Merkelovské Vánoce 2017

Němci "povýšili" vánoce na "světelkující trhy" a za symbolické dítě vánoc si zvolili malého černouška.

Jsem zvědav, kdy se ozve nějaký akademik, neomarxistický užitečný idiot s tím, že Ježíš Kristus byl ve skutečnosti tmavý typ a tedy byl tomuto dítěti blíže, než evropské dítě.
S tím jak rychle západní demokracie demontují svoji identitu, s tím, jak se rozlejzá genderové šílenství, s tím jak se na západě bílí politici hromadně a "dobrovolně" přiznávají k sexuálnímu obtěžování žen, přičemž průběh této hysterie není nepodobný čínské kulturní revoluci v 60. letech, s tím jak raketově rychle se rozkládá soulad, soudržnost, tradice a zvyky západní civilizace, předpovídám do 7-10 let na západě občanskou válku. Policie ve Francii již nyní mele z posledního, islám se v hlavních městech západu již uhnízdil a šíří se do měst menších.
Neomarxisté, čili naši bílí spoluobčané, byť mnohdy chytří lidé jsou už od mateřských škol masírování směrem k multikulti. Ti, co dnes končí základní školu budou za 10 let končit vejšku, se plni elánu pod tlakem situace budou přidávat k bojovným muslimům.
 Než vystřízliví a než je život naučí, co je islám zač, plno lidí zařve v lokálních teroristických válkách bombového charakteru, ala Bejrůt, či Bogota koncem minulého století a může se přesmyknout ve válku podobné konfliktu o Donbas,
bojovat se však bude o Londýn, Paříž, Mnichov, Berlín, Malmo, Stockholm a další desítky velkých západních měst. Vlády současných zemí nebudou schopny kontrolovat bojiště, neb budou zmatené a zoufalé asi jako když Řím drancovaly nájezdy barbarů a ten už neměl sílu s tím cokoli dělat.

Tento plakát a spousta dalších jevů v současných dnech nějak tak "náhodně " po sorošovsku spuštěných je indikátorem brutální a krvavé pouliční války v mnoha městských regionech západu.

Naší nadějí je, že do 10 let budeme silným, po vzoru Izraele ozbrojeným a uzavřeným státem ctící vlastní identitu, zvyky, tradice a svůj způsob života. Nezbytná bude dohoda s V4 o společné ochraně hranic. Jen tím se můžeme budoucí válce vyhnout.

https://www.facebook.com/jbrancikhc_ref=ARQPjfkNWTMhM3nYxkIyihgKlX1_rs2ykznjO1CdTOcTfqfY6yRwotqJ6WzS9PaYeho&fref=nf&pnref=story.unseen-section

Podivné výsledky voleb ?

Povídání o volbách jinak
od rozboru  všech  stran  až po pochybnosti o hlasech že zahraničí
a výsledcích  které na poslední chvíli pomohli stranám nad 5%

https://www.youtube.com/watch?v=L8oJFiEeikc

Je to ještě čeština?

Do našeho jazyka proniká tolik nových slov, že pokud bychom se díky nějakému
stroji času mohli potkat se svým dřívějším já, nedokázali bychom se sami se
sebou domluvit a nestačili bychom se divit.

Zcela rutinně googlujeme, skypujeme, mailujeme, surfujeme po netu,
uploadujeme a stahujeme aplikace, remastrujeme, esemeskujeme, chatujeme a
blogujeme. Nemít písíčko nebo mobil může jen naprostý debil, bez tabletu a
facebooku jste outsider, kdo neví co je instagram nebo twitter, jako by ani
nebyl, stejně jako ten, kdo neumí stáhnout fotky z rajčete. Kolik účtů na
sociálních sítích dnes máš, tolikrát jsi člověkem. Anebo kolik statusů denně
na svůj profil umístíš...dřív byl důležitý hlavně politický profil, dnes je
hlavním životním cílem a největším challengem lidí udělat si při každém prdu
selfie, best of pak vyvěsit na zeď, a získat co nejvíce lajků a smajlíků od
svých followerů. Kdo není online a neumí jezdit na in-line bruslích je nula,
stejně jako ten, kdo nemá vlastní webovou stránku, permici do fitka, nějakou
tu kérku nebo piercing. To je snad horší než být trash-youtoober, houmlesák,
anorektik, feťák, stalker nebo bulimik.

Anebo když někdo termíny hardware a software zamění za hardporno a
softporno. Ikdyž občas to dnes splývá, protože to, co se dnes vidí v
reklamních spotech a písničkových videoklipech, by bylo ještě nedávno
považováno za porno...

Kapsy máme plné sim karet, v hlavě zase piny od debetních a kreditních
karet, protože platit cash je out. Jiný level je bezkontaktní platba či
internetové bankovnictví. Současný slovní maglajs se netýká jen technologií,
i v oblastech běžného života děláme věci, které kdybych vyprávěla svému
dvacetiletému já, vůbec bych nechápala o co go. Dnes například nepřikládáme
léčivé náplasti, ale tejpujeme (tape-páska), nekupujeme oblečení ale
outfity, nedbáme na vzhled ale na look nebo image, nechodíme do obchodů, ale
shoppů, shopping center, outlejů, second-handů, hypermarketů, megastorů,
oblíbený je také teleshopping a E-shoppy I-shoppy. Hlavně nekoupit fake, ale
jen original. To je must.

Nechodíme na kurzy nebo školení, ale na workshopy, nejsme pracanti ale
workholci, nejsme vyčerpaní, ale máme syndrom burn-our, nejsme váhavci, ale
trpíme prokrastinací, umělci nemají dílny nebo výstavní ateliéry ale show-
roomy. Jediní kdo je nepotřebuje, jsou sprejeři, street-artisti a outdooroví
performeři, ti mají showroom všude openair. V televizi nás nebaví zpěváci a
herci, ale showmani, megastar a celebrity z oblasti showbyznisu, sledujeme
sitkomy, one-man show, stand-up-comedy, reality show. Remaky jsou v
žebříčcích sledovanosti nuber one.

