časové zoně”.Bohatí, kteří žijí v New Greenwich mohou dosáhnout věku několik tisíc let nebo prakticky být nesmrtelní. Pro nejchudší je ghetto, kde prací získavají jen několik hodin života a za tzv. "timedollars" mohou nakoupit co je nezbytné k přežívání. Existuje možnost získat Time$ půjčkou, koupí, výměnou, krádeží, loupením, gamblingem, nebo zděděním. V podstatě tedy jako peníze v současnosti. Systém je nazván darwinistický kapitalismus. Kapitalismus je provždy. Jen jinak. Jako každý systém má i tento svoji Achilovu patu. Tu objeví hrdina filmu Will a společně s krásnou a systémem ne zcela deformovanou Sylvií, která patří k vrcholné hierarchii začnou systém, po jistém „ existenciálním křtu „ ničit. Vylupují banky, rozdávají chudým a zlikvidují policii – timekeepers, která čas kontroluje. Trik filmu spočívá ve falešné, uspávající naději, že každý systém je porazitelný, pokud se najde jeho zranitelné místo schopným, neinfikovaným, vzdorujícím jedincem, dvojicí, nebo skupinkou. Z fimu se také nedovídáme co bude následovat., proč a jak. Tak daleko se už nezachází. Mohlo by to zavádět nebo navádět. Reálných utopií se od filmového velkoobchodu nedočkáme.

1 comment:

Anonymous said...

Kapitalismus provždy a navždy?
Hlavne pro koho :-(
Ukazka jak penize a trh ovladl cloveka, misto naopak.