Mít správný politický čich

aneb

Úloha nosu v dějinách

Islámští politici, učenci, teologové a novináři tvrdí, že projevy islámského terorismu nejsou jejich náboženství vlastní, že islám toto odsuzuje.

I velice povrchní čtení koránu je usvědčuje ze lži: vůči nevěřícím psům má správný islamista vystupovat s co největší krutostí. No a tak vystupují.

Každé náboženství, včetně křesťanského a dokonce i buddhistického, má na hlavě máslo z dob minulých i současných. To máslo představují miliony lidí, kteří přišli o život v důsledku náboženských třenic nebo i zdánlivě obecných konfliktů, v jejichž pozadí se však náboženství vyskytuje jako měchýř v kaprovi. Když k tomu připočteme války z důvodů nacionálních či přímo rasových, máme tu obraz člověka (a v důsledku toho i Boha, vždyť k obrazu svému…) coby agresivního, nesnášenlivého, zlovolného a nenávistného zmetka, jehož ničitelská podstata nemá na planetě obdobu. Snad s výjimkou červených mravenců.

Konflikt mezi islamisty a euroamerickými státy má povahu dnes již chronického nepřátelství, přičemž jeho příčiny jsou rovnoměrně rozděleny mezi oba tábory. Obě strany mají své dobré důvody, proč ty druhé nenávidět a střílet jak králíky na honu, bez nejmenšího slitování.

Jaký je rozdíl mezi chováním amerických vojáků ve známé scéně, kdy z bezpečí vrtulníku vystříleli desítku neozbrojených civilistů na zaprášené ulici kdesi v Iráku – a mezi chováním tří atentátníků, kteří vystříleli redakci satirického časopisu v centru Paříže?

Žádný, alespoň já ho neshledávám. Máte-li jiný názor, sem s ním.

Současný konflikt je střetem civilizací, z nichž jedna je na úrovni středověku, zaostalá, chudá, bigotní, pověrčivá a výkonem svých příslušníků nekonkurenceschopná, druhá je rozvinutá, průmyslová, vědecká, bohatá, ale její představitelé se chovají jako středověcí tmáři, agresoři, vykořisťovatelé a prospěcháři.

Tento konflikt je a bude permanentní, neřešitelný, fatální a k jedinému možnému dočasnému východisku (byť ne řešení) zahradil cestu Hitler se svým rasovým šílenstvím. Neboť jediná cesta, jak zabránit stupňujícímu se násilí je apartheid, oddělený vývoj ras a náboženských skupin.

To bychom však my, euroatlantická civilizace, museli přestat strkat svůj římskokatolický, protestantský, židovský a baptistický nos do kuchyně lidí s muslimskými frňáky.

A muslimské frňáky by neměly jak vosy na med lézt jiným do jejich kuchyně a vyžírat jim špajzku sociálního zabezpečení.

To by však náš globální rypák nesměl být rozlezlý po světě jak nos princezny Bosany.

=================================================================

zdroj:

http://taras2.wordpress.com/2015/01/08/uloha-nosu-v-dejinach/comment-page-1/#comment-368

Finanční ústava a soumrak demokracie I

Jedná se o 2 roky starý článek z Internetových novin, obsah vůbec neztratil na aktuálnosti, naopak odstupem času správnost obsahu  byla potvrzena.

První část úvahy o ohrožení demokracie v systému globálního kapitalismu se věnuje roli soudů a vzrůstu moci bank.

 

Vláda Petra Nečase předložila 10. října 2012 do Poslanecké sněmovny návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti, který samotní tvůrcové vzletně nazývají Finanční ústavou. Tento krok je jen jedním z mnoha, kterým se tato vláda a obecně pravé i levé, každopádně ale neoliberální vlády posledních dekád po celém světě snaží omezit podíl občanů na rozhodování o společných věcech. Snaží se potlačit demokratické instituce, jako jsou, byť s výhradami, parlamenty a vlády, nemluvě o referendech a plebiscitech, a naopak posílit přímo nevolené či vůbec nevolené, tzv. expertní, nezávislé instituce. Jinými slovy instituce obsazované z rozhodnutí kapitálu a jednající v zájmu kapitálu.

Dělba moci, ústavní soudy a právní stát
Je i není paradoxní, že prvním velkým institucionálním omezením vlivu občanů na správu věcí veřejných bylo tolik vychvalované rozdělení mocí, nastavení brzd a protivah. Samotné rozdělení mocí na zákonodárnou, výkonnou a soudní ještě není samo o sobě protidemokratické. Forma a geneze těchto institucí, především pak co se týče moci soudní, obvykle nedemokratické jsou. Ve většině zemí světa nejsou pozice v rámci soudní moci obsazovány na základě voleb, ale obvykle součinností představitelů moci zákonodárné a výkonné s větší či menší mírou součinnosti samotné soudní moci. Většina zemí světa rovněž nevyužívá občanské poroty ani jinou formu zapojení občanů do soudního rozhodování, či od jejich využívání postupně upouští, případně je jejich reálný vliv na výsledek soudního řízení stále mizivější.

Proto se nelze divit stále se zvýrazňující roli soudů, tedy třetí moci, v upevňování a ochraňování třídní nadvlády a dominance kapitálu nad prací. Obecné soudy nerespektují ve svém rozhodování elementární spravedlnost, nýbrž se řídí ryze formálními postupy a principy, sekundují neoliberálním vládám v rámci konkrétních rozhodnutí v systematickém odbourávání pracovněprávní ochrany; legitimizují lichvu tím, že například obvykle nepřipouštějí argumentaci dobrými mravy v civilních sporech.

Zvláště viditelná je obhajoba stávajícího řádu v rozhodování ve věci vlastnických práv, kdy i zcela nelegitimně nabyté majetky jsou ponechávány v rukou svých nových majitelů, ať již se to týká majetku podezřele restituovaného, nabytého podivným způsobem v té či oné vlně privatizace, údajného církevního majetku či vlastnictví pohrobků feudálního řádu. Zřetelným příkladem přímého zásahu soudní mocí do sporu mezi kapitálem a pracujícími byl zákaz stávky v dopravě v roce 2011.

Specifickým případem jsou pak soudy ústavní, původně zřízené především jako další pojistka proti zvůli momentální většiny v parlamentech, postupně ale stále více proměněné především v pojistku zachování stávajících vlastnických vztahů a hierarchického společenského řádu.

Velmi dobře lze tuto tendenci vypozorovat i u Ústavního soudu České republiky v případech rozhodnutí o zdravotnických poplatcích a výši dávek nemocenské, kde bylo rozhodnuto naprosto alibisticky; u nepochopitelného rozhodnutí ve věci údajného přílišného rovnostářství důchodového systému; ve věci blokačního paragrafu týkajícího se církevních restitucí; u otázky vydávání majetku rodinám bývalé údajné nobility či ve věci vlastnictví nemovitostí Řádem svaté Voršily a mnoha dalších. Je zjevné, že Ústavní soud rozhoduje dlouhodobě tak, aby ochránil a upevnil stávající řád, založený na nerovnosti vlastnických vztahů a na dominanci kapitálu nad prací.

Tohoto cíle dosahuje nejen potvrzováním legislativních i faktických kroků vlád odbourávajících sociální a právní ochranu, ale i velmi sofistikovanými výklady ústavy a ústavních zákonů v příkrém rozporu s jejich zněním, je-li to samozřejmě v zájmu kapitálu, tak, jak tomu bylo například u nás v případě poplatků ve zdravotnictví.

Výše uvedené samozřejmě neznamená, že v mnoha případech především individuálních stěžovatelů Ústavní soud nerozhodl v souladu s obecným vnímáním spravedlnosti a zdravým rozumem. Rozbor vlivu rozhodnutí Nejvyššího soudu Spojených států amerických nebo Evropského soudního dvora na omezování demokracie a upevňování třídní hegemonie by byl námětem nikoli na článek či jeho část, ale na celou monografii.

Dobrým příkladem ale je rozhodnutí Nejvyššího soudu Spojených států amerických v případu Citizens United vs. Federální volební komise, kde byla korporacím přiznána práva vyplývající z prvního dodatku ústavy, čímž byl nastaven precedent zacházení s korporacemi jako s občany, lidmi. Prozatím se rozhodnutí týká s odkazem na svobodu slova jen neomezené možnosti přispívat na volební kampaně, není ale zřejmě daleko doba, kdy nezávislí soudci přiznají milionům offshorových korporací i právo volit. Ostatně přece platí daně.

Centrální banky – čtvrtá moc?
S hlavním tématem tohoto článku souvisí především příklad druhý, a to je postupné zvyšování významu a samostatnosti centrálních emisních bank. Tyto svrchovaně nedemokratické instituce, tvořené obvykle jakousi radou moudrých ekonomů a jim sloužícího odborného a administrativního aparátu, se začaly osamostatňovat a nabývat na významu od sedmdesátých let minulého století. Centrální banky samozřejmě existovaly i dříve. Měly a mají přitom několik hlavních funkcí – emisi peněz, funkci věřitele poslední instance, bankovní dohled a dohled nad finančními zprostředkovateli, vrcholného subjektu měnové politiky a další.