Papapláše nahradili vipáci, o naše vlasy a zevnějšek se nestará kadeřník a
kosmetička ale stylista a vizážista, popřípadě vlasoví mágové, kteří jediní
vědí, co je IN. Pokud je neposlechnete, jste zcela OUT. Pleťová voda je taky
out, lepší je micellární lotion, místo natírání kůže tělovým mlékem
aplikujeme bodymilk. Klasické salóny krásy kde jste se mohli nechat vylepšit
nahradila beauty-centra, kde vás nevylepší, ale zcela předělají. Hitem je
permanentní make-up, lifting, botox, ultrazvukové liposukce a galvaničké
žehličky na pleť, detox je spolehlivým evergreenem. Top jsou mezzonitě.

Mění se i profesní složení společnosti-dříve neznámí ajťáci nebo hackeři
jsou dnes velmi početnou skupinou, stejně jako exekutoři či podomní
obchodníci zvaní šmejdi, kteří vás svými předraženými faky zcela vyfuckují.
Klasického holiče nepotkáte-výše zmínění vlasoví mágové a stylisté je zcela
převálcovali, maskéry nahradili make-up artisté. Podnikatel byl po revoluci
velmi prestižní povolání, dnes je to spíše nadávka. Poslíčky nahradili
kurýři, popeláře zas technici v nakládání s odpadem, šlapky nahradily call
girls. V této souvislosti se dnes používá i výraz sociální pracovnice, což
mi vůči skutečným sociálním pracovnicím připadá dost nespravedlivé.

Ale je to vtipné.

Novinkou jsou třeba kreativci, ožívají téměř vyhynulé vědmy a kartářky,
oblíbení jsou koučové a lektoři čehokoliv. Sekretářky se změnily v
asistentky, ředitelé v manažery, vedoucí v lídry, hudební skupiny mají své
frontmeny, kteří se stávají pro teenagery novodobými bohy. Nebo spíš ikonami
a idoly.

Nedávno jsme všichni vyhazovali VHS kazety abychom je nahradili cédéčky a ty
posléze dývídýčky... no a teď už jen stahujeme, legálně či ilegálně, takže
tu máme další současnou profesi - novodobé piráty...

Když kouříme tak cigarety light, colu pijem taky light, dámské vložky máme
dokonce ultra light. Ultralighty jsou také letadélka, tak pozor aby se to
nepletlo, protože dnes i menstruační vložky mají křidélka. Takže čarodějnice
už nepotřebují létat na koštěti... mimochodem nedávno v jedné oblíbené
talkshow nějaká dáma tvrdila, že má na čarodějnictví živnostenský list.

Než klasické manželství žijeme radši singl, většina matek otci svého dítěte
neříká manžel ale přítel, populární je také registrované partnerství. Žádný
neverending love story, na to není čas. Existence bez handsfree je
vyloučená, na hambáč a kapučíno chodíme do mekáčů, rosticerií, pizzerií a
pubů, hlavně aby tam byla wi-fi free zone a non smoker aerea. Neodpočíváme,
ale relaxujeme, letenky nezamlouváme, ale bookuje, nejlépe u low cost
společností. Dovolenou kupujeme last moment nebo first minut a zásadně all
inclusive, neradíme se, ale konzultujeme, nejčastěji s tetičkou wikipedií
nebo strýcem googlem, nemáme znalosti a dovednosti ale know-how (v době
nezaměstnanosti je nám ale i to best know-how zcela na hov..).

Hlavní je mít správný životní feeling a self-couching, neztratit self-
control a mít všechno vytuněný, vymazlený, vychytaný a právnicky ošetřený.

Na drink chodíme nejradši v době happy hours, abychom ušetřili money, místo
inteligentní konverzace se spolusedícími pak čumíme na displeje
inteligentních phonů, a pokud už dojde na výměnu informací, tak maximálně o
tom, jaké je zde heslo na wikinu, jakou apku kdo má, jakou platformu a
nejnovějšího androida, vyčejndžujeme si flashky nebo USB, posíláme
multimediální zprávy. Místo večírků pořádáme party, kde posloucháme popík,
haus, oldies či elektro, dýdžejové naše uši zásobují různými remaky. Do sebe
pak na rautech ládujeme finger food, bagety sendviče, tacos, burritos,
hotdogy, churritos, burgery, popcorn, cheescaky, pannacottu. Obsluha bývá
nahoře bez, nebo místo oblečení mají slečny na těle body-painting.

Jsme přece světoví.

Co hýbe politickou scénou ČR v létě 2017?

Vyšetřování Čapího hnízda se táhne, uznává Bradáčová. Chyby ale nenašla......
http://zpravy.idnes.cz/vysetrovani-capi-hnizdo-andrej-babis-dotace-eu-dohled-statni-zastupitelstvi-1wk-/domaci.aspx?c=A170630_161848_domaci_jkk


Ačkoliv jako politickou hru vnímá celou kauzu také pražská primátorka Adriana Krnáčová, oba poslance by vydala.

„Většině lidí je asi jasné, že je to především politická hra a tomu odpovídá i to načasování.
Myslím, že je jen málo projektů, které by prošly tolika kontrolami jako Čapí hnízdo a žádná na nic špatného neukázala.
 Je to 10 let stará kauza, která se najednou,dva měsíce před volbami, začne řešit,
navíc bez vědomí státních zástupců. I přesto bych ale hlasovala pro vydání a myslím,
že si o něj i pan Babiš s panem Faltýnkem požádají,“ uvedla.
Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/trestni-stihani-andrej-babis-jaroslav-faltynek-hnuti-ano-capi-hnizdo-1jn-/domaci.aspx?c=A170811_165506_domaci_nub

PS
Součet mínění z "politologického pohledu":
ať bude výsledek správně načasované akce jakýkoli i jen pokles hlasů pro  ANO    bude úspěchem pokračujícího "demokratizačního procesu" v ČR,
 který by  se mohl  zadrhnout příchodem takových sil do politiky
 které v demokratických  zemích Západu vždy patřily a patří za oponu!
Kdo to kdy viděl aby si nějaký boháč svůj vliv prosazoval rovnou sám místo používání  demokraticky  zvolených zástupců!!!

Devastace planety pokračuje

Při současném pokroku bude v budoucnu žít lidstvo na stále větší hromadě

odpadků.
Massmedia lidem nabízí k probírání více rozumovat nad presidenty než
rozhodovat o své budoucnosti
Stále více lidí a stále méně práce
Stále více vyrábět a to po čase vyhodit do odpadů
Nenechte se mýlit že hromadící se odpad v ocenach je daleko!
Umírající oceány mohou znamenat vážně ohrožení života
Jsou největším producentem kyslíku a kvality ovzduší.

