Sunday, July 22, 2007

Převtělování jako základní projev života

V Egyptě se střetáváme s celou škálou velmi pozoruhodných textů, které nebyly dosud skutečně vážně a kriticky hodnoceny z tohoto hlediska. Egypt však zdaleka není jediným místem na zemi, kde se takové texty vyskytují. Jejich srovnáním docházíme k překvapivým závěrům. Ukazuje se totiž, že výklad v nich obsažený, který bychom jinak mohli považovat za mýtický a veskrze fantastický, se zcela shoduje, pokud jde o fakta, a liší se jen kulturní prostředí.

Základním zákonem přírody je zákon zachování. Všechno jen mění formu, ale v celkovém množství ani nepřibývá, ani neubývá. Při smrti organismů dochází k rozdělení dvou podstat, hmotné a duchovní.

Obě tyto podstaty jsou součástí svých cyklů proměny. Oba cykly se střetávají jen na nepatrné okamžiky, během nichž obývá duše hmotné tělo, aby mohla pobývat na této rovině pomalých frekvencí. Jednotlivé součásti, jimiž je konglomerát známý jako člověk obdařen, setrvávají v bytosti různě dlouhou dobu. Nejdéle setrvává duše coby podstata, mnohem kratčeji hmotné částice, vytvářející její hmotný obal. Hmotné částice vydrží v těle nejdéle 7 let. Po této době je celý organismus z hmotné stránky vyměněn do posledního atomu.

Myšlenka převtělování je tedy dokonale přirozená a plně odpovídá našim přírodovědeckým pozorováním. Srovnáme-li všechna fakta, docházíme k závěru, že by bylo naopak velmi nepravděpodobné, kdyby převtělování neexistovalo. Jak uvidíme dále, bylo převtělování u všech národů všech dob považováno za základ životního běhu.

Z paměti Evropanů se začalo vytrácet až působením křesťanství. Bylo z něj vyloučeno a zakázáno, ačkoli původně zřejmě patřilo k jeho základu. Stalo se tak v Konstantinopoli (dnešním Istanbulu) roku 553 po Kristu.

V souvislosti s tímto zásahem proti pravdě a svobodnému poznání je třeba zamyslet se ještě nad další pozoruhodnou historickou skutečností.
Konstantinopol bylo hlavní město Východořímské říše, jejímž srdcem bylo Řecko. Zde bylo učení o převtělování známo přinejmenším od doby, kdy se Řekové začali stýkat s Egypťany a národy Předního východu. Zmínky u Platona napovídají o přísném tajení této nauky, a tak nelze hovořit o tom, že by byla všeobecně rozšířena. Tento trend se patrně podílel i na zákazu z roku 553.

Nicméně řecký názor není směrodatný, protože jazykověda prokazuje, že jen polovina řeckého lexika je indoevropského původu, druhá byla vytvořena z féničtiny (zcela. odpovídá hebrejštině) a egyptštiny. Z toho plyne, že se patrně jednalo o primitivní kmen, který podstatným způsobem čerpal z těchto kulturních a civilizačních zdrojů. Otázka existence či neexistence převtělování se přirozeně nedá odvozovat z nějakých názorů, ale musí vycházet vždy jen z faktů. V rámci naší civilizace tento výzkum teprve musí přijít. Jeho součástí by však nemělo být jen sbírání a vyhodnocování případů, které, jak se zdá, se dají vysvětlit právě jen převtělováním, a případné pokusy v laboratorních podmínkách, ale i studium starých spisů vztahujících se k tomuto problému.

V Egyptě se střetáváme hned s celou škálou velmi pozoruhodných textů, které nebyly dosud skutečně vážně a kriticky hodnoceny z tohoto hlediska. Egypt však zdaleka není jediným místem na zemi, kde se takové texty vyskytují. Jejich srovnáním docházíme k překvapivým závěrům. Ukazuje se totiž, že výklad v nich obsažený, který bychom jinak mohli považovat za mýtický a veskrze fantastický, se zcela shoduje, pokud jde o fakta, a liší se jen kulturní prostředí.
Za takové situace se fantastické stává již méně fantastickým, a zaslouží si proto skutečně nestranné studium.

Zdroj: Křesťanská kniha mrtvých pocházející z Etiopie - Jaromír Kozák, nakl. Avátar