Tyto funkce ale vykonávaly v minulosti na základě příkazů a pokynů vlád, tedy jejich činnost byla – byť zprostředkovaně a nedokonale – demokraticky řízena a kontrolována. V oněch inkriminovaných sedmdesátých letech ale společně se vzestupem ideologie neoliberalismu a ekonomické školy monetarismu vyvstala potřeba údajné nezávislosti centrálních bank. Jen nezávislé centrální banky totiž nejen podle monetaristů mohou účinně bojovat s metlou kapitalistů, inflací. V zájmu boje s inflací byla značná část správy věcí veřejných vyňata z demokratické kontroly, resp. demokratické řízení a kontrola se v případě centrálních banka staly tak zprostředkovanými a nepřímými, až ztratily veškerý vliv.

To dalo vzniknout, vedle moci zákonodárné, výkonné a soudní ještě zárodku moci čtvrté, kterou můžeme nazývat třeba moc měnová. Tím byla monetární politika, tedy jedna ze dvou zásadních ekonomických politik a transmisních mechanismů, kterými může stát, resp. demokratické instituce ovlivňovat fungování hospodářství, vyňata z demokratického rozhodování a kontroly.

Rady guvernérů centrálních bank, stejně jako ústavní soudy, jsou obsazovány na slovo vzatými odborníky, experty, nezávislými a nepodplatitelnými osobnostmi, které neprosazují žádné třídní ani osobní zájmy. Zatímco v případě ústavních soudů by tomu bylo možné ještě v případě značné míry naivity a důvěřivosti uvěřit – ústavní soudci většinou za svého života pracují ve veřejném sektoru jako soudci obecných soudů či profesoři právních vysokých škol – tak v případě centrálních bankéřů jde jasnou lež. Tzv. nezávislé centrální banky ovládají vesměs lidé, kteří pracovali pro nadnárodní finanční zprostředkovatele – příkladem jsou bývalí zaměstnanci investiční banky Goldman Sachs, kteří se vyskytují v míře nebývalé v centrálních bankách po celém světě, včetně Maria Draghiho, bývalého ředitele GS International, dnes guvernéra Evropské centrální banky.

Případně jde o zaměstnance či spolumajitele domácích finančních institucí – u nás Zdeňek Tůma, Expandia Banka či následně Miroslav Singer, Patria Finance – někdy i s velmi podivnou minulostí a praktikami. Po skočení funkčního období se pak tito lidé často jako dobří holubi vracejí do své mateřské společnosti. Z obsazení orgánů centrálních bank a ještě více pak z kroků při implementaci reálné měnové politiky a ze zcela nedostačujícího, měkkého až žádného bankovního dohledu je jasné, v čím zájmu tyto instituce konají.

Dluhová krize jako předpoklad pro rozšíření čtvrté moci
Sotva pominula první vlna rozhořčení nad vypuknutím světové finanční a následně ekonomické krize, v níž panovala ve společnosti široká shoda, že viníky jsou nenasytní bankéři a obecně celý systém kasinového kapitalismu, držitelé kapitálu a jejich apologeti se oklepali a zahájili protiofenzívu. (Mimochodem, shoda v rozhořčení byla založená na falešném vnímání reality, protože skutečnou příčinou krize je strukturální krize kapitalismu, či ještě přesněji kapitálu jakožto dominantní a určující síly společenského metabolismu a reprodukce, zatímco chamtiví bankéři a perverzní hrátky s deriváty na finančních trzích a celková financializace ekonomiky jsou pouhopouhým jejím příznakem.)

Rychle zapomenuta byla slova o větším zdanění bohatých, boji s daňovými ráji, škodlivosti finančních spekulací a příliš nízké regulaci či přehnané deregulaci bankovního sektoru a činnosti finančních zprostředkovatelů. Jediným a pravým viníkem krize jsou více či méně demokraticky zvolené vlády, zadlužování veřejného sektoru údajně způsobené přílišnou rozhazovačností těchto vlád, údajně přebujelý sociální stát a nakonec to nejlepší, všeobecná rozežranost občanstva.

Podobně rychle, jako se podařilo bankéřům – nazývejme je pracovně bankéři – odvrátit od sebe pozornost a udělat z obětí viníky, podařilo se jim jako vždy v podobné situaci obrátit ji ve svůj prospěch. Na některé periferní evropské státy – Lotyšsko, Estonsko, pokus měl původně zahrnovat i Island byla uvalena kuratela institucí transnacionálního státu – Mezinárodního měnového fondu, Světové banky – a byly vyzkoušeny desetiletími prověřené, na chudých afrických zemích vyzkoušené programy strukturálního přizpůsobení, jinými slovy programy ožebračující, disciplinující, umožňující zvýšit míru vykořisťovaní pracujících. Průzkum bojem dopadl úspěšně, a byl tedy zahájen frontální útok na zbytky evropského sociálního státu, pod pláštíkem a maskou boje s tzv. dluhovou krizí.

Kromě jiných těžkých zbraní byla v tomto boji nasazena právě i rétorika o nezodpovědných politicích a rozežraných občanech, kterým je třeba přistřihnout křídla, a to jak pomocí konkrétních úsporných opatření v nejzasaženějších zemích, tak obecným nastavením institucionálního prostředí, aby i do budoucnosti byla zajištěna minimální ingerence občanů, případně jejich volených zástupců do věcí zásadního významu, věcí nadnárodních korporací a obecně akumulace kapitálu na celosvětové úrovni.

Udržování tohoto diskurzu připravilo půdu pro spuštění implementace tzv. finančních ústav, které, jak ukážu dále, omezují a částečně odnímají fiskální politiku z rukou demokraticky zvolených vlád a svěřují ji nezávislé instituci, a tím dokončují vytvoření homunkula kapitálu, čtvrté moci, která není součástí systému brzd a protivah, ale je mimo něj a nad ním.

 

A co si myslíte vy?

Blažena Švandová - Brno

Skvělá analýza, díky pane Nováku!
Kdo vlastní Goldman Sachs?

Jak intenzívně odsávají banky bohatství národů je vidět na velikosti majetku bohatých bankéřů v poměru k majetku superbohatých lidí z podnikatelské sféry.
Podle ekonomického časopisu Forbes (převzato německým Spiegelem) vlastní 691 nejbohatších multimilionářů 2200 miliardy dolarů, tj. 2,2 bilionu dolarů.
Miliardáři jako Waren Buffet vlastní desítky miliard dolarů, např. Bill Gates, 50 miliard dolarů, tj 0,05 bilionu dolarů.
To není nic proti rodině bankéřů jako jsou Rockefellerové, kteří vlastní 11000 miliard dolarů, tj. 11 bilionů dolarů, oproti Gatesovi 220 krát víc.
Bohatství rodiny Rothschildů je ještě desetkrát větší než Rockefellerů, jde o zhruba 110000 miliard dolarů, tj. 110 bilionů dolarů, což je oproti Billu Gatesovi dvatisíce dvěstě krát více. Majetek největších bankéřů se nepočítá na desítky miliard dolarů jako u nejbohatších podnikatelů, ale na desítky bilionů dolarů.
Shrnuji: Největší bankéři mají tisíckrát větší majetky než největší podnikatelé mimo bankovní sféru.

Státní dluh České republiky by mohli Rotchildové splatit 1500 krát!!!
Zdroje viz
http://www.blisty.cz/art/66068.html
http://www.blisty.cz/art/66040.html

 http://denikreferendum.cz/clanek/14561-financni-ustava-a-soumrak-demokracie-i

 

Finanční ústava a soumrak demokracie II

Druhá část úvahy o ohrožení demokracie v systému globálního kapitalismu se věnuje především tzv. finanční ústavě a naznačuje také alternativu k procesu dedemokratizace společnosti.

Krásný nový svět nadnárodního kapitálu
Čas uzrál a k systému brzd a protivah je třeba, alespoň podle pravicových a bohužel i části levicových politiků, přidat brzdu dluhovou. Genezi tohoto postoje jsem částečně popsal v prvním díle úvahy. Cílem podle mého názoru není snížit zadlužení ani zadlužování států, které se koneckonců do značné míry dělo a děje ve prospěch nadnárodního kapitálu, jenž si ze států udělal nástroj pro prosazování svých zájmů. Kapitál státy využívá také k násilnému otvírání dveří v teritoriích, která neměl ještě plně pod kontrolou prostřednictvím tzv. války proti terorismu; a nakonec se staly jakýmsi krmelcem pro slabší kusy ze stáda nadnárodních korporací či pro všechny v případě ekonomického ekvivalentu kruté zimy – například finanční krize.

