Kolosální demokracie

Jsou někteří pisatelé, kteří na webových stránkách umí přesně popsat atmosféru dnešní doby. 

Zde jeden z nich jehož článek přetiskuji.

Právě takové a podobně články a komentáře vytváří nespokojenost vládních kruhu jak v ČR tak v Evropě a i s platnosti celosvětovou a proto jejich volání po cenzuře a omezení svobody slova!

Svět massmedialnich polopravd a zkreslených informací má oprávněné obavy o svá moci sloužící zpravodajství. 

Kolosální demokracie

V památném roce 1968 popisoval v Literárních listech průběh obrodného procesu v Semilech Ludvík Vaculík, to je známý článek, filozof Ivan Sviták pak líčil tentýž neuspokojivě probíhající proces v jakémsi provinčním městečku, a to těmito slovy: „A kolosální nasranost se jako věž tyčila nad budovou místní radnice.“

Je to už padesát let, a kolosální nasranost se jako velehory tyčí nad tímto státem.

V dnešní době (kterou ti z pravicového milieu, kteří mlaskali a mlaskají, označují za nejlepší v historii české kotliny) přitom demonstrují svou nespokojenost se stavem tohoto státu všechny skupiny občanů: studenti a antikomunisti na náměstích; hrstka echt pravičáckých poslanců ve Vladislavském sále a pak (svůj k svému) U Černého vola; kulturní fronta na Českých lvech; sluníčkáři a pražská kavárna v četných peticích; lékařský stav nevůli nad sedmdesátitisícovými platy odchodem do zahraničí; živnostníci kvůli odporu k placení daní odchodem na pracovní úřady; opozičníci čtením alternativních médií a obdivem k Voloďovi; lid obecný pak zmatenou volbou podivuhodných stran (aby namíchli prvně jmenované) nebo neúčastí ve volbách.

Nasraní jsou zkrátka všichni, v této nejlepší době z nejlepších.

Často se hovoří o tom, že národ je rozpolcen, rozdělen na dvě vzájemně se nenávidící strany. Pokud ale půl roku po volbách je část lidí v ulicích a v podstatě negují jak suverénní rozhodování poslanecké sněmovny (Ondráček), tak i volební výsledky nedávného hlasování a chtějí je změnit, tak v jakém Blbákově se to pohybujeme? Toto není rozpolcení, toto je rozvrat, protože anarchistické počínání pražské kavárny a pravičáků podporují jak média, tak vysoké školy a neziskový sektor. Zvláštní pozici zaujímají pravicové strany, které kvůli své katastrofální a bankrotářské politice v minulosti upadají do bezvýznamnosti a svou účastí na rozvratu státu si chtějí zachránit kůži.

V normálně fungujícím státě by současná rozvracečská činnost, tedy nerespektování výsledků voleb (jak parlamentních, tak i prezidentských) a snaha o jejich násilnou změnu skrze řádění v ulicích, dílo to pražské kavárny, kulturní fronty, Bakalových médií, neziskových organizací, vysokých škol a zhrzené pravice, byla kvalifikována jako vlastizrada, neboť:

Vlastizrada je trestný čin podle § 309 trestního zákoníku, který spáchá ten „občan ČR, který ve spojení s cizí mocí (každý stát mimo Českou republiku, v našem případě pak USA) nebo s cizím činitelem (osoba, která sice není oprávněna jednat jménem cizího státu, ale má na politické dění v něm významný vliv, v našem případě Soros) spáchá trestný čin rozvracení republiky (§ 310), …(atd.), přičemž rozvracení republiky je charakterizováno takto: Rozvracením republiky se míní úmyslné rozvrácení ústavního zřízení, územní celistvosti nebo obranyschopnosti České republiky anebo zničení její samostatnosti, a to účastenstvím na násilných akcích proti ní nebo proti jejím orgánům. Skutková podstata tr. činu je pak dána tím, že účastníci páchají své činy jako součást organizované skupiny.