---------------------------------------------------------------------------------
prevzato z
http://duchovno.doktorka.cz/prevtelovani-jako-zakladni-projev/

zde

Saturday, July 21, 2007

Setkani nasi galaxie s Andromedou

...co nas ceka a nemine....
Již několik desetiletí astronomové vědí, že se naše Galaxie nezadržitelně pohybuje směrem k nejbližší velké spirální galaxii v souhvězdí Andromedy, ke známé galaxii M 31. Ale co doposud známo nebylo, je to, jaký bude osud Slunce a celé naší Sluneční soustavy v takové srážce. Nové výpočty, které provedli astronomové T. J. Cox a Avi Loeb (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics) ukazují, že Slunce se svými planetami bude s největší pravděpodobností deportováno do vnější oblasti nové galaxie, vzniklé sloučením obou objektů. Kromě toho tato kolize se uskuteční ještě za „života“ Slunce, tj. předtím, než se z něj stane bílý trpaslík – hvězda, v jejímž nitru již ustaly termojaderné reakce.
Počítačové simulace, které uskutečnili Cox a Loeb, ukazují, že k velkým změnám dojde již za 2 miliardy roků, kdy naše Galaxie a galaxie M 31 v souhvězdí Andromedy prodělají první těsný vzájemný kontakt. Galaxie se přiblíží natolik, že vzájemná přitažlivost bude deformovat jejich tvary a strukturu, budou se vytvářet dlouhé, galaxiemi navzájem přitahované chvosty, tvořené hvězdami, prachem, plynem a planetami.
Tehdy bude Slunce stále ještě hvězdou hlavní posloupnosti, spalující vodík, i když bude zvyšovat svoji jasnost a teplotu natolik, že postupně začne vařit voda v pozemských oceánech. Obě galaxie budou v té době kroužit navzájem kolem sebe a jejich hvězdy se navzájem promíchají v důsledku působení gravitačních sil.
Asi za 5 miliard let od současnosti se hvězdy naší Galaxie a galaxie v souhvězdí Andromedy zcela promíchají a vytvoří jeden objekt eliptického tvaru, připomínající obří ragbyový míč. Slunce bude v té době stárnoucí hvězdou ve fázi rudého obra na konci svého života. Celá naše Sluneční soustava se pravděpodobně usadí ve vzdálenosti asi 100 000 světelných let od středu nově vzniklé galaxie – což je 4krát dále, než je současná vzdálenost Slunce od středu Galaxie.
Při setkání obou galaxií dojde pouze k vzájemnému promíchání hvězd obou galaxií. Srážky hvězd budou velmi výjimečné. Galaxie jsou sice tvořeny velkým počtem hvězd, avšak mezi nimi jsou obrovské „prázdné“ prostory – vzdálenosti mezi hvězdami se rovnají světelným rokům, zatímco průměry hvězd jsou řádově maximálně milióny kilometrů. (Jeden světelný rok je přibližně 9,5 biliónu km.)
Na připojeném obrázku je počítačová simulace budoucích vzájemných setkání naší Galaxie a galaxie M 31 v souhvězdí Andromedy. Vznikla na základě současných pozorování, na základě znalostí jejich vzájemné vzdálenosti, rychlosti přibližování a hmotnosti. Astronomové tak dospěli k závěru, že se obě galaxie srazí pravděpodobně v průběhu několika miliard let, tedy ještě za aktivního života Slunce. Během prvního těsného setkání obou galaxií je pravděpodobnost 12 %, že Slunce bude gravitací „vytaženo“ z jeho současné polohy a usazeno v rozsáhlém slapovém oblaku. V průběhu druhého těsného setkání galaxií je již 30% pravděpodobnost, že Slunce opustí v důsledku slapových sil svoje místo. Existuje také 2,7% pravděpodobnost, že Slunce bude mnohem pevněji gravitačně svázáno s galaxií M 31 než s naší Galaxií. Případně po splynutí galaxií může být Slunce vyhozeno do vnějších oblastí nové galaxie (vnější halo) a usadit se ve vzdálenosti větší než 30 kpc, tj. 100 000 světelných let. Hustotní profil hvězd, plynů a temné hmoty v nově vzniklém útvaru se bude podobat eliptické galaxii. Označení Gyr na obrázku je časová jednotka, odpovídající jedné miliardě roků.
Pokud se týká galaxie M 31, dnes je již jasné, že naše Galaxie nebude prvním objektem, který se stane obětí „choutek“ této velké galaxie. V roce 2006 astronomové našli důkazy, že před více než 210 milióny roků došlo k jejímu setkání s trpasličí galaxií M 32. Počítačové simulace tohoto setkání ukázaly, že galaxie M 32 prošla napříč diskem galaxie v Andromedě, podél jeho polární osy. Přitom trpasličí galaxie ztratila více než polovinu své původní hmotnosti.

http://www.galaxydynamics.org/spiralmetamorphosis.html

modelova situace, setkani Mlecne drahy a galaxie Andromeda, zde:
http://www.cita.utoronto.ca/~dubinski/Gravitas/mov320/6_SpiralMetamorphosis.mov
prosim trpelivost, chvili trva (dle rychlosti pripojeni nez se zaber natahne do Vaseho PC a spusti.
Rozhodne stoji zato prozit si behem nekolika minut co nastane za 3 az 4 milliardy let.
Hezke podivani:-)
----------------------------------------------------------------------------------
zna li nekdo ceskou versi tohoto zaberu a programu jste srdecne vitani :-)


(Podle http://www.cfa.harvard.edu/press/2007/pr200714.html