Skutečné cíle jsou dva. Jednak, a to je všeobecně známo a tematizováno, otevřít nové trhy. Prostor pro prostorovou expanzi a zvyšování vykořisťování extenzivním způsobem se postupně zmenšuje, do džungle vnikají noví dravci, jako je rozrůstající se velkoburžoazie Číny, Indie, Vietnamu a dalších rychle se rozvíjejících zemí, konkurenční boj mezi kapitály se zostřuje. Pro stále ještě nejsilnější nadnárodní korporace a hyperburžoazii původem ze zemí globálního Severu se tedy nabízí jedno elegantní řešení. Je jím vnitřní kolonizace, zostření vykořisťování uvnitř vlastního teritoria, a to prostřednictvím privatizací veřejných statků a služeb, ohrazení dalších „pastvin“.

K výše uvedenému cíli vede jasná cesta. Aktéři zostřujícího se třídního boje využijí svoji kulturní dominanci, svou stále ještě trvající diskurzivní převahu a přesvědčí, či prostřednictvím institucí nadnárodního státu – MMF, SB, ECB, OECD, různé Trojky a všelijaká jiná čísla – donutí oslabené a znejistěné národní státy a jejich vlády k rychlé privatizaci doposud státních podniků (nebo účastí v nich) či celých systémů, jako je systém zdravotního pojištění či penzijní systém.

Příkladem podobného postupu je Řecko. Občanů se přitom nikdo na nic neptá, mohou si vesele protestovat, přičemž jsou buďto ignorováni, nebo dostanou přes „papule“.

Druhým, ještě významnějším cílem je pak zvýšení intenzity vykořisťování. A to jak relativního, tak absolutního. Typickým příkladem je tlak na prodlužování pracovní doby, a to jak pomocí změn právního rámce – nápady „levice“ v Dánsku na zvýšení fondu pracovní doby o hodinu týdně; zavedení možnosti „dohody“ mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem v České republice o zahrnutí 150 hodin přesčasů do základní mzdy; úvahy o prolomení pracovního týdne v délce 35 hodin ve Francii; postupné navyšování reálné délky pracovního týdne v Německu a podobně.

Relativně pak je zvýšení míry vykořisťování dosahováno permanentním tlakem na intenzifikaci práce a maximálního využívání pracovní doby – různé stopování délky pobytu na WC, stále intenzivnější dohled nad aktivitami zaměstnanců na osobních počítačích, rozšiřování open space kanceláří a další metody a finty, jak vymačkat co nejvíce nadhodnoty z nic netušících, třídně neuvědomělých pracujících. Stejně tak je zneužíváno záměru s původně emancipačním potenciálem, a to sice většího využívání zkrácených úvazků, k prekarizaci práce, zvyšování nejistoty a rozsévání strachu mezi pracujícími.

Kromě toho kapitál samozřejmě dokáže velmi dobře využívat institucí jinak se pomalu vytrácejícího státu k disciplinaci pracovní síly pomocí různých workfare programů, omezování sociální podpory a v případě České republiky dokonce až reminiscence na nacismus vyvolávajících projektů, jako je DONEZ nebo tzv. veřejná služba. Zdůvodnění, proč je takto možno a nutno postupovat, je opět nabíledni. Občan-pracující byl rozežraný. Příliš hodoval, na práci nedbal. Tomu je potřeba udělat přítrž, je třeba usilovně pracovat, abychom si mohli dovolit alespoň ten suchý chléb. Jinak nám ujede vlak, sníží se konkurenceschopnost, Laos a Barma, kde pracovní síla a lidské zdroje nejsou zdaleka tak rozežrané, nás převálcují.

Finanční ústava a konec demokracie
Posledním hřebíčkem do rakve je pak postupná implementace různých všemožných finančních ústav do ústavních pořádků zemí Severu. Cílem není samozřejmě zastavit zadlužování, ale dále sešněrovat možnosti rozhodování vlád, dále omezit občanskou participaci na rozhodování, upevnit hegemonii hospodářských zájmů nadnárodní kapitalistické třídy.

Jak je toho prakticky dosaženo? Laskavý čtenář mi jistě dovolí pomoci si dvěma příklady z návrhu ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti z dílny nejlepšího ministra financí zemí střední a východní Evropy a jeho fámula, silného, čestného a neústupného premiéra naší země.

Tento zákon již ve třetí hlavě vytváří novou ústavní instituci, tzv. nezávislý orgán působící v oblasti rozpočtové a fiskální politiky, národní rozpočtovou radu. Dále pak tento ústavní předpis či spíše materializace třídní dominance kapitálu zcela arbitrárně stanovuje (stejně jako v případě DPH a všeho dalšího) čísla a čísílka – 45 procent, 48 procent a 50 procent HDP – při jejichž dosažení – o čemž rozhodne právě ona lidem nevolená a nekontrolovatelná instituce – je politická reprezentace povinna šlápnout na dluhovou brzdu, bez ohledu na vůli a přání obyvatelstva.

Složení nezávislé národní rozpočtové rady si asi všichni dokážeme představit. Jak jsem popsal u centrálních bank, zcela určitě půjde o nezávislé odborníky z Goldman Sachs, případně různé neúspěšné prezidentské kandidáty, kteří toho pro naši zemi již dost vykonali a dále konati chtějí, a jim podobná, či ještě horší individua.

Podobně účelová jsou další ustanovení návrhu Finanční ústavy, především co se týče vztahu k samosprávám a pošlapání principu subsidiarity, který je rovněž důležitým demokratickým principem. Ve chvíli, kdy národní rozpočtová rada vyhlásí, že bylo dosaženo čísílka, konkrétně poměru veřejného dluhu k HDP ve výši 48 procent, nesmí územní samosprávný celek – tedy obec nebo kraj, jejichž reprezentace odvozuje legitimitu z voleb jiného řádu než vláda – sestavit a schválit deficitní rozpočet. Bez ohledu na to, jak tento celek doposud hospodařil, jaké problémy v tu chvíli má, co si občané přejí. Toto flagrantní porušení demokratických principů je přitom přijímáno stranami napříč politickým spektrem, a to nejen u nás.

Nástup diktatury, byť postupný, se tedy zdá býti neodvratným. Byť by to byla diktatura tržní, ekonomická, diktatura kapitálu a jemu posluhujících expertů, pseudovědců a politiků, stále je diktaturou. Proto se domnívám, že žijeme v termidoru demokracie a termidor pomalu končí. Jednoho rána se probudíme v krásném novém světě, světě liberalismu pro korporace a fašismu pro občany. Budoucností světa je liberálfašismus, kterému neoliberalismus zdatně razí cestu.

Je zde alternativa?
Výše vykreslená chmurná vize nemusí být za určitých okolností naplněna. Nutnou, nikoli však postačující podmínkou neupadnutí do propasti liberálfašismu je aktivizace občanů a větší participace na správě společných záležitostí. Aby k tomu mohlo dojít, musí progresivní levice, zvláště její intelektuální reprezentace, podle mého názoru znovuoživit myšlenku socialismu jakožto alternativy k současnému metabolickému a reprodukčnímu řádu společnosti, jako cestu k návratu demokratického rozhodování do všech oblastí našeho života.

Naše a nejen naše společnost má naději neupadnout do nové diktatury jen tehdy, když se nám podaří rozbít dominantní diskurz, v němž neexistují alternativy a v nichž objektivním dějinným sílám a jejich aktérům v podobě Finančních Trhů a Ratingových Agentur a Trojek nelze vzdorovat. Zároveň je nutné se v každodenní praxi organizovat, jednat kolektivně a ve prospěch většího zapojení všech do rozhodování ve věcech společného zájmu – sem patří samozřejmě oblast politická i oblast ekonomická.

Jen radikální demokratický projekt, socialismus, a jeho každodenní praxe, může podle mého názoru taktéž přinést možnosti efektivně řešit globální problémy lidstva, může překonat limity, k nimž se současným kapitalismus dopracoval, a které nejsou v jeho rámci překonatelné. Alternativy existují. Jsou jimi socialismus, nebo barbarství.

 http://denikreferendum.cz/clanek/14569-financni-ustava-a-soumrak-demokracie-ii

Anti ekologistický manifest

Stále více zasviněná planeta Země a zhoršující se podminky k životu rozdělují svět do 2 kategorii

Jednak těch  kteří  se snaží  přesvědčit ostatni  že to je především zásluhou lidské činnosti
a kategorie druhé která říká že některé jevy jsou jevy přírodní  a vliv člověka je nepodstatný.

Dnes je mnoho  nazorů  jak pro, tak i proti a článek  který  s dovolením autora přetiskuji
je jedním z těch,  který vidí problém přes zákony přírody,  nikoli zákony lidské.

==================================================

Pokus o antiekologistický manifest
Posted by xcnemo in Ekologie

Tak jsem náhodou narazil na svůj starší diskusní příspěvek a zjistil jsem, že jsem vlastně sepsal svůj malý, soukromý manifest proti tmavozelenému terorismu. Text má vysvětlovat, co jsou to „tmavozelené bludy“.