Takže řešení současné krize je jednoduché: zorganizovat protidemonstraci k akci pražské kavárny, a to na opačném konci Václavského náměstí. Reaktivovaný Zifčák si při nevyhnutelném střetu těchto dvou skupin lehne na chodník a nechá se odvézt v roli mrtvoly, tím bude dán zákonný důvod pro zásah těžkooděnců pod velením Zdeňka Ondráčka. Vyhlášení výjimečného stavu a zatčení osob, které se na vlastizrádné činnosti podílejí je pak už nevyhnutelným pokračováním naznačeného děje. Už se těším na Němcovou v klepetech, tentokrát nikoliv za rohlíky.

Říkáte si: Fantazíruje! Dejme tomu, že je to poněkud přetažené, ale na druhé straně, když to takhle šlo na podzim v roce 1989, proč by to nemohlo jít v obráceném gardu dnes?

Převzato  z blogu:

https://taras2.wordpress.com/2018/03/13/kolosalni-demokracie/

Kdo nám vládne ?

Vládne nám TRH !
Vládnou nám banky
Vládne nám MMF
Systém skutečně dokázal úkryt před lidmi svoji pravou tvář !

Jak to  vypadá v praxi?
Kam to vede Mezinárodní Měnový Fond,
kam se to řítí,  aneb proč se to řítí do řiti ?

https://www.youtube.com/watch?v=2JJtMhXlZxM&feature=youtu.be

Merkelovské Vánoce 2017

Němci "povýšili" vánoce na "světelkující trhy" a za symbolické dítě vánoc si zvolili malého černouška.

Jsem zvědav, kdy se ozve nějaký akademik, neomarxistický užitečný idiot s tím, že Ježíš Kristus byl ve skutečnosti tmavý typ a tedy byl tomuto dítěti blíže, než evropské dítě.
S tím jak rychle západní demokracie demontují svoji identitu, s tím, jak se rozlejzá genderové šílenství, s tím jak se na západě bílí politici hromadně a "dobrovolně" přiznávají k sexuálnímu obtěžování žen, přičemž průběh této hysterie není nepodobný čínské kulturní revoluci v 60. letech, s tím jak raketově rychle se rozkládá soulad, soudržnost, tradice a zvyky západní civilizace, předpovídám do 7-10 let na západě občanskou válku. Policie ve Francii již nyní mele z posledního, islám se v hlavních městech západu již uhnízdil a šíří se do měst menších.
Neomarxisté, čili naši bílí spoluobčané, byť mnohdy chytří lidé jsou už od mateřských škol masírování směrem k multikulti. Ti, co dnes končí základní školu budou za 10 let končit vejšku, se plni elánu pod tlakem situace budou přidávat k bojovným muslimům.
 Než vystřízliví a než je život naučí, co je islám zač, plno lidí zařve v lokálních teroristických válkách bombového charakteru, ala Bejrůt, či Bogota koncem minulého století a může se přesmyknout ve válku podobné konfliktu o Donbas,
bojovat se však bude o Londýn, Paříž, Mnichov, Berlín, Malmo, Stockholm a další desítky velkých západních měst. Vlády současných zemí nebudou schopny kontrolovat bojiště, neb budou zmatené a zoufalé asi jako když Řím drancovaly nájezdy barbarů a ten už neměl sílu s tím cokoli dělat.

Tento plakát a spousta dalších jevů v současných dnech nějak tak "náhodně " po sorošovsku spuštěných je indikátorem brutální a krvavé pouliční války v mnoha městských regionech západu.

Naší nadějí je, že do 10 let budeme silným, po vzoru Izraele ozbrojeným a uzavřeným státem ctící vlastní identitu, zvyky, tradice a svůj způsob života. Nezbytná bude dohoda s V4 o společné ochraně hranic. Jen tím se můžeme budoucí válce vyhnout.

https://www.facebook.com/jbrancikhc_ref=ARQPjfkNWTMhM3nYxkIyihgKlX1_rs2ykznjO1CdTOcTfqfY6yRwotqJ6WzS9PaYeho&fref=nf&pnref=story.unseen-section

Podivné výsledky voleb ?

Povídání o volbách jinak
od rozboru  všech  stran  až po pochybnosti o hlasech že zahraničí
a výsledcích  které na poslední chvíli pomohli stranám nad 5%

https://www.youtube.com/watch?v=L8oJFiEeikc

Je to ještě čeština?

Do našeho jazyka proniká tolik nových slov, že pokud bychom se díky nějakému
stroji času mohli potkat se svým dřívějším já, nedokázali bychom se sami se
sebou domluvit a nestačili bychom se divit.