Jiz pre 4 lety jsem zde zverejnil smutne video
MIDWAY

Němci se už úplně zbláznili ?

 Tak tohle už je vážné a my si to pořád ještě neuvědomujeme. 

V Evropě se bojíte nazvat teroristy muslimy, říká generál

 

Člověk, který již před krisí řekl, co je třeba dělat. Evropští papalášové ho pochopitelně neposlechli

 

Arabský svět, Blízký východ se nyní pro zbytek světa stal mnohem větším ohrožením, než jím byl dřív, třeba před deseti lety. Brutální radikálové z Islámského státu ovládají část Iráku, Sýrie i Libye a cvičí džihádisty, kteří do těchto oblastí směřují z Evropy, a zase je tam posílají zpátky. Jak tomu může Západ zabránit?

http://echo24.cz/a/wavuV/v-evrope-se-bojite-nazvat-teroristy-muslimy-rika-general

Massmedialni "Totální vymývání mozků. "

Po přečtení tohoto textu možná lépe pochopíte, jak se to dnes dělá
HISTORIE A SOUČASNOST OČIMA VLASTIMILA VONDRUŠKY

V moderní historii nemáme k podobnému pohybu národů, který už více než rok zažívá Evropa, paralelu, proto je třeba použít nomenklaturu starších dějin. Nejde o migrační krizi, ale o nájezd muslimů. Spisovatel a historik Vlastimil Vondruška ve svém dnešním zamyšlení upozorňuje na to, jak hanebně se zachází s fakty a logikou, jak demagogicky se používají pojmy jako nepřizpůsobiví či migrační krize a jak se díky tomu dá obecné mínění zmanipulovat.

Když čtu nebo poslouchám diskuse o současné společnosti a problémech, které nás trápí, jímá mne smutek. Ne kvůli problémům samotným, ty jsou od toho, abychom je řešili, ale jsem skoro zoufalý z toho, jak hanebně se pracuje s fakty a logikou. Aby se dal nějaký problém řešit, musíme ho především přesně definovat. Někteří lidé si vůbec neuvědomují, jak důležitou funkci má přesný význam slov. A ti, kteří si to uvědomují, pracují často s významem slov naprosto demagogicky, neboť dobře vědí, jak snadno se dá obecné mínění zmanipulovat.

Dovolte mi kratičký exkurz, abych na konkrétních příkladech objasnil, co mám na mysli. Když v padesátých letech minulého století vyháněli komunisté sedláky, neoznačovali je názvem, který platil po staletí, ale dali jim hanlivou nálepku kulaků. Když jim kradli majetek, bylo to združstevňování. Nakonec společnost díky masáži ze strany médií a ideologů přijala, že majetek nebyl sedlákům ukraden, ale legitimně združstevněn.

Okupanti nás v roce 1968 nenapadli, ale poskytli internacionální pomoc. A byli tu dočasně umístěni. Vlastenci, kteří s okupací nesouhlasili, byli prohlášeni za protistátní živly, které rozvracejí socialismus. Jejich pronásledování se pak nazývalo kádrovou prací.

Místo argumentů padají v diskusích snůšky urážek

Úmyslně uvádím příklady, které jsou všem srozumitelné. Pokud bychom šli hlouběji do minulosti nebo zabrousili mimo Evropu, najdeme stovky podobných. Vyvražďování celých národů se pojmenovalo podle okolností jako pokřtění či demokratizace. Upalování kazatelů jiné víry se prohlašovalo za očistu křesťanstva. Popravy neoblíbených panovníků se konaly pod hlavičkou spravedlivého trestu, ať již z rukou Kristových věrných, občanů revoluce, pěsti dělnické třídy nebo odpůrců totality. Je to pořád stejné. Realitu se snaží vládcové a jejich nohsledi pojmenovat tak, aby vyhovovala jejich mocenským cílům.

Dnes skoro nikdo ve vášnivých diskusích nepřemýšlí o skutečné podstatě problémů. Chytáme se slov, která nám vtloukají do hlav politici a média, a hádáme se o ně, jako by šlo o život.

Ale pokud se nad tím zamyslíme, pak by nám mělo dojít, že se ve skutečnosti hádáme o chiméry, o pseudoproblémy, že proti sobě stavíme ideje, které jsou iluzorní, neboť pojmenovávají všechno jiné, jen ne podstatu věci. A pak se samozřejmě nikdy nemůžeme dohodnout.

Bolestí většiny dnešních diskusí je navíc absolutní absence racionality, faktů a logiky. Na názor, který se nějakému oponentovi nelíbí, často odpovídá urážkami. Zažil jsem to i já. Na mnoho mých článků jsem obdržel snůšky urážek, aniž ovšem oponent vysvětlil, v čem se tedy mýlím a proč se mnou nesouhlasí. Za racionální argument se dnes považuje pouhé konstatování, že ten druhý je sluníčkář, komouš, Putinův agent, Obamův agent nebo prostě jen idiot.

Risknu tuhle škálu odsouzení a dovolím si předložit několik dnes běžně používaných termínů, k nimž se pokusím přiřadit reálný obsah, což znamená správné a logické české pojmenování.

 Nejde o migrační krizi, ale nájezd hord, které u nás nemají co dělat

A čím začít jiným než slovy „migrační krize“. Slovo krize se používá pro různé problémy, ať už jde o stav po živelní katastrofě nebo o hospodářskou cyklickou krizi. Krizí je zlomový stav pacienta nebo neshoda v manželství. Je to však vždy něco, co vzniká více či méně nezávisle na naší vůli. Slovy „migrační krize“ se tak politici snaží navodit dojem, že jde o proces, který se děje mimo nás a my se mu musíme podvolit (stejně jako se podvolíme zemětřesení nebo krachu na burze).
Jenže to je lež! Tahle událost není krize, protože my ji řešit můžeme! Je to pustý nájezd hord, které nemají na našem území legitimně co dělat. Jistě, existují i ohledy humanitární, ale ty se musejí řešit vždycky v rámci zákonů dané země a při respektování suverenity jejích hranic. Cokoli jiného je zvůle (a neohánějme se vnucenými mezinárodními pakty a úmluvami, jsou-li navíc v rozporu s naší ústavou).
Příliv migrantů není krize, je to výsledek neschopnosti bruselských vládnoucích elit plnit povinnosti, které jako správci Evropy mají. Nikdo dnes nechrání evropské hranice, vedou se jen nekonečné žvásty, že je to třeba udělat. Ať už německá kancléřka stoupence islámu pozvala, či nikoli, nemají tu legitimně co dělat a překročení našich hranic je trestný čin.
Skutečná migrace je ve skutečnosti něco, co má jistý zákonný nebo alespoň hospodářský rámec. Přistěhovalec musí žádat o legalizaci pobytu, musí se v nové zemi přizpůsobit, musí v ní pracovat a uživit sebe a svou rodinu. Nic z toho přicházející hordy neplní, nerespektují a nejsou toho ani potenciálně schopny. V moderní historii nemáme k podobnému pohybu národů paralelu, proto je třeba použít nomenklaturu starších dějin. Nejde o migrační krizi, ale o nájezd muslimů.