Rovina obecná:

- neexistují OZE, bo 2VT (druhá věta termodynamiky)

- neexistuje nic jako trvale udržitelný rozvoj, bo 2VT

- neexistuje nic jako, hodná matička příroda, minulost Země je jen řada kataklizmatických katastrof, přerušovaných obdobími, v němž se na ně čeká.

- jako druh vedeme permanentní boj za svou existenci

- přirozený vývoj samozřejmě existuje, ale pracuje s velký odpadem a je z lidského hlediska nepředstavitelně krutý. Pokud chceme žít v humánním světě, je to svět námi upravený, umělý, kterému se říká civilizace. Není cesta zpět kromě té do barbarství.

Rovina konkrétní:

- nic jako GW není prokázáno, nezvratně prokázány jsou pouze podvody alarmistů

- ani jeden z OZE nedokáže (až na zcela specifické případy) nahradit zdroje fosilní či jaderné

- nejlépe se krade na věci, která ze svého principu nemusí fungovat. OZE fungovat nemusí (a také nefungují) nemusí mít výsledky, jsou naprosto ideální. Proč si myslíte, že Rockeffeleři přesměměrovali z ropy a OZE?   *¹)

- ekologisté jsou katastrofálně zabednění (viz můj osobní oblíbenec Mr. Jan Beránek:) ) , většinová motivace je tzv. „láska k přírodě“. Upřednostňují ukojení své vlastní emoce, (v jejich chorých mozcích jakousi nádhernou formu „dobra“) nad reálným výsledkem. Realita a přírodní zákony jsou pro ně zbytečnou přítěží.

- profesionální ekoteroristé jsou většinově financováni ze dvou zdrojů, ždímáním daňového poplatníka a příspěvky globálních lobistů. Jsou financováni ze stejných zdrojů jako barevné revoluce, šíření „demokracie“, multikulturní terorismus, politická korektnost, buzerantismus a podobně.

- ty nejextrémnější ekoprasata se už ani nerozpakují své antihumánní a genocidní záměry skrývat. *²)

Pozn:

*1) Mezitím se vyjasnil asi další důvod přesunu Rockeffelerů (nejen  tech) od ropy do OZE – umělý propad cen ropy v důsledku snahy potopit Rusko. Oni to věděli dopředu.

*2) Možná se bude někomu zdát výraz prase jako silný, ale invazivní snahy o změnu osobnosti člověka považuji za zločin srovnatelný s vraždou.

Odkaz na zdroj:

http://nautilus2.wordpress.com/2014/12/08/pokud-o-antiekologisticky-manifest/#more-929442

===============================================

 

Druhý termodynamický zákon o  kterem je v uvodu  rec.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Druh%C3%BD_termodynamick%C3%BD_z%C3%A1kon

 

Summit G20 v Brisbane odstartoval novou studenou válku!

Summit G20 v Brisbane odstartoval novou studenou válku! Putin jednal 6 hodin s Merkelovou o paktu neútočení v případě vypuknutí válečného konfliktu kvůli Ukrajině. Rusko mobilizuje právě teď armádu i státní správu, Kreml zvažuje vypovězení smluv omezujících strategické zbraně. Americké tanky na hranicích s Ruskem. Vyloučení USA z NATO je jediná cesta k míru v Evropě?

Vladimír Putin se 15. Listopadu zúčastnil zasedání skupiny G20 v australském Brisbane [1] a média tuto událost komentovala jako demonstraci jednoty západu vůči „ruské agresi“ na Ukrajině. Informace, které přišly do redakce od našeho ruského zpravodaje z Moskvy, jsou ovšem zcela jiné a vypovídají o něčem, co již v náznacích můžeme sledovat několik posledních měsíců i z médií na západě. Ovšem teprve 15. Listopad 2014 je datem, který vstoupí do historie. Ruský prezident totiž přijel do Brisbane s rozdanými kartami a doprovázený loděmi ruského válečného námořnictva. Ne pro dekoraci, ne kvůli vytahování se. Ale kvůli obavám, že během jeho nepřítomnosti doma zaútočí NATO na Ruskou Federaci a pokusí se v Moskvě o souběžný státní převrat. Putin si vzal s sebou lodě jako pojistku včasného úderu a kontroly nad částí ruského arzenálu! Redakce AE News má k dispozici informace, že ruský prezident přijel do Brisbane dojednat s EU kontra-dohodu o vojenském neútočení, navzdory USA! Známe podrobnosti!

Neuvěřitelných 6 hodin trvalo jednání Vladimíra Putina a Angely Merkel v Brisbane za zavřenými dveřmi. Oficiální stanovisko bylo, že se probírala bezpečnostní témata o Ukrajině. Ve skutečnosti došlo k jednání na nejvyšší úrovni o vzájemném neútočení mezi Německem a Ruskem v případě vypuknutí války mezi NATO a Ruskem. Proto ten šok a zděšení a také vztek po skončení schůzky. Putin Merkelové sdělil i tuto větu: „Rusko bude považovat dohody o poválečném uspořádání Evropy po II. sv. válce za neplatné, vstoupí-li Ukrajina do NATO!“. Reakce Merkelové to potvrdila i dnes [2] a dodala, že Německo nehodlá podporovat ve věci Ukrajiny válečný scénář, bez ohledu na cokoliv. Zdůraznila ale potřebu trvání sankcí proti Rusku. Kvůli vztahům s USA.

Pakt o neútočení Putin – Merkel

V Brisbane upekla Merkelová s Putinem bilaterální kamarádskou dohodu. Za zády Obamy i dalších partnerů. Putin si zajistil sílu veta Berlína v případě hlasování NATO o případné válce s Ruskem. Německo bude proti, za všech okolností. Aby byla pozice Merkelové silná před spojenci, bude nadále trvat na sankcích proti Rusku. Ty však nejsou pro Rusko nijak citelné, jakkoliv se západní propaganda snaží obyvatelstvo přesvědčit o opaku.

Válka kvůli Ukrajině se dá očekávat nyní, co americký Kongres i Senát ovládli militantní republikáni. Vladimír Putin přijel do Brisbane s ultimátem ve vztahu k EU a NATO. Ultimátum má jedinou podmínku: „Rusko požaduje stažení amerických vojsk od hranic s Ruskem, a to jak v Pobaltí, tak i z Gruzie a z Černého moře“. Pokud nedojde ke stažení vojsk, Rusko se nebude cítit vázáno smlouvami o zákazu a omezení vývoje nosičů středního a dlouhého doletu. Rusko rozmístí jaderné zbraně na kontaktní hranici s Pobaltím, na Krymu a také na Kubě. Při vstupu vojsk NATO na území Ukrajiny vstoupí ruská vojska do Pobaltí a do Gruzie.

Angela Merkel podle všeho informovala zástupce USA a Kanady o ruském plánu rozmístění balistických raket na Kubě, z čehož pramenilo i ostré prohlášení kanadského premiéra Stephena Harpera, aby Rusko laskavě „vypadlo z Ukrajiny“ [3]. Ostrá slova mířila na Putina zřejmě kvůli zmínce o tom, že ruské rakety na Kubě nově doletí až do Kanady. Putin sdělil Angele Merkel, že Ukrajina je považována Moskvou za neutrální nárazníkovou zónu, ale díky státnímu převratu v Kyjevě se nyní Rusko cítí ohroženo. Zároveň Putin uvedl, že Moskva se již necítí vázána dohodou z roku 1994 o územní celistvosti Ukrajiny poté, co Kyjev oficiálně vyjádřil plán na vstup země do NATO. Rusko nebude bránit povstalcům na východě Ukrajiny v rozšíření jejich území až na hranici řeky Dněpr, varoval Putin.

Doslova v šoku zůstali účastníci summitu v Brisbane, když Putin Merkelové oznámil, že ruská fregata [4] nedaleko pobřeží Austrálie má na palubě operačně-taktické jaderné zbraně s plochou dráhou letu a že Rusko obnovilo hlídkové plavby k americkému i australskému pobřeží. Na důkaz toho, že přijel do Brisbane s ultimátem a ne na návštěvu, ukončil Putin předčasně účast na summitu. Od toho okamžiku došlo ke spuštění hodin, které odpočítávají novou studenou válku. Rusko je ve stavu připravenosti, reviduje taktické plány, reaktivuje strategická raketová vojska, státní správa je připravována na všenárodní mobilizaci. Rusko má informace, že NATO plánuje pozemní útok na Rusko vedené po ose „střed“ přes Polsko a osu „sever“, Pobaltí, jakmile se NATU podaří najít pro útok záminku. Těchto záminek už bylo několik, ale žádná nevyšla. Nejprve pokus Porošenka s prohlášením o ruské invazi na Ukrajinu. Poté pokus kyjevské vlády obvinit Rusko z terorismu poté, co ukrajinská stíhačka sestřelila let MH17. Ani tento barbarský čin Kyjeva se nepodařilo na Rusko hodit.