Zcela rutinně googlujeme, skypujeme, mailujeme, surfujeme po netu,
uploadujeme a stahujeme aplikace, remastrujeme, esemeskujeme, chatujeme a
blogujeme. Nemít písíčko nebo mobil může jen naprostý debil, bez tabletu a
facebooku jste outsider, kdo neví co je instagram nebo twitter, jako by ani
nebyl, stejně jako ten, kdo neumí stáhnout fotky z rajčete. Kolik účtů na
sociálních sítích dnes máš, tolikrát jsi člověkem. Anebo kolik statusů denně
na svůj profil umístíš...dřív byl důležitý hlavně politický profil, dnes je
hlavním životním cílem a největším challengem lidí udělat si při každém prdu
selfie, best of pak vyvěsit na zeď, a získat co nejvíce lajků a smajlíků od
svých followerů. Kdo není online a neumí jezdit na in-line bruslích je nula,
stejně jako ten, kdo nemá vlastní webovou stránku, permici do fitka, nějakou
tu kérku nebo piercing. To je snad horší než být trash-youtoober, houmlesák,
anorektik, feťák, stalker nebo bulimik.

Anebo když někdo termíny hardware a software zamění za hardporno a
softporno. Ikdyž občas to dnes splývá, protože to, co se dnes vidí v
reklamních spotech a písničkových videoklipech, by bylo ještě nedávno
považováno za porno...

Kapsy máme plné sim karet, v hlavě zase piny od debetních a kreditních
karet, protože platit cash je out. Jiný level je bezkontaktní platba či
internetové bankovnictví. Současný slovní maglajs se netýká jen technologií,
i v oblastech běžného života děláme věci, které kdybych vyprávěla svému
dvacetiletému já, vůbec bych nechápala o co go. Dnes například nepřikládáme
léčivé náplasti, ale tejpujeme (tape-páska), nekupujeme oblečení ale
outfity, nedbáme na vzhled ale na look nebo image, nechodíme do obchodů, ale
shoppů, shopping center, outlejů, second-handů, hypermarketů, megastorů,
oblíbený je také teleshopping a E-shoppy I-shoppy. Hlavně nekoupit fake, ale
jen original. To je must.

Nechodíme na kurzy nebo školení, ale na workshopy, nejsme pracanti ale
workholci, nejsme vyčerpaní, ale máme syndrom burn-our, nejsme váhavci, ale
trpíme prokrastinací, umělci nemají dílny nebo výstavní ateliéry ale show-
roomy. Jediní kdo je nepotřebuje, jsou sprejeři, street-artisti a outdooroví
performeři, ti mají showroom všude openair. V televizi nás nebaví zpěváci a
herci, ale showmani, megastar a celebrity z oblasti showbyznisu, sledujeme
sitkomy, one-man show, stand-up-comedy, reality show. Remaky jsou v
žebříčcích sledovanosti nuber one.

Papapláše nahradili vipáci, o naše vlasy a zevnějšek se nestará kadeřník a
kosmetička ale stylista a vizážista, popřípadě vlasoví mágové, kteří jediní
vědí, co je IN. Pokud je neposlechnete, jste zcela OUT. Pleťová voda je taky
out, lepší je micellární lotion, místo natírání kůže tělovým mlékem
aplikujeme bodymilk. Klasické salóny krásy kde jste se mohli nechat vylepšit
nahradila beauty-centra, kde vás nevylepší, ale zcela předělají. Hitem je
permanentní make-up, lifting, botox, ultrazvukové liposukce a galvaničké
žehličky na pleť, detox je spolehlivým evergreenem. Top jsou mezzonitě.

Mění se i profesní složení společnosti-dříve neznámí ajťáci nebo hackeři
jsou dnes velmi početnou skupinou, stejně jako exekutoři či podomní
obchodníci zvaní šmejdi, kteří vás svými předraženými faky zcela vyfuckují.
Klasického holiče nepotkáte-výše zmínění vlasoví mágové a stylisté je zcela
převálcovali, maskéry nahradili make-up artisté. Podnikatel byl po revoluci
velmi prestižní povolání, dnes je to spíše nadávka. Poslíčky nahradili
kurýři, popeláře zas technici v nakládání s odpadem, šlapky nahradily call
girls. V této souvislosti se dnes používá i výraz sociální pracovnice, což
mi vůči skutečným sociálním pracovnicím připadá dost nespravedlivé.