 Zničí byt, obsadí cizí objekt, krade, ale je jen nepřizpůsobivý

Stejně fatálně se dnes pracuje s pojmem „nepřizpůsobivý“. Zákon stanoví jasně, že člověk je buď bezúhonný, protože zákony plní, nebo je zločinec, případně podle vážnosti přestupku pachatel, neboť zákony a předpisy porušuje.

Co je to nepřizpůsobivý? Člověk, který se rozhodne, že některé zákony a normy dodržovat nebude. Dostane byt, ale zničí ho. Vláme se do cizího objektu a ve jménu svých ušlechtilých myšlenek ho obsadí. Na ulicích dělá nepořádek, v noci hluk, páchá drobné krádeže, nechce pracovat. To vše se dnes označuje jako nepřizpůsobivost. Proč, vždyť každý, kdo tohle dělá, je přece v dikci zákona pachatel nebo zločinec. Politici a mediální komentátoři to snad nevědí? Pak by si měli zopakovat základy práva.

Stejně tak je podivné, aby se různé skupiny společnosti přejmenovávaly podle aktuální situace. Před několika lety se vedly vášnivé polemiky na téma, jak hanebná je česká komunistická strana, protože se odmítá přejmenovat (navzdory tomu, že propagace komunismu byla zákonem prohlášena za trestnou – typický právní Kocourkov).
Komunisté věrni revolučním písním na své barikádě vytrvali a komunisty podle názvu zůstali. Zachovali se rozhodně seriózněji než cikáni (historický název doložený již ve 14. století), kteří nedůvěryhodnou firmu vyměnili za označení „Rom“. Přiznám se, že neznám národ, který by se po staletích existence přejmenoval jen proto, že se mu jeho označení nezdá dostatečně důstojné. A až bude zpochybněno tohle slovo (ono už vlastně je tím, jak ochotně se příslušníci této etnické menšiny přizpůsobují), najdou si třeba jiné označení.

 Předkové nemohli polemizovat o „migrační krizi“, museli se chopit zbraní

Přemýšleli jste, kdo vlastně je „sociálně potřebný“, nebo dokonce „sociálně slabý“? Hledal jsem na stránkách našich institucí, ale ani na marxistickém ministerstvu není definice, kdo to vlastně je. Všichni se však tím pojmem ohánějí. Takové termíny jsou na nic, protože nikdo pořádně nechápe, co exaktně znamenají.

Označují totiž to, co se hodí politikům, úředníkům a aktivistům. Buďme však jazykově korektní. Ve společnosti existují lidé bohatí a chudí. Je-li někdo chudý, má smůlu. Nicméně podle křesťanství chudoba cti netratí. Navíc každý chudý může zbohatnout, pokud se bude snažit. Nebo pokud bude mít štěstí. Žijeme v době pokrokové, která chudobu nepřipouští. Všichni bohatí ovšem být nemohou.

Dávat peníze na chudé, to se jaksi nenosí. Ale na sociálně potřebné? Kdo by mohl odmítnout pomáhat potřebným? Mimochodem, potřebný je ve své podstatě každý člověk v této zemi. Soused má jaguára, ale já ne. Jsem potřebný, protože bych ho chtěl taky. Být potřebný je psychologicky nebezpečné, je to slovo politicky nabubřelé a prázdné. Být chudý nebo bohatý je však označení jasné, srozumitelné a z hlediska reality správné.

Pokud chceme tuhle společnost napravit, je třeba říkat pravdu. A to znamená označovat věci správnými termíny, neskrývat nepříjemné skutečnosti za balast eufemismů. O tom, co sdělujeme, musí rozhodovat věcná správnost, a nikoli politická korektnost, jemnocit či osobní ambice. Na všechny děje a stavy společnosti máme prověřené pojmy, nevytvářejme nové.

Český jazyk je mimořádně bohatý, používejme jen ty obraty, které jsou známé po staletí. Pak se rozhodně budeme na svět dívat reálněji a jednat pragmatičtěji. Protože naši předkové nemohli polemizovat o „migrační krizi“, museli se chopit zbraní a bránit svou svobodu a majetek.

Mimochodem, obrat „bránit svou zemi, víru a majetek“ není urážkou!
Spisovatel a historik Vlastimil Vondruška

Karel Kryl in memoriam.

Někdy v roce 1991  stalo se  na koncertu Karla Kryla v Kroměříži. On během koncertu komunikoval s publikem, odpovídal na otázky, říkal své názory. Dodnes  zůstává v paměti jeho odpověď na dotaz  zda se zase vrátí do Československa a natrvalo. Tehdy stručně odpověděl:

"Ne. Byl bych určitě prvním politickým vězněm Václava Havla."

 On už tehdy zcela jasně věděl to, co my jsme ještě ani netušili.      . ​​ 

Karel Kryl už dávno věděl, jak to s naší republikou dopadne 

proto tato  hymna další revoluce.

 

    Demokracie rozkvétá, byť s kosmetickou vadou:

ti, kteří kradli po léta, dnes dvojnásobně kradou,
ti, kdo nás léta týrali, nás vyhazují z práce,
a z těch, kdo pravdu zpívali, dnes nadělali zrádce.

   Demokracie prospívá bez nás a pragmaticky,

brbláme spolu u píva, jak brblali jsme vždycky,
farář nám slíbil nebesa a čeká na majetky,
my nakrmíme forbesa za dvě, či za tři pětky.

    Demokracie zavládla, zpívá nám Gott a Walda, 

zbaštíme sóju bez sádla u strejdy McDonalda,
král Václav jedna parta je se šmelinářským šmejdem 
pod střechou jedné partaje se u koryta sejdem.