Válka na dohled, v Rusku se chystají kryty CO

Vývoj posledních událostí v USA ale všechno změnil. Po volbách do Kongresu a Senátu se americká zahraniční politika velmi výrazně militarizuje. A podle všeho, ve věci ukrajinské otázky, nebudou republikáni žádné záminky pro útok na Rusko hledat. Stačí jim, že mediálně je již Rusko uznáno, že je viníkem všeho a může za všechno. Vladimír Putin ví, že v této situaci už nebude diplomacie a systém politické zdrženlivosti ze strany Moskvy stačit. Proto generál Šojgu připravuje Rusko na válku [5], protože dokud budou geopolitickou situaci v Evropě ovládat USA, válka bude nevyhnutelná. To potvrzuje i další skutečnost, Francie byla donucena ze strany USA nedodat Rusku postavenou a zaplacenou vrtulníkovou loď třídy Mistral, což je de facto situace, která předcházela vypuknutí II. sv. války poté, co Anglie odmítla 25. srpna 1939 předat Německu 12 lokomotiv pro tehdejší říšské dráhy. Do vypuknutí II. sv. války zbývalo jen několik málo dnů. Rusko narychlo začíná budovat kryty Civilní Obrany (CO) v masivním měřítku. Rusko je v horečné přípravě na nuklearní úder od USA.

Na hranicích s Ruskem je v Pobaltí čím dál tím více americké bojové techniky [6]. Je to neuvěřitelné, ale Američané a spojenci vážně uvažuji o tom, že odříznou Rusko od Baltu severním útokem na Petrohradskou oblast. Zdánlivě šílený tah by se mohl realizovat i za pomoci Finska, které je ve vleku USA po nástupu nového ministerského předsedy. Úmyslné zrujnování společnosti Nokia dosazeným trojským koněm z Microsoftu, Stephenem Elopem a následné převzetí společnosti za zůstatkovou hodnotu bylo natolik skandální, že finští politici chtěli celou věc hnát před mezinárodní arbitráž, ale k tomu nedošlo. Americká tajná služba NSA začala vyhrožovat nahranými odposlechy i finským poslancům a bylo po protestech. Nedávný výrok finského ministerského předsedy Stubba, že Finsko by mělo vstoupit do NATO [7], to jenom potvrzuje.

Miloš Zeman při státní návštěvě Kazachstánu správně uvedl, že mírový proces na Ukrajině je možný pouze v případě, že Ukrajina se bude striktně držet svého neutrálního statusu a podřídí svoji vojenskou obrannou doktrínu Moskvě [8], podobně jako ji podřídilo nejen zmíněné Finsko po roce 1945, ale také i Rakousko. Že tento model je praktický, bezpečný a schůdný, to vidíme na obou zmíněných zemích, kde demokracie má pevné postavení a vztahy s Ruskem od té doby nikdy nebyly konfliktní.

Samozřejmě, hlavním destabilizačním prvkem v Evropě je NATO, jehož anachronistická existence jalového uskupení neschopných vojsk na gumových tancích a nafukovacích letadlech by bez skutečného a jediného bojeschopného člena, USA, byla už dávno v propadlišti dějin. Bohužel, lídr v NATO se nechová jako stabilizační faktor a uvážlivá síla, nýbrž jako imperiální mocnost. Když vyjmenujeme několik zemí, kde se v této chvíli bojuje, Afghánistán, Irák, Sýrie a Ukrajina, tak všude tuto nestabilitu způsobila americká politika následována americkými vojensko-mocenskými zájmy. Proto je správný názor, který teď zazněl z Ruska, že USA by mělo být z NATO vyloučeno [9]. Což je sice pěkná představa, ale zcela utopická, protože NATO je USA. Bez USA žádné NATO nebude. A to nikdo na západě nechce dopustit, nikoliv z lásky k USA, ale kvůli vlastní národně-rozpočtové kapse. Protože pokud by NATO nebylo, musely by západní státy opět spoléhat jen na vlastní armádu a její vojenskou moc, která působí úsměvně u jednotlivých států EU už dnes, natož jak by vypadala po odchodu USA z NATO.

Rusko je na novou studenou válku připraveno. Ekonomicky ji chce využít ke svému posílení, ve spolupráci s Čínou. Ta potřebuje Rusko kvůli surovinám a také kvůli odbytu svého zboží. Představa EU, že Rusko se podaří sankcemi přinutit k tancování polské mazurky nebo amerického rock’n’rollu, je naprosto naivní. Rusko nepotřebuje EU, ale naopak. EU potřebuje Rusko každý den. S velkým pobavením, ale i znepokojením, sleduji, jak politici hlasitě křičí a volají po více sankcích proti Rusku, ale je to ruský plyn, který jim dělá příjemné teplo v zimních měsících. Je to ruský plyn, na kterém vaří. Je to ruská ropa, na kterou si jezdí v autech a náklaďácích. Samozřejmě, že západní frikulínové ihned řeknou, že plyn lze frakovat, že nepotřebujeme plyn z Ruska, ozvou se i zastánci arabské ropy, ta přece není špatná a není drahá.

Vice zde:
http://aeronet.cz/news/summit-g20-v-brisbane-odstartoval-novou-studenou-valku-putin-jednal-6-hodin-s-merkelovou-o-paktu-neutoceni-v-pripade-vypuknuti-valecneho-konfliktu-kvuli-ukrajine-rusko-mobilizuje-prave-ted-armadu-i/


Na téma cen ropy kdysi vyšla řeč světových vůdců: „Chceme-li zničit Čínu, ropu zdražíme, chceme-li zničit Rusko, ropu zlevníme“. K tomu už zbývá jen dodat, že Saudská Arábie jako vždy vše jistí

http://aeronet.cz/news/hlavni-sankce-proti-rusku-nizke-ceny-ropy-saudska-arabie-ve-sluzbach-usa-stejne-jako-pri-rozpadu-sovetskeho-svazu-chceme-li-znicit-cinu-ceny-ropy-zvysime-chceme-li-znicit-rusko-ceny-ropy-snizim/

Business se zdravim!

Detailneji o obchodovani  se zdravim a byznysu s nemocemi .

farmaceutické korporace
systematicky a promyšleně infiltrovali medicínu a zdravotnictví většiny zemí světa za účelem vytvoření finanční a jiných závislostí, aby
mohli vést svůj "obchod s chorobami" a dopouštět se dalších zločinů. Lékařský výzkum neprobíhá primárně proto, aby byly objeveny
nejefektivnější, nejbezpečnější a zdraví nejprospěšnější léčebné postupy proti nějaké chorobě. Je prováděn s cílem rozpoznat choroby s
největším potenciálním trhem, na němž výrobci léků mohou vytvořit co nejvyšší zisky.

Následující řádky obsahují výňatky z oficiální žaloby, již podal u Mezinárodního soudního dvora v Haagu skupina lékařů, vedená MUDr.
Mathiasem Rathem.
Obsáhlé podání obviňuje světové farmaceutické korporace a vedoucí světové politiky ze zločinného spolčení, genocidy, zločinů proti
lidskosti a válečných zločinů.
Žaloba podána mezinárodnímu  soudu  v r 2003, nebyla dosud soudem projednána.
Informace tohoto  druhu  nejsou zveřejňovány ale zatajovaný !
Z roku 2003 s platnosti dodnes !

 ÚVOD:
Kartel
Obvinění přednesená v této žalobě souvisí s dvěma hlavními oblastmi zločinu:
*genocidou a dalšími zločiny proti lidskosti, spáchanými v souvislosti s farmaceutickým podnikáním s chorobami.
* válečnými zločiny a agresí a dalšími zločiny proti lidskosti, spáchaným v souvislosti s nedávnou válkou proti Iráku a mezinárodní
eskalací s úmyslem vyvolat světovou válku.
       Obě tyto oblasti zločinu spolu přímo souvisí a spojuje je jediný faktor: Byly spáchány jménem a v zájmu stejných korporačních
investičních seskupení a jejich politických chráněnců. Před vyjmenováním důkazů a předvedením společných motivů obviněných je nezbytné
provést krátké historické zhodnocení.
        Ve 20. století vybudovaný farmaceutický průmysl byl organizován s cílem dosáhnout kontroly systémů zdravotní péče po celém světě
systematickým nahrazováním přirozených nepatentovatelných terapií patentovatelnými, a proto výnosnými syntetickými léky. Tento průmysl
se nerozvinul sám od sebe. U jeho počátků stojí investiční záměr hrstky nejbohatších podnikatelů, kteří bez nejmenších výčitek svědomí
vědomě definovali lidské tělo jako vlastní tržiště za účelem zmnožení svého majetku.
        Řídící silou tohoto investičního průmyslu byla Rockefeller Group. Ta na přelomu 19. na 20. století již kontrolovala více než 90%
petrochemického obchodu ve Spojených státech a hledala nové globální investiční příležitosti. Další investiční seskupení aktivní v této
oblasti se vytvořilo kolem této Rothschildovy finanční skupiny.