Ale je to vtipné.

Novinkou jsou třeba kreativci, ožívají téměř vyhynulé vědmy a kartářky,
oblíbení jsou koučové a lektoři čehokoliv. Sekretářky se změnily v
asistentky, ředitelé v manažery, vedoucí v lídry, hudební skupiny mají své
frontmeny, kteří se stávají pro teenagery novodobými bohy. Nebo spíš ikonami
a idoly.

Nedávno jsme všichni vyhazovali VHS kazety abychom je nahradili cédéčky a ty
posléze dývídýčky... no a teď už jen stahujeme, legálně či ilegálně, takže
tu máme další současnou profesi - novodobé piráty...

Když kouříme tak cigarety light, colu pijem taky light, dámské vložky máme
dokonce ultra light. Ultralighty jsou také letadélka, tak pozor aby se to
nepletlo, protože dnes i menstruační vložky mají křidélka. Takže čarodějnice
už nepotřebují létat na koštěti... mimochodem nedávno v jedné oblíbené
talkshow nějaká dáma tvrdila, že má na čarodějnictví živnostenský list.

Než klasické manželství žijeme radši singl, většina matek otci svého dítěte
neříká manžel ale přítel, populární je také registrované partnerství. Žádný
neverending love story, na to není čas. Existence bez handsfree je
vyloučená, na hambáč a kapučíno chodíme do mekáčů, rosticerií, pizzerií a
pubů, hlavně aby tam byla wi-fi free zone a non smoker aerea. Neodpočíváme,
ale relaxujeme, letenky nezamlouváme, ale bookuje, nejlépe u low cost
společností. Dovolenou kupujeme last moment nebo first minut a zásadně all
inclusive, neradíme se, ale konzultujeme, nejčastěji s tetičkou wikipedií
nebo strýcem googlem, nemáme znalosti a dovednosti ale know-how (v době
nezaměstnanosti je nám ale i to best know-how zcela na hov..).

Hlavní je mít správný životní feeling a self-couching, neztratit self-
control a mít všechno vytuněný, vymazlený, vychytaný a právnicky ošetřený.

Na drink chodíme nejradši v době happy hours, abychom ušetřili money, místo
inteligentní konverzace se spolusedícími pak čumíme na displeje
inteligentních phonů, a pokud už dojde na výměnu informací, tak maximálně o
tom, jaké je zde heslo na wikinu, jakou apku kdo má, jakou platformu a
nejnovějšího androida, vyčejndžujeme si flashky nebo USB, posíláme
multimediální zprávy. Místo večírků pořádáme party, kde posloucháme popík,
haus, oldies či elektro, dýdžejové naše uši zásobují různými remaky. Do sebe
pak na rautech ládujeme finger food, bagety sendviče, tacos, burritos,
hotdogy, churritos, burgery, popcorn, cheescaky, pannacottu. Obsluha bývá
nahoře bez, nebo místo oblečení mají slečny na těle body-painting.

Jsme přece světoví.

Co hýbe politickou scénou ČR v létě 2017?

Vyšetřování Čapího hnízda se táhne, uznává Bradáčová. Chyby ale nenašla......
http://zpravy.idnes.cz/vysetrovani-capi-hnizdo-andrej-babis-dotace-eu-dohled-statni-zastupitelstvi-1wk-/domaci.aspx?c=A170630_161848_domaci_jkk


Ačkoliv jako politickou hru vnímá celou kauzu také pražská primátorka Adriana Krnáčová, oba poslance by vydala.