    Demokracie panuje od Aše po Humenné 

samet  i něha v pánu je    a zuby vylomené,
dali nám nové postroje a ač nás chomout  pálí, 
zaujímáme postoje, místo abychom stáli.

   Demokracie dozrává do žaludečních vředů,

bez poctivosti, bez práva a hlavně bez ohledů,
a je to mýlka soukromá - snad z optického klamu, 
že místo srdce břicho má a místo duše tlamu.

 

Tuto skladbu Karla Kryla nezavřela do trezoru KSČ,
ale strana, která vládla. Prezidentem byl Vaclav Havel, 
premiérem byl Václav Klaus,
na ministerstvo vnitra se už třásl Jan Ruml.
Ve vládě bylo pár pomýlených komunistů,
jako např.Vladimír Dlouhý.
Dnes přes Goldman-Sachs  prodloužená  ruka Wallstreetu!

  Ostatní je na vaší paměti, tak proč takovou píseň o pravdě poslouchat.  Proto ji teď máme na internetu. 

 A Karel Kryl pak náhle zemřel..

 https://www.youtube.com/watch?v=Ak8o5lSU6xQ

Co nesmíte vědět !

Peníze vládnou světu! Kdo však vládne penězům?

Malá skupinka privátních bankéřů vládne ze zákulisí světu. Ovládají nejen FED nebo ECB ale i nadstátní organizace UNO, Světovou banku, Mezinárodní měnový fond anebo BIZ.

 Manipulují ceny zlata i stříbra, naprogramovali krizi nemovitostí i bankovního sektoru a cíleně řídí svět na pokraj propasti. Již staletým cílem této peněžní elity je vláda nad světem alias nový světový řád!

Žádná oběť není tak velká aby jej zastavila.

Celý západní svět patří jen několika rodinám a nyní chtějí zbytek...

Do tohoto podtitulu shrnul obsah své knihy "Co nesmíte vědět!" německý publicista,  Michael Morris. Publikaci vydalo v r. 2012 slovenské nakladatelství Anch Books v češtině.

Přes některé ne nepodstatné výhrady, které k ní lze mít, je dobře, že se na knižním trhu taková publikace objevila. Může být dobrým úvodem do problému pro lidi, pro které je vysedávání před internetem z různých důvodů nepřijatelné...

Proč vysedávání u internetu? Většinu informací, kterými se kniha zabývá, totiž jinde než na internetu nalézt nelze. Středněproudá média se jim vyhýbají a tak je zvídavý a kriticky uvažující člověk odkázán jen na různé alternativní informační servery, kde navíc musí umět hledat a oddělovat zrno od plev. Kniha "Co nesmíte vědět!" je zajímavým úkazem, neboť čtenáři zprostředkuje to, čeho by dosáhl hodinami brouzdání na internetu. Ostatně, sám její autor přiznává, že podobně se k tématu dostal i on, kdy ho některé pochybnosti nad současnou ekonomickou krizí vedly k otázkám a k hledání odpovědí na ně. A tedy k hodinám bádání - ovšem ne v archivech či knihovnách, ale na stovkách a tisících stran webového materiálu.

A to je možná hlavní úskalí knihy, totiž, že řada kapitol je tak trochu "šita horkou jehlou" a čtenář postrádá serióznější argumenty, odkazy a reference. Je na ní vidět, že autor čerpal především z internetu a leckterá fakta jsou podávána hodně zjednodušeně.

Přesto si myslím, že kniha si své čtenáře najde. Například mezi těmi, kteří se danými tématy zabývají (a kteří jsou více než po obsahu - protože ten nepřináší nic, co by už nevěděli - zvědaví spíše po pocitu, jaké to je číst si o spiknutích, Rockefellerech, FEDu, očkování, kontrole mysli a Bilderbergu a nemuset při tom rolovat kolečkem myši po obrazovce, ale pohodlně obracet stránky knihy. To je sám o sobě nezvyklý a zajímavý zážitek, protože knih na tato témata u nás zatím mnoho nevyšlo a konzumenti "konspiračních teorií" jsou tak povětšinou nuceni mžourat do monitoru počítače. Morrisova kniha jim poskytuje luxus tradičního čtení, který ocení zvláště ti konzervativnější z nás). Ale uspět by mohla hlavně mezi těmi, pro které je primárně určena - mezi lidmi jako byl dříve Morris sám, kteří si kladou stále více otázek, na něž v běžném zpravodajství odpovědi nedostávají a z principu ani dostat nemohou. A otevře-li jim kniha oči a uvede-li tyto "konspiračním" myšlením dosud nepolíbené čtenáře do vzrušujícího světa "za oponou", pak splnila svou funkci i přes všechny výhrady, které k ní lze mít.

Autor knihu rozdělil na čtyři části - v prvé (Hospodářství a peníze) se věnuje ekonomickým souvislostem současné krize, bankovnímu systému, historii peněz a obrovské bublině ničím nekrytých elektronických číslic vytvořených z ničeho, která logicky musí co nevidět prasknout. Zabývá se rolí jednotlivých bankovních ústavů, zlatým standardem, vznikem FEDu a Evropanům vnuceným eurem. Dá se říci, že tato kapitola je zpracována nejvěrohodněji a nejprecizněji a pokud člověk není ekonom, může se z ní poučit a pochopit, proč se kolem nás děje to, co se děje.

S druhou částí knihy (Muži v pozadí)  je už trochu potíž. Týká se starých rodin, které celý tento peněžní systém drží v rukou a profitují z něho a které také najdeme v pozadí mnoha událostí, které Morrise a lidi jeho nátury znepokojují. Autor tak přibližuje ve stručnosti historii rodu Rockefellerů a Rothschildů a popisuje také tajné spolky jako Skull & Bones, illumináti, skupinu Bilderberg, Trilaterální komisi a další tajné a polotajné sdružení a think-tanky zakládané zmíněnými klany. Záměr je to správný a jistě nesleduje špatnou stopu, když právě těmto rodinám mnohá zla popisovaná v knize přičítá, ale právě v této kapitole je dobře vidět, že jde o kompilaci informací postahovaných z internetu. To minimálně působí jisté nepohodlí při čtení (vlivem místy kostrbatého překladu to není žádný čtenářský zážitek), čtenář také postrádá nějaké verifikační údaje, podle kterých by se mohl v případě potřeby dalšího zájmu řídit. Pro toho, kdo o Rockefellerech a Rothschildech dosud nic nevěděl, to však může být poučné čtení, které ho minimálně může podnítit k tomu, aby bádal dál - byť tak trochu na vlastní pěst, protože stručný poznámkový aparát v závěru knihy ho příliš neposune.