 Kartel a druhá světová válka
       Po Rockefellerově Standard Oil (dnešní EXXON) byl v první polovině 20. století druhou největší farmaceutickou a petrochemickou
společností korporační konglomerát IG Farben s ústředím v Německu. Tento korporační konglomerát byl jediným a nejdůležitějším faktorem
růstu politické moci Hitlera a jejich společným cílem dobytí Evropy a světa. Ve skutečnosti byla druhá světová válka útočnou válkou
plánovanou spuštěnou a vedenou od plánovacích stolů IG Farben. IG Farben byla mateřskou firmou IG Auschwitz, největšího průmyslového
závodu tohoto chemického kartelu mimo hranice Německa. Velká část majetku tohoto kartelu pocházela z práce, krve a utrpení otroků,
včetně těch z koncentračního tábora Auschwitz. IG Farben podporovala a využívala bezohledných politických vládců Německa jako poslušných
nástrojů v úsilí o ekonomickou nadvládu nad Evropou a zbytkem světa.
       IG Farben byla největším akcionářem Rockefellerovy Standard Oil a obráceně. Tehdy však plány IG Farben, stát se vůdčím
farmaceutickým a petrochemickým konglomerátem na světě, ukončilo vítězství spojeneckých vojsk nad nacistickým Německem. Od té doby se
stal řídící finanční skupinou tohoto průmyslu Standard Oil a další farmaceuticko petrochemické korporace Rockefellerova konsorcia, a tak
to zůstalo dodnes.
       Při Norimberském válečném soudu vedeném roku 1947 proti manažerům kartelu IG Farben bylo několik z nich shledáno vinnými a byli
usvědčeni z provádění zločinů proti lidskosti, včetně masové vraždy, plenění a dalších zločinů. Norimberský válečný tribunál následně
demontoval kartel IG Farben na dceřiné společnosti Hoechst, Bayer a BASF. Dnes je každá z nich větší, než byla mateřská IG Farben.
       V současné době jsou vůdčími světovými exportéry farmaceutických produktů Spojené státy americké a Velká Británie. Od společností
v těchto dvou zemích pochází dva ze tří dnes celosvětově obchodovaných léků.
       Základy farmaceutického podnikání
       Obvinění mají na svědomí úmrtí stovek milionů lidí, kteří nepřestávají umírat na kardiovaskulární choroby, rakovinu a další
nemoci, jimž může být předcházeno a mohly být do značné míry již dávno eliminovány.
        K předčasné smrti milionů lidí nedochází v důsledku shod okolností ani nedbalostí. Je úmyslná a systematicky organizovaná ve
prospěch farmaceutického průmyslu a jeho investorů s jediným účelem - expanze globálního odbytu léčiv v hodnotě trilionů dolarů.
        Tržištěm farmaceutického průmyslu je lidské tělo a návratnost jeho investic závisí na prodlužování a rozšíření nemocí. Jeho
zisky závisí na patentovatelnosti léků, které z něj dělají nejvýnosnější podnikání na Zemi.
        Na rozdíl od toho prevence či vymýcení nějaké choroby významně zužuje nebo úplně eliminuje poptávku po farmaceutických drogách.
Farmaceutické korporace proto systematicky maří prevenci a likvidaci chorob.
        Aby mohly páchat tyto zločiny, užívají farmaceutické korporace labyrint plný vykonavatelů a spoluviníků ve vědě, v medicíně,
hromadných sdělovacích prostředcích a politice. Vlády všech států jsou manipulovány nebo mnohdy dokonce řízeny lobbyisty a bývalými
manažery farmaceutického průmyslu. Legislativa všech států je po desetiletí korumpována a zneužívaná k obhajování zájmů
mnohatrilionového dolarového "obchodu s nemocemi", čímž je ohroženo zdraví a životy stovek milionů nic netušících nemocných a národů.
       Výchozí podmínkou růstu farmaceutického průmyslu coby úspěšného investičního podnikání bylo vyloučení konkurence bezpečných
přirozených terapií, jelikož nejsou patentovatelné a skýtají nevelké marže. Přirozené terapie navíc mohou efektivně pomáhat předcházet
nemocem a eliminovat je kvůli své základní roli v buněčném metabolismu.
       Výsledkem této systematické eliminace přirozených zdravotních terapií bylo převzetí systémů zdravotní péče ve většině zemí světa
a miliony lidí a téměř všechny národy se tak dostaly do závislosti na farmaceutickém průmyslu a jeho investičních obchodech.
        Farmaceutický průmysl jako organizovaný podvod
       Farmaceutický průmysl nabízí milionům pacientů "zdraví" - ale toto očekávání neplní. Namísto toho poskytuje produkty, které pouze
mírní symptomy zatímco podporují chorobu v pozadí jako předpoklad pokračujícího obchodu. K zakrytí tohoto podvodu, tento průmysl používá
dvakrát více peněz, než vynakládá na výzkum příštích léčebných terapií.
      Tento organizovaný podvod je jedinou příčinou, proč tento investiční obchod za strategicky navrženou kouřovou clonou "dobrodinců"
lidstva přetrval téměř století. Kriminální praktiky tohoto průmyslu drží životy 6 miliard lidí a ekonomiky většiny zemí světa jako
rukojmí.
        Demaskování farmaceutického "obchodu s nemocemi"
       V uplynulých deseti letech jsem usiloval o demaskování organizovaných podvodů tohoto největšího investičního průmyslu na zemi.
Poukazoval jsem na to, že největší překážkou zlepšování zdraví lidí na naši planetě je samotný farmaceutický průmysl - a jeho povaha
coby investičního průmyslu žijícího z rozšiřování spektra nemocí.
       Jako vědec jsem byl ve výhodě při pátrání po skutečných příčinách kardiovaskulárních chorob a dalších chronických onemocnění.
Společně s kolegy jsem byl nápomocen při dokumentování účinných, přirozených a nepatentovatelných alternativ k farmaceutickému "obchodu
s chorobami". Objev přirozených molekul optimalizujících buněčný metabolismus umožní lidstvu předcházet a do značné míry eliminovat
většinu nejběžnějších současných chorob, včetně kardiovaskulárních onemocnění, rakoviny a mnoha jiných.
       Pozadí současné mezinárodní krize a útočné války proti Iráku
      Aktuálně ohrožují přežívání farmaceutického průmyslu, a tím i celé základny dlouhodobých investic průmyslu v hodnotě stovek
trilionů dolarů, čtyři hlavní faktory:
1. Neřešitelné právní konflikty, následek laviny žalob a soudních procesů proti mnoha farmaceutickým korporacím volaných k odpovědnosti
za produkt.
2. Neřešitelné vědecké konflikty kvůli průlomům v přirozených nepatentovatelných terapiích, které efektivně a do značné míry zcela
vymýtí nemoci jako tržiště.
3. Neřešitelné etické konflikty, a z toho vyplývající ztráta důvěryhodnosti celého farmaceutického obchodu v důsledku toho, že jejich
přemrštěné patentové poplatky většině lidí limitují přístup k léčivům, což s sebou nese riziko předčasného úmrtí miliónů lidí.
4. Neřešitelné korporační konflikty. Demaskování modelu farmaceutického podnikání jako organizovaného podvodu.
      Pharma-kartel po desítiletí vyvíjel maximální úsilí při ochraně svého globálního podnikání s patentovanými drogami a zákazech
rozšiřování konkurenčních nepatentovatelných léčebných alternativ. Tyto snaha na mezinárodní úrovni vedla k proniknutí do Evropského
parlamentu a zneužívání Světové zdravotnické organizace a dalších institucí Spojených národů.
       Nyní, poté když byl největší investiční průmysl na Zemi odhalen jako organizovaný podvod - obtížený desetitisíci záručních
soudních procesů - získalo na neodkladnosti bezprostřední prosazení globálních zákonů na ochranu tohoto průmyslu k zakrytí těchto
zločinů a zajištění trvalé kontroly nad investičním "obchodem s chorobami" a tím i celosvětově nad lidským zdravím.
       Tyto dalekosáhlé ochranářské zákony ve prospěch organizovaného podvodu předpokládají okleštění občanských práv a další drastická
opatření, jenž nemohla být realizována v době míru. Zavedení těchto opatření vyžaduje vystupňování mezinárodní krize, série vojenských
konfliktů, vědomě připouštějících možnost použití zbraní hromadného ničení, a spuštění světové války. Jen tehdy může nastat globální
psychologická situace, která by připustila okleštění občanských práv, přechod k stannému právu a všeobecnou implementaci ochranářských
zákonů, umožňujících obviněným pokračovat v "obchodě s chorobami" a dalších zločinech.