„Většině lidí je asi jasné, že je to především politická hra a tomu odpovídá i to načasování.
Myslím, že je jen málo projektů, které by prošly tolika kontrolami jako Čapí hnízdo a žádná na nic špatného neukázala.
 Je to 10 let stará kauza, která se najednou,dva měsíce před volbami, začne řešit,
navíc bez vědomí státních zástupců. I přesto bych ale hlasovala pro vydání a myslím,
že si o něj i pan Babiš s panem Faltýnkem požádají,“ uvedla.
Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/trestni-stihani-andrej-babis-jaroslav-faltynek-hnuti-ano-capi-hnizdo-1jn-/domaci.aspx?c=A170811_165506_domaci_nub

PS
Součet mínění z "politologického pohledu":
ať bude výsledek správně načasované akce jakýkoli i jen pokles hlasů pro  ANO    bude úspěchem pokračujícího "demokratizačního procesu" v ČR,
 který by  se mohl  zadrhnout příchodem takových sil do politiky
 které v demokratických  zemích Západu vždy patřily a patří za oponu!
Kdo to kdy viděl aby si nějaký boháč svůj vliv prosazoval rovnou sám místo používání  demokraticky  zvolených zástupců!!!

Devastace planety pokračuje

Při současném pokroku bude v budoucnu žít lidstvo na stále větší hromadě

odpadků.
Massmedia lidem nabízí k probírání více rozumovat nad presidenty než
rozhodovat o své budoucnosti
Stále více lidí a stále méně práce
Stále více vyrábět a to po čase vyhodit do odpadů
Nenechte se mýlit že hromadící se odpad v ocenach je daleko!
Umírající oceány mohou znamenat vážně ohrožení života
Jsou největším producentem kyslíku a kvality ovzduší.

Jiz pre 4 lety jsem zde zverejnil smutne video
MIDWAY

Němci se už úplně zbláznili ?

 Tak tohle už je vážné a my si to pořád ještě neuvědomujeme. 

V Evropě se bojíte nazvat teroristy muslimy, říká generál

 

Člověk, který již před krisí řekl, co je třeba dělat. Evropští papalášové ho pochopitelně neposlechli

 

Arabský svět, Blízký východ se nyní pro zbytek světa stal mnohem větším ohrožením, než jím byl dřív, třeba před deseti lety. Brutální radikálové z Islámského státu ovládají část Iráku, Sýrie i Libye a cvičí džihádisty, kteří do těchto oblastí směřují z Evropy, a zase je tam posílají zpátky. Jak tomu může Západ zabránit?

http://echo24.cz/a/wavuV/v-evrope-se-bojite-nazvat-teroristy-muslimy-rika-general

Massmedialni "Totální vymývání mozků. "

Po přečtení tohoto textu možná lépe pochopíte, jak se to dnes dělá
HISTORIE A SOUČASNOST OČIMA VLASTIMILA VONDRUŠKY

V moderní historii nemáme k podobnému pohybu národů, který už více než rok zažívá Evropa, paralelu, proto je třeba použít nomenklaturu starších dějin. Nejde o migrační krizi, ale o nájezd muslimů. Spisovatel a historik Vlastimil Vondruška ve svém dnešním zamyšlení upozorňuje na to, jak hanebně se zachází s fakty a logikou, jak demagogicky se používají pojmy jako nepřizpůsobiví či migrační krize a jak se díky tomu dá obecné mínění zmanipulovat.

Když čtu nebo poslouchám diskuse o současné společnosti a problémech, které nás trápí, jímá mne smutek. Ne kvůli problémům samotným, ty jsou od toho, abychom je řešili, ale jsem skoro zoufalý z toho, jak hanebně se pracuje s fakty a logikou. Aby se dal nějaký problém řešit, musíme ho především přesně definovat. Někteří lidé si vůbec neuvědomují, jak důležitou funkci má přesný význam slov. A ti, kteří si to uvědomují, pracují často s významem slov naprosto demagogicky, neboť dobře vědí, jak snadno se dá obecné mínění zmanipulovat.

Dovolte mi kratičký exkurz, abych na konkrétních příkladech objasnil, co mám na mysli. Když v padesátých letech minulého století vyháněli komunisté sedláky, neoznačovali je názvem, který platil po staletí, ale dali jim hanlivou nálepku kulaků. Když jim kradli majetek, bylo to združstevňování. Nakonec společnost díky masáži ze strany médií a ideologů přijala, že majetek nebyl sedlákům ukraden, ale legitimně združstevněn.

Okupanti nás v roce 1968 nenapadli, ale poskytli internacionální pomoc. A byli tu dočasně umístěni. Vlastenci, kteří s okupací nesouhlasili, byli prohlášeni za protistátní živly, které rozvracejí socialismus. Jejich pronásledování se pak nazývalo kádrovou prací.