Zajímavé na kapitole je letmé zmapování vazeb Rothschildů na německé peněžní ústavy, společnosti a firmy, které přímo volá po podobné analýze i u nás. Třeba se toho časem někdo ujme...

Třetí část knihy s názvem "Nový světový řád" je pak přehledem konspirací a témat, která člověk najde na každém trochu více alternativním webu - světová měna, čipy, eugenika, chemtrails, kontrola myšlení, válka proti teroru či globální oteplování. Tak trochu připomíná encyklopedii konspiračních teorií od Jamie Kinga, jen s tím rozdílem, že King přistupuje ke konspiracím ironicky, kdežto Morris si je svými tvrzeními jist. Někdy až příliš, takže se dozvídáme i o konspiracích, na které jsem ani já za několik let, co se tématikou zabývám, nenarazil (například tvrzení o tzv. morgellonech). Nutno podotknout, že v této části je asi kvalita knihy nejslabší, protože autor daná témata v podstatě jen nadhazuje - popis problému je hodně zjednodušený. Opět ale podotýkám, že pokud má kniha jen vzbudit zájem a otřást nepochopitelnou lhostejností čtenářů k tomu, co se děje kolem nich, otřást jejich bezmeznou důvěrou ve vládce a média (přece by nám nelhali!) a vést je k samostatnému přemýšlení, může svoji roli sehrát i s těmito nedostatky. Jen si pak člověk musí udržet nadhled i při čtení samotného Morrise.

Závěr knihy pak autor věnuje výhledům do budoucna a úvahám, co se s tím vším dá dělat a zda existuje možnost nějakého občanského vzdoru, abychom nebyli jen pasivními účastníky vysoké hry mocných, ale mohli se i proti jejich úradkům bránit. Podle mého soudu však poslední kapitola nepřináší žádné nosné nápady, jak z popsané šlamastyky ven, pouze popisuje některé iniciativy, které brojí proti velkým koncernům či aktivity lidí, kteří se tváří jako zapřísáhlí nepřátelé oněch zmíněných rodin, ačkoli si tím nemůžeme být tak dozajista jistí. Morris leckdy působí naivně, když se zastává lidí jako je Benjamin Fulford, o kterém si sice člověk po několika prvních měsících zabývání se podobnými úvahami mohl myslet, že stojí na straně obyčejných lidí, ale stěží si totéž může myslet po roce studiu problematiky - to totiž přichází jakési vystřízlivění a zjištění, že i na alternativních serverech se musí pečlivě vážit, čemu a komu věřit a čemu a komu naopak ne.

cele na:

http://www.nwoo.org/download/knihy/Michael_Morris-Co_nesmite_vedet.pdf

Neoblíbenost nového presidenta

 a především u koho to jasně vyplývá z předneseného projevu. Zatím žádný z předchozích 44 presidentu takto nepromluvil.   Nejlidovějším se jevil JFK a také podle toho skončil.

 

 

Paul Craig Roberts napsal:
Trumpova inaugurační řeč byla vyhlášením války americkému vládnoucímu establishmentu.

 Celému – bez výjimky.
http://www.vlasteneckenoviny.cz/?p=179551

 

[AE News] 20-01-2017 Inaugurační projev Donalda Trumpa [CZ Titulky]

https://vimeo.com/200480598

 

K současné situaci.

Rozhovor k současné situaci.
s astrologem  Antonínem Baudyšem.

„Jsme v tiché válce, připravené elitami a USA. Někdo se nás jako civilizaci rozhodl ukončit a vypnout.“

 Tondo, na úvod našeho rozhovoru by mě zajímalo, co pro tebe znamená láska.

(Tonda dlouho mlčí) „To, na co se ptáš, nedovedu dát do věty; ale vím, na co se ptáš; vím, že to znám; vím, že to nosím v sobě; vím, že to nese můj život. A je to i důvod, skrz který důvěřuji budoucnosti a nepadám do strachu.“

Jak lásku nejlépe projevit?
„Nemyslím si, že je nutné lásku projevovat. Shodou okolností jsem člověk, který ji projevuje rád, ale myslím si, že její projevy by měly přicházet samy od sebe. A těch projevů může být tak mnoho, že se mi vůbec nechce je jmenovat. Myslím si, že je nás mnoho, pro koho je příjemné, když se její projevy mění nebo vyvíjejí. “

 Co je podle tebe nejvyšším vyjádřením lásky směrem k mase uprchlíků, kteří se valí do Evropy, ale zároveň vyjádřením lásky i vůči nám, Čechům?

„Vůči uprchlíkům nejsme povinováni ničím. Pokud bychom se ve stejném počtu nakvartýrovali my k nim, asi by se dost divili. Tím spíš, pokud bychom žádali tak jako oni 600 Eur měsíčně, velké byty, rychlá auta a povolné ženy. Tato situace nás dokonale konfrontuje, jak dalece v nás je láska k sobě samým. Jak dalece jsme důležití sami pro sebe. Německá vláda potopila svůj sociální systém. Obyvatelé se nestačí divit. Vidíme, že máme zaděláno na největší historický malér, který nás může na příštích sto, dvě stě let převálcovat. A když s ním bojujeme, je to ještě horší. Potřebujeme pochopit, že uprchlíci jsou zrcadlem naší vlastní negace. Negace v hlavách evropské populace se zhmotňuje v podobě tohoto neštěstí. Je to celé jako hra, ve které potřebujeme překonat množství vlastních iluzí.“

Jaký doporučuješ zaujmout vůči tomu, co se v Evropě děje, postoj?
„Je v pořádku nesouhlasit. Je v pořádku stát si za svým názorem. Je v pořádku mluvit a nebát se vlastního názoru. A zároveň nejít do odporu. Odporem přicházíme o energii, stávají se z nás tvrdé a paralyzované bytosti. Odpor svírá naše třetí čakry, chcete-li břicha. A naše energie proudí do černé díry konfliktu, který ze skryté fáze přejde do fáze otevřené. A teprve až bude na obou stranách dost mrtvých a prolité krve, negace se nasytí, nenávist se vybije a nastoupí lítost a bolest ze ztráty. Jsme vedeni do konfliktu, podle hesla když se dva perou, třetí se směje. Ztotožňuji se s postojem nesouhlasit a přitom nespadnout do odporu.“

 Jak si dáváš svůj obraz o světovém dění dohromady? Čerpáš hodně z astrologie?