      Za této situace se farmaceutický průmysl stal největším přispěvatelem k volbám George W. Bushe, aby mohl uplatnit přímý vliv na
nejmocnější vojensko-politické centrum světa. Bushovým zvolením získala Rockefellerova investiční skupina přímý přístup do Bílého domu,
Pentagonu a tím i k politickým rozhodnutím. Stejné ovlivňování uplatnila Rothschildova skupina v případě Blairovy vlády ve Velké
Británii.
      Není tedy žádným překvapením, že právě dva největší exportéři farmaceutických produktů, Spojené státy americké a Velká Británie,
stojí v čele současné mezinárodní krize a podněcovali k válce proti Iráku. Údajná nezbytnost této války byla občanům v Americe, Velké
Británii a světa prezentována pod falešnou záminkou globálního boje proti "terorismu", eliminace "ničemných vlád" a křížového tažení
proti šíření zbraní hromadného ničení.
      Tytéž korporační zájmové skupiny a jejich stejní političtí chráněnci, odpovědní za miliony úmrtí v důsledku trvajícího podnikání s
nemocemi, jsou odpovědné nejen za hrozbu zbytečné smrti desetitisíců nevinných lidí v Iráku a za smrt mladých vojáků z Ameriky, Velké
Británie a dalších zemí. Mají na svědomí spuštění a vedení útočné války proti Iráku bez jakéhokoli mezinárodního mandátu. Mají na
svědomí zotročování, loupení a další zločiny v současné době prováděné v okupovaném Iráku.
      Jestliže tyto zájmové skupiny a jejich političtí chráněnci nebudou za tyto zločiny ihned povoláni k odpovědnosti, pravděpodobně
budou pokračovat v eskalaci mezinárodní krize se skutečným rizikem války se zbraněmi hromadného ničení.
      V této kritické a dějinné situaci přináším tyto zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a zločiny agrese a genocidy do péče
prokurátora Mezinárodního trestního soudu s naléhavou výzvou, aby začal neodkladně jednat, abychom zabránili dalším zločinům a skutečné
katastrofě ve formě světové války.
      Vyzýváme veškeré fyzické osoby, vlády, společnosti či instituce kdekoli na světě, jenž trpí těmito zločiny či touží po jejich
ukončení, aby se připojily k této žalobě.
       Obvinění z trestných činů
      Obvinění v této žalobě se vztahují na zločiny ve dvou hlavních oblastech:
* Zločiny spáchané v rámci farmaceutického "obchodu s chorobami" včetně zločinu genocidy a dalších zločinů proti lidskosti.
* Zločiny související s válkou proti Iráku v roce 2003 a stupňováním mezinárodního napětí k světové válce, včetně zločinů války a agrese
stejně jako ostatními zločiny proti lidskosti.
       Tyto dvě oblasti trestného činu jsou přímo propojené protože byly spáchány v jménu a zájmu stejných korporačních investiční
skupin a jejich politických ochránců. Žalovaní jsou obviněni z nejvážnějších zločinů spáchaných proti celému lidstvu a jsou proto
podřízeni principům mezinárodního trestního řízení.
        Historický precedens
       Norimberský válečný tribunál proti exekutivě farmaceuticko-petrochemického kartelu IG Farben
       Před více než půlstoletím vedl Norimberský válečný tribunál proces proti exekutivě společnosti IG Farben, největšího
farmaceuticko-petrochemického kartelu předválečné Evropy. Norimberský tribunál pohnal před soud ty, kteří se zasloužili o druhou
světovou válku, nastavil tak precedens pro mezinárodní stíhání válečných zločinů a zřídil v Haagu Mezinárodní soudní dvůr.
       Většina lidí dnes už neví, že Norimberský válečný tribunál neodsoudil jen politické a vojenské vůdce, ale také členy exekutivy
společností, které dostaly k moci Hitlera. Před tímto válečným tribunálem stanulo 24 obviněných vysokých úředníků a manažerů IG Farben.
Hlavní prokurátor Telford Taylor z USA v úvodní řeči konstatoval: "Žaloba obvinuje tyto muže z plné odpovědnosti za to, že na lidstvo
uvalili tu nejpustošivější katastrofickou válku v celé jeho historii. Obviňuje je z masového zotročování, plenění a vraždění. Jsou to
hrozná obvinění."
          Výňatek z první důkazní části žaloby
1. Důkazy o genocidě a dalších zločinech proti lidskosti spáchaných v souvislosti s farmaceutickým "obchodem s nemocemi"
       Uvedené specifické důkazy prokazují, že obvinění jsou odpovědní za záměrné udržování a rozšiřování chorob s cílem vyvolat nové
choroby a rozšiřují použití léčiv, kdysi registrovaných pro jedinou chorobu, na tolik dalších onemocnění, jak je jen možné.
       K dosažení těchto strategických cílů obvinění v globálním rozsahu navrhli, realizovali, řídili a organizovali podvodné obchodní
schéma, jehož ekonomický dopad nemá obdoby v celé lidské historii.
1.1. Úmyslné rozšiřování (spektra) chorob
       V následujícím specifickém důkazu ukazujeme, že obvinění vědomě udržují a rozšiřují současná nejběžnější onemocnění navzdory
tomu, že by těmto chorobám mohlo být efektivně předcházeno a mohly by být z velké části vymýceny, což by zachránilo milióny životů.
1.1.1. Koronární srdeční choroby
       Základní příčinou chorob srdeční tepny a infarktů je strukturální oslabení a narušená funkce arteriální stěny, což se - podobně
jako kurděje - projeví při dlouhodobém nedostatku vitamínů a dalších nepostradatelných živin.
       Farmaceutické přístupy k prevenci a léčbě kardiovaskulárních onemocnění však tyto příčiny úmyslně ignorují a raději se zaměřují
na ošetřování symptomů, jako například snížení hladiny cholesterolu v krvi.
       Zatímco se záměrně vystříhají léčby onemocnění, kvůli níž jsou prodávány, vyvolávají škodlivé vedlejší účinky těchto
farmaceutických drog nová onemocnění. Celkový celosvětový počet obětí kardiovaskulárních chorob v důsledku těchto úmyslných zločinů
obviněných představuje více než 12 miliónů životů ročně.
1.1.2. Vysoký krevní tlak
      Základní příčinou vysokého krevního tlaku je zvýšené namáhání arteriálních stěn kvůli nedostatku nepostradatelných živin v buňkách
arteriálních hladkých svalů, vedoucí k zužování průměru artérie a zvyšování krevního tlaku. je K dispozici je velké množství klinických
studií dokumentujících výhody použití nepatentovatelných stopových prvků, především aminokyseliny argininu a hořčíku. Tyto napraví
výchozí nedostatek v miliónech buněk cévních stěn, které se uvolní a se zvětšujícím se průměrem cév dojde k opětovné normalizaci
krevního tlaku,
      Farmaceutické drogy prodávané k ošetření vysokého krevního tlaku se opět záměrně zaměřují jen na ošetření symptomů. Například,
beta-blokátory redukující počet srdečních tepů a diuretika zmenšující krevní objem. Tyto farmaceutické drogy záměrně obcházejí
odstranění "křeči" v cévních stěnách, která je základní příčinou vysokého krevního tlaku. Zatímco vědomě obcházejí vyléčení onemocnění,
mají dlouhodobé škodlivé vedlejší účinky, potenciálně vyvolávající velké množství nových onemocnění a tím poptávku po nových lécích.
       Přímým důsledkem tohoto postupu obviněných zůstává po celém světě několik set miliónů nevyléčených pacientů s vysokým krevním
tlakem a počtu jejich obětí každodenně přibývá.
1.1.3. Selhání srdce
       Základní příčinou srdečních selhání je nedostatek buněčných biokatalyzátorů, určitých vitamínů, minerálů, carnitinu, koenzymu Q10
a dalších bioenergetických nosičů v miliónech svalových buněk srdce. To má za následek oslabení čerpací funkce srdce a hromadění vody v
těle.
       Farmaceutické přístupy vědomě ignorují tuto skutečnost a soustřeďují se opět jen na symptomy. Diuretika prodávaná k zabránění
selháním srdce vylučují nejen v těle nahromaděnou vodu, ale vypláchnou i vitamíny, minerály a další ve vodě rozpustné nosiče bioenergie.
Farmaceutické drogy prodávané proti selhání srdce tudíž toto onemocnění ve skutečnosti zhoršují a mají na svědomí omezené životní
očekávání pacientů se srdečními vadami, jakmile je nasazena léčba diuretiky.
       Zatímco úmyslně obcházejí léčení příčin onemocnění, tyto farmaceutické drogy odplaví z těla podstatné živiny, čímž zhorší výchozí
příčinu onemocnění. V přímém důsledku tohoto postupu obviněných zůstává celosvětově nevyléčeno a nakonec předčasně zemře přes sto
miliónů pacientů se srdečními vadami.
1.1.4. Nepravidelný srdeční tep
       Základní příčinou nepravidelného pulsu je nedostatek stopových prvků, vitamínů, minerálů, ubiquinonu (koenzym Q 10) a dalších
nosičů bioenergie v miliónech elektrických svalových buněk srdce. Toto má za následek narušení vytváření nebo přenosu elektrických
impulsů potřebných pro normální srdeční tep. Nedávná dvojitá slepá studie kontrolovaná placebem jednoznačné prokázala, že terapeutické
použití stopových prvků je efektivní, spolehlivé a skýtá způsob jak obnovit výchozí zdravé podmínky při nepravidelném tlukotu srdce.
       V kontrastu s tím, farmaceutický přístup k léčení nepravidelného srdečního tepu tyto skutečnosti vědomě ignoruje a místo toho se
zaměřuje jen na symptomy. Drogy prodávané k upravení této poruchy mnohdy nepravidelný srdeční tep zhorší, způsobí srdeční zástavu a
předčasné úmrtí pacientů.
       Před desetiletím spisovatel Thomas Moore v knize "Deadly Medicine" zdokumentoval případ, kdy jedna z nových tříd léků proti
arytmii přivodila jen v USA větší počet úmrtí, než bylo US ztrát na životech ve vietnamské válce. Přímým důsledkem těchto postupů
obviněných je, že celosvětově zůstává nevyléčeno přes sto milionů pacientů se srdeční arytmií a počtu jejich obětí každodenně přibývá.
1.1.5. Rakovina
       Rakovina byla ještě donedávna považovaná za rozsudek smrti. Nedávné pokroky v přirozené buněčné medicíně to ale podstatně
změnily. Nyní už je očividné, že rovněž v případě této choroby byl lékařský výzkum nepatentovatelných terapií vědomě zanedbáván a
obviněnými vyloučen ve prospěch neúčinných drog, které epidemii rakoviny, jednoho z jejich nejlukrativnějších obchodů, umožnily
pokračovat. Kvůli mimořádnému rozsahu a dopadu těchto zločinů, spáchaných obviněnými v souvislosti s epidemií rakoviny, si je
prezentujeme ve větších podrobnostech.
       Skutečnost, že se všechny typy rakoviny rozšiřují v těle stejným způsobem: za využití trávících enzymů - kolagenů (collagenázy,
metalloproteinázy), je vědecký fakt. Tyto enzymy lze blokovat, a tím zabránit rozšíření rakovinných buněk, terapeutickým použitím
přirozené aminokyseliny, lysinu, a to zejména společně s jiným, rovněž nepatentovatelným stopovým prvkem. na tento léčebný přístup
reagují všechny druhy doposud studované rakoviny, včetně rakoviny prsu, prostaty, karcinomů, rakoviny plic, rakoviny kůže,
fibroblastomů, synoviální rakoviny a všech dalších forem nádorů.
       Jediným důvodem proč tento zásadní objev nebyl v medicíně dále prozkoumán a celosvětově použit k vyléčení pacientů postižených
rakovinou je skutečnost, že tyto substance nejsou patentovatelné, a proto docilují jen nízkých tržních marží. Ještě mnohem důležitější
ale je, že jakékoli efektivní potírání libovolného onemocnění nakonec povede k jeho vymýcení - a tím i k zániku mnohatriliónového
dolarového trhu s farmaceutickými drogami.
       Farmaceutické drogy prodávané pacientům trpícím rakovinou jsou obzvlášť podvodné a zlovolné. Pod záminkou ošetřování rakoviny
jsou pacientům pod krycím názvem "chemoterapie" aplikovány toxické substance, včetně derivátů yperitu. Skutečnost, že tyto toxické směsi
zničí také miliony jejich zdravých tělesných buněk je vědomě zakalkulována.
      Se znalostí těchto skutečností, byly tedy vědomě vzaty v úvahu následující důsledky: rakovina v první řadě zůstane celosvětovou
epidemií, poskytující výnosnou bázi dlouhodobému obchodu vynášejícímu trilióny dolarů. Za druhé, soustavná aplikace toxických prostředků
formou chemoterapie vyvolává u rakovinových pacientů přijímajících tyto toxické substance epidemii nových chorob.
       V důsledku této strategie je produkce farmaceutických drog pro ošetřování nebezpečných vedlejších účinků chemoterapeutických
léčiv - včetně infekcí, zánětů, krvácení, selhání různých orgánů, atd. - ještě lukrativnější než obchod se samotnými chemoterapeutiky.
Obvinění tudíž aplikují organizovaný podvodný postup ke škodě stovek milionům rakovinových pacientů s jediným úmyslem: jde o jejich
finanční obohacení.
1.1.6. AIDS a další infekční nemoci
       V přístupu k jedné z nejvražednějších epidemií v lidské historii, AIDS, je aplikováno podobné, promyšlené podvodné schéma.
Vědecké studie již 10 před lety ukázaly, že vitamin C může snížit schopnost replikace HIV-viru o více než 99%. Tento fakt obvinění dobře
znají už přes deset let.
       Obvinění prokazatelně záměrně ignorovali a obešli tento spolehlivý, nicméně nepatentovatelný, léčebný postup a vyvinuli proti
AIDS patentované drogy s těžkými vedlejšími účinky. Navíc jsou tato léčiva kvůli přemrštěným licenčním poplatkům nedostupná velké
většině lidí na této planetě. Obvinění jsou vinni ohrožením životů a zapříčiněním smrti stovek miliónů lidí v Africe, Jižní Americe,
Asii a všech ostatních regionech světa v důsledku jejich zločinného obchodního plánu.
       Obdobným způsobem bojkotují informaci, že jediným a nejdůležitějším opatřením zvyšujícím imunitu vůči infekčním onemocněním je
optimální přísun vitamínů B6, B12, kyseliny listové a určitých dalších nepostradatelných živin. Vědecky podloženou skutečností je, že
tyto biokatalyzátory buněčného metabolismu zvyšují produkci leukocytů, které jsou hlavní zbraní našeho těla vůči libovolné infekci.
Systematickým zadržováním této informace, obzvlášť stovkám miliónů dětí a dospělých v rozvojovém světě, farmaceutický průmysl vědomě
ohrozil životy stovek milionů lidí v těchto oblastech. Všichni obvinění ví, že v těchto oblastech světa si sotva kdo může dovolit léčbu
jejich farmaky a zemře.
       Zadržování životně důležitých informací o přirozených nepatentovatelných alternativách, sloužících k prevenci a potírání
infekčních onemocnění, vede nejen k zbytečnému úmrtí milionů lidí, ale také ke krachu ekonomik mnoha rozvojových zemí. Přímým důsledkem
je další dramatické zhoršování již existující nerovnováhy nynější světové ekonomiky. Tyto země jsou vědomě hnány do konfliktu, v němž
mohou jen prohrát.
1.1.7. Ostatní nemoci
       Zdravotním problémem stejně tak nepřestávají být i jiná, degenerativní, zánětlivá, infekční a mnoho jiných současných
nejběžnějších onemocnění, protože je obvinění definovali a ochraňují jako tržiště svého zločinného "obchodu s nemocemi".
        1.2. DOKLADY O KRIMINÁLNÍCH OBCHODNÍCH PRAKTIKÁCH OBVINĚNÝCH
1.2.1 Úmyslná expanze chorob a vyvolávání nových onemocnění u pacientů za účelem rozšíření trhu s farmaceutickými drogami
       Pro rozšíření odbytu jsou obviněnými vyráběny a po zralé úvaze i přes známé škodlivé vedlejší účinky prodávány níže uvedené
skupiny léků. Tímto zločinným jednáním obvinění pod záminkou boje proti stávajícím vědomě vyvolávají nová onemocnění. Okolnost, že nové
nemoci vyvolané vedlejšími účinky těchto drog se projeví až po mnoha letech je využívána jako dodatečné krytí této záludné praxe.
       Drogy snižující hladinu cholesterolu, obzvlášť statiny a fibráty, jsou ve velkém prodávány pod záminkou prevence
kardiovaskulárních chorob. Je známo, že tyto léky, v dávkách běžně podávaných miliónům pacientů na celém světě, indukují rakovinu.
       Chemoterapeutické drogy k údajné léčbě rakoviny. Ve skutečnosti vyvolávají sérii těžkých vedlejších účinků, z nichž
nejobvyklejším je spuštění nové rakoviny. Komplexní zločinné marketingové schéma spojené s chemoterapií může fungovat jen proto, že
obvinění označili rakovinu za rozsudek smrti - a dokonce už i pár měsíců přežívání pacienta na chemoterapii je obviněnými prodáváno jako
senzační úspěch.
       Aspirin je hromadně prodáván pod falešnou záminkou prevence proti infarktům a mrtvicím, přičemž je známo, že dlouhodobé užívání
tohoto léku je příčinou destrukce kolagenů, a proto postupně zvyšuje riziko infarktů a mrtvičných záchvatů, včetně jiných onemocnění,
jako žaludečních vředů a krvácení do žaludku.
       Protizánětlivé léky jsou užívány