Místo argumentů padají v diskusích snůšky urážek

Úmyslně uvádím příklady, které jsou všem srozumitelné. Pokud bychom šli hlouběji do minulosti nebo zabrousili mimo Evropu, najdeme stovky podobných. Vyvražďování celých národů se pojmenovalo podle okolností jako pokřtění či demokratizace. Upalování kazatelů jiné víry se prohlašovalo za očistu křesťanstva. Popravy neoblíbených panovníků se konaly pod hlavičkou spravedlivého trestu, ať již z rukou Kristových věrných, občanů revoluce, pěsti dělnické třídy nebo odpůrců totality. Je to pořád stejné. Realitu se snaží vládcové a jejich nohsledi pojmenovat tak, aby vyhovovala jejich mocenským cílům.

Dnes skoro nikdo ve vášnivých diskusích nepřemýšlí o skutečné podstatě problémů. Chytáme se slov, která nám vtloukají do hlav politici a média, a hádáme se o ně, jako by šlo o život.

Ale pokud se nad tím zamyslíme, pak by nám mělo dojít, že se ve skutečnosti hádáme o chiméry, o pseudoproblémy, že proti sobě stavíme ideje, které jsou iluzorní, neboť pojmenovávají všechno jiné, jen ne podstatu věci. A pak se samozřejmě nikdy nemůžeme dohodnout.

Bolestí většiny dnešních diskusí je navíc absolutní absence racionality, faktů a logiky. Na názor, který se nějakému oponentovi nelíbí, často odpovídá urážkami. Zažil jsem to i já. Na mnoho mých článků jsem obdržel snůšky urážek, aniž ovšem oponent vysvětlil, v čem se tedy mýlím a proč se mnou nesouhlasí. Za racionální argument se dnes považuje pouhé konstatování, že ten druhý je sluníčkář, komouš, Putinův agent, Obamův agent nebo prostě jen idiot.

Risknu tuhle škálu odsouzení a dovolím si předložit několik dnes běžně používaných termínů, k nimž se pokusím přiřadit reálný obsah, což znamená správné a logické české pojmenování.

 Nejde o migrační krizi, ale nájezd hord, které u nás nemají co dělat

A čím začít jiným než slovy „migrační krize“. Slovo krize se používá pro různé problémy, ať už jde o stav po živelní katastrofě nebo o hospodářskou cyklickou krizi. Krizí je zlomový stav pacienta nebo neshoda v manželství. Je to však vždy něco, co vzniká více či méně nezávisle na naší vůli. Slovy „migrační krize“ se tak politici snaží navodit dojem, že jde o proces, který se děje mimo nás a my se mu musíme podvolit (stejně jako se podvolíme zemětřesení nebo krachu na burze).
Jenže to je lež! Tahle událost není krize, protože my ji řešit můžeme! Je to pustý nájezd hord, které nemají na našem území legitimně co dělat. Jistě, existují i ohledy humanitární, ale ty se musejí řešit vždycky v rámci zákonů dané země a při respektování suverenity jejích hranic. Cokoli jiného je zvůle (a neohánějme se vnucenými mezinárodními pakty a úmluvami, jsou-li navíc v rozporu s naší ústavou).
Příliv migrantů není krize, je to výsledek neschopnosti bruselských vládnoucích elit plnit povinnosti, které jako správci Evropy mají. Nikdo dnes nechrání evropské hranice, vedou se jen nekonečné žvásty, že je to třeba udělat. Ať už německá kancléřka stoupence islámu pozvala, či nikoli, nemají tu legitimně co dělat a překročení našich hranic je trestný čin.
Skutečná migrace je ve skutečnosti něco, co má jistý zákonný nebo alespoň hospodářský rámec. Přistěhovalec musí žádat o legalizaci pobytu, musí se v nové zemi přizpůsobit, musí v ní pracovat a uživit sebe a svou rodinu. Nic z toho přicházející hordy neplní, nerespektují a nejsou toho ani potenciálně schopny. V moderní historii nemáme k podobnému pohybu národů paralelu, proto je třeba použít nomenklaturu starších dějin. Nejde o migrační krizi, ale o nájezd muslimů.

 Zničí byt, obsadí cizí objekt, krade, ale je jen nepřizpůsobivý

Stejně fatálně se dnes pracuje s pojmem „nepřizpůsobivý“. Zákon stanoví jasně, že člověk je buď bezúhonný, protože zákony plní, nebo je zločinec, případně podle vážnosti přestupku pachatel, neboť zákony a předpisy porušuje.

Co je to nepřizpůsobivý? Člověk, který se rozhodne, že některé zákony a normy dodržovat nebude. Dostane byt, ale zničí ho. Vláme se do cizího objektu a ve jménu svých ušlechtilých myšlenek ho obsadí. Na ulicích dělá nepořádek, v noci hluk, páchá drobné krádeže, nechce pracovat. To vše se dnes označuje jako nepřizpůsobivost. Proč, vždyť každý, kdo tohle dělá, je přece v dikci zákona pachatel nebo zločinec. Politici a mediální komentátoři to snad nevědí? Pak by si měli zopakovat základy práva.

Stejně tak je podivné, aby se různé skupiny společnosti přejmenovávaly podle aktuální situace. Před několika lety se vedly vášnivé polemiky na téma, jak hanebná je česká komunistická strana, protože se odmítá přejmenovat (navzdory tomu, že propagace komunismu byla zákonem prohlášena za trestnou – typický právní Kocourkov).
Komunisté věrni revolučním písním na své barikádě vytrvali a komunisty podle názvu zůstali. Zachovali se rozhodně seriózněji než cikáni (historický název doložený již ve 14. století), kteří nedůvěryhodnou firmu vyměnili za označení „Rom“. Přiznám se, že neznám národ, který by se po staletích existence přejmenoval jen proto, že se mu jeho označení nezdá dostatečně důstojné. A až bude zpochybněno tohle slovo (ono už vlastně je tím, jak ochotně se příslušníci této etnické menšiny přizpůsobují), najdou si třeba jiné označení.

 Předkové nemohli polemizovat o „migrační krizi“, museli se chopit zbraní

Přemýšleli jste, kdo vlastně je „sociálně potřebný“, nebo dokonce „sociálně slabý“? Hledal jsem na stránkách našich institucí, ale ani na marxistickém ministerstvu není definice, kdo to vlastně je. Všichni se však tím pojmem ohánějí. Takové termíny jsou na nic, protože nikdo pořádně nechápe, co exaktně znamenají.

Označují totiž to, co se hodí politikům, úředníkům a aktivistům. Buďme však jazykově korektní. Ve společnosti existují lidé bohatí a chudí. Je-li někdo chudý, má smůlu. Nicméně podle křesťanství chudoba cti netratí. Navíc každý chudý může zbohatnout, pokud se bude snažit. Nebo pokud bude mít štěstí. Žijeme v době pokrokové, která chudobu nepřipouští. Všichni bohatí ovšem být nemohou.

Dávat peníze na chudé, to se jaksi nenosí. Ale na sociálně potřebné? Kdo by mohl odmítnout pomáhat potřebným? Mimochodem, potřebný je ve své podstatě každý člověk v této zemi. Soused má jaguára, ale já ne. Jsem potřebný, protože bych ho chtěl taky. Být potřebný je psychologicky nebezpečné, je to slovo politicky nabubřelé a prázdné. Být chudý nebo bohatý je však označení jasné, srozumitelné a z hlediska reality správné.

Pokud chceme tuhle společnost napravit, je třeba říkat pravdu. A to znamená označovat věci správnými termíny, neskrývat nepříjemné skutečnosti za balast eufemismů. O tom, co sdělujeme, musí rozhodovat věcná správnost, a nikoli politická korektnost, jemnocit či osobní ambice. Na všechny děje a stavy společnosti máme prověřené pojmy, nevytvářejme nové.

Český jazyk je mimořádně bohatý, používejme jen ty obraty, které jsou známé po staletí. Pak se rozhodně budeme na svět dívat reálněji a jednat pragmatičtěji. Protože naši předkové nemohli polemizovat o „migrační krizi“, museli se chopit zbraní a bránit svou svobodu a majetek.

Mimochodem, obrat „bránit svou zemi, víru a majetek“ není urážkou!
Spisovatel a historik Vlastimil Vondruška