„Z astrologie nečerpám, ač se pokládám za schopného astrologa. V toku dějin vznikají stále nové situace a nemá všechno svůj historický precedens. Viditelné události jsou navíc jen špičkou ledovce, který je skryt pod hladinou a formoval se přinejmenším desítky let dříve. Za situace, kdy je zjevné, co se děje a oč se hraje, připomenu jen mojí starší obavu, zda tady při současném vývoji nějaké Česko za dvacet let ještě bude. Přichází čas milovat svoji zemi, svůj jazyk a příslušníky svého kmene. “

Mluvil jsi o Spojených státech. Jakou roli podle tebe v celém procesu hrají?
„Bylo prokázáno, že pozvánky „pojďte k nám do Německa“ chodily do Afriky z twitterových účtů z USA, Velké Británie a Austrálie. USA nejsou tím, čím se zdají být. Prezident Obama je pouze mluvčí určitých kruhů. Není to člověk, který by něco dělal nebo něco rozhodoval. I politologové upozorňují, že jediný skutečný výsledek jeho druhého prezidentského období bylo, že ovládání bezpilotních letadel převedl z pravomoci Pentagonu pod pravomoc CIA. My nevíme, kdo řídí Spojené státy, ale to, co nyní probíhá, pomáhá Spojeným státům oslabit konkurenci. Evropská unie je pro USA největší konkurence. Je nás více, jsme vzdělanější a pro zbytek světa přitažlivější.“

 A jak vlastně vidíš Rusko?

„Domnívám se, že Rusku patří budoucnost. Řekl to letos v červnu překvapivě George Soros. Jakkoliv to může nyní znít absurdně a tendenčně, tak Rusko je budoucí vítěz a obnovitel konstruktivní civilizace. Napsal to před 26 lety pan Miroslav Dolejší ve své jasnozřivé zprávě o 17. listopadu 1989. Ve které předpověděl i rozpadl Československa, válku v Libyi a Sýrii. Zatím na jeho slova vždy došlo.“

A ještě do třetice: Tvůj postoj k Evropské unii.
„Stejně jako vlády se tváří, že něco řídí, tak i EU se tváří, že něco řídí. Ale my nevíme, kdo řídí vlády a kdo řídí EU. Někdo se rozhodl nás vypnout a ukončit jako civilizaci, ukončit éru jednotlivých kultur a národů. Právo šaría je Západem akceptováno, muslimové získávají radnice i předsednictví tradičních stran. Očividně dochází k uskutečnění modelu One State, který koncem 90. let rozpracoval Rumsfeldův poradce Thomas Barnett. Ale to je něco, k čemu jsme jako obyvatelé nedali nikomu mandát nebo svolení. Zvykli jsme si na to, že konzumujeme, kýveme hlavami a nepřemýšlíme. Došli jsme ale do bodu, kdy nás konzumování, kývání hlavami a nepřemýšlení dovedlo až na kraj propasti.“

 To zní děsivě, že se nás někdo rozhodl vypnout a ukončit, můžeš čtenářům více objasnit ten model One State?

„Za prvé, globální hegemon nemůže být globálním hegemonem, pokud nemá nepřítele. Proto byl za nepřítele vybrán radikální islám, ještě dříve, než se nepřítelem stal. Za druhé, model One State předpokládá neomezený proud imigrantů, kteří zruší celou dosavadní strukturu národů, kultur, státních hranic a národních vlád. Zatímco pět metrů vysoký plot na hranici s Mexikem je v pořádku. Za třetí, mají být veškeré nerostné zdroje na planetě odňaty vládám a národům a mají být plně privatizovány do soukromých rukou. Za čtvrté, veškeré zisky ze surovin a obchodu mají mít volný pohyb v jejich toku do Spojených států. Spojené státy budou tisknout měnu a plnit jí centrální banky. Za páté, žádný stát nesmí být ve stavu, aby se postavil mírové armádě Spojených států. Proto byly armády redukovány v Evropě, rozpuštěny v Iráku a nejnověji na Ukrajině. Armády mají být nahrazeny privátními organizacemi. Obyvatelstvu má být vnucena permanentní válka proti terorismu, strach, poslušnost a bezpráví. To je to, čemu čelíme. Ale protože jsme o několik kroků pozadu, stále nám to nedochází.“

Antonín Baudyš: „Evropská unie byl krok správným směrem. Máme-li si ale jako národ udržet sebeúctu, měli bychom z ní co nejrychleji vystoupit.“ – 2. část rozhovoru

 

Tondo, máš představu, jakým směrem teď půjde vývoj a jak může planeta v budoucnu vypadat?

„Vývoj se děje v našem zájmu. Vývoj se děje proto, aby nám pomohl. V podstatě se děje pro to, aby nás chránil. A každý člověk potřebuje na svůj vývoj přiměřený čas. Takže změny svým způsobem nemohou jít příliš rychle, protože by tím příliš ohýbaly a znásilňovaly náš vnitřní proces.

Všechno, co se nyní odehrává, se odehrává jenom kvůli pochopení. Pochopení naší důstojnosti a velikosti. Lidstvo bude koexistovat mírově. Ti, kdo říkají, že války tady vždy byly a vždy budou, se mýlí. Nepočítají s faktorem evoluce a růstu lidského vědomí.
Na stranu druhou jsme programově vedeni k tomu, abychom evoluci nevěřili. Jsou nám předkládány obrazy, po kterých se máme svést do nižších vibračních úrovní. Například věřit, že vše řídí genetika. Nedávno jsem spal v hotelu a viděl jsem kousek z asi nejsledovanějšího seriálu na planetě, Hry o trůny. A byl jsem překvapený, že v seriálu nevystupuje žádná kladná postava. Úplně všichni tam byli „záporňáci“. Takový seriál jsme tu nikdy neměli. Z těch deseti minut sledování mi pak bylo zle ještě tři dny. Možná přesně takové ošklivé lekce potřebujeme, abychom pocítili svoji touhu po dobru. A zjistili, že dobro je přítomné v nás.“

 Říkáš, že vývoj se nedá uspěchat, ale že jednou budeme žít v míru. Co se musí v lidských duších stát, abych tam došli?

„To, co nás, lidi, zatím mění k lepšímu, je prožitek bolesti. Neříkám, že každého, někoho bolest vede do uzavření. Ti, kteří však bolest prožili a pochopili, už ji nebudou muset prožívat znovu. Vývoj lidstva jde tím směrem, abychom se jako lidé měnili ještě jinak, než s pomocí bolesti. Zatím je to však tak, že mnohé z nás pouze bolest čistí a dělá nás soucitnými a moudrými.“

 Existují názory, že Evropa nyní pouze sklízí svou karmu za to, co ona sama dělala v minulosti…

„Na tomto vysvětlení nechci ulpívat, ale připouštím, že je opodstatněné. Žádná akce nemůže zůstat bez reakce. Naše výboje v minulosti způsobovaly obrovské utrpení zbytku planety. My to tajíme sami před sebou. A tak ani nevíme, že prvními tvůrci koncentračních táborů byli Britové v Jižní Africe. To, co Britové v minulosti udělali Číně záměrným zavlečením opia a rozvrácením císařství; to, co jsme způsobili Rusku sponzorováním komunismu a druhou světovou válkou… Latinská Amerika se z intervencí Španělů a Portugalců vzpamatovává doposud, Aborigince v Austrálii mají na svědomí Britové. Nejsem schopný to ani spočítat, ale pravděpodobně jsme toho nasekali tolik, že zpětná reakce jednou přijít musela. Na stranu druhou, slovansky mluvící národy v tomto příběhu sehrály okrajovou roli. A tak nelze vyloučit, že karmické skóre Čechů, Slováků, Maďarů, Poláků, Ukrajinců, Rusů a dalších je v tomto směru poměrně čisté.“

 Bylo by nám bez Evropské unie lépe?

„My jsme spoluprací se Západem mnoho získali. Evropská unie byl krok správným směrem. Mohlo tomu tak být i nadále, ale to, že zde vzniká superstát, který se na nic neptá a který s námi nekomunikuje, je jasný signál, že se zde nehraje hra rovného s rovným. A náš smysl pro sebeúctu a rovnoprávnost by nás z této hry měl co nejrychleji poslat pryč. Dokud to jde. Britové nám ukázali, že odejít lze. Přestože byli zastrašováni, přestože se druhá strana nezdráhala uchýlit k zabití vlastní poslankyně ve jménu ovlivnění veřejného mínění. Poslední rok vedení unie jasně ukazuje, že má dojít ke spojení křesťanů a muslimů do jednoho celku. Eurokomisařka Federica Mogherini se tím už nijak netají. Unie se orientuje na Írán a Čínu, což je v pořádku. Připravuje situaci pro válku s Ruskem, což není v pořádku. Počítá s rozšířením o celou severní Afriku a Blízký Východ. Je to velmi odvážné, ztratili bychom tím pádem náš svět, jak jsme jej znali doposud. Evropa by již nebyla Evropou. Německý ministr vnitra de Maziére loni navrhl, zda by nebylo lepší do Evropy uprchlíky dopravovat leteckým mostem. Nejsem s touto autodestruktivní politikou smířený. Nechám na každém ze čtenářů, zda v takové Evropské unii skutečně chce setrvávat.“

A co může každý z nás v této době dělat? Má smysl být veřejně aktivní nebo spíše pracovat sám na sobě?
„Má smysl, abychom o tom, co se děje, mluvili. Protože nám chybí vnitřní komunikace. Média funkci komunikace uvnitř společnosti neplní. Mají za úkol naopak odvádět pozornost od toho, co se děje ve skutečnosti. Zatím jsme ve stavu rozděleného národa. Věřím, že se to změní. Práci sám na sobě nemůže nikdo z nás uniknout. Pravda se tlačí do očí. Jsme každý z nás do přiznání si pravého stavu nuceni. A jen upřímností a respektováním svých pocitů se s celou situací můžeme vyrovnat.“

Kde ty sám hledáš zdroje síly a naděje, aby tě neopouštěl optimismus?
„Sám vidím, že mi ubližuje strach. Vidím, že mi ubližuje negace. Ovlivňují mou vitalitu a sebedůvěru. A proto si ve světlejších chvilkách připomínám, že nejlepší je pro mě být sám se sebou, s rodinou a informace k sobě nepřipouštět. Otázka je, jak dalece to dlouhodobě jde. Abychom celou situaci zvládli, předpokládá, že v to zvládnutí budeme každý věřit. A na to, abys mohl věřit ve zdar sebe i celého kmene, potřebuješ určitou sílu. A tak si stále kontroluji, jestli jsem v síle. Jsem si jistý, že bez síly se nedá kvalitně žit. I ve své poradenské praxi se celý poslední rok setkávám s lidmi, kteří o svou sílu přišli. Někde ji zapomněli. A já jim pomáhám, aby se se svojí sílou mohli opět spojit.“

 Tondo, moc děkuji za rozhovor. Chceš ještě něco vzkázat čtenářům?

„Jsme dostatečně velcí, chytří i vyzrálí, abychom se o štěstí a úspěch uvnitř hranic naší země dokázali postarat.“
==============================================================

 

Astrologická stránka Antonína Baudyše: www.baudys.cz

Tondou doporučený zdroj dalších informací: http://e-republika.cz/article3257-Thomas-P-M-Barnett-a-jeho-americky-Mein-Kampf

Více informací na: https://www.celostnimedicina.cz/astrolog-antonin-baudys-jsme-v-tiche-valce-pripravene-elitami-a-usa-nekdo-se-nas-jako-civilizaci-rozhodl-ukoncit-a-vypnout.htm#ixzz4IsrCoWpk

 

Antonín Baudyš patří k nejvyhledávanějším českým astrologům, a také komentátorům společenského dění. Zatímco před týdnem jste si mohli přečíst jeho názory na současnou situaci, ve druhé části rozhovoru si povídáme o tom, co nás čeká v budoucnu a jak k tomu každý z nás může přispět. „Vše bude jednou dobré,“ netají se Antonín Baudyš svým optimismem.

 

http://cestyksobe.cz/astrolog-antonin-baudys-jsme-v-tiche-valce-pripravene-elitami-a-usa-nekdo-se-nas-jako-civilizaci-rozhodl-ukoncit-a-vypnout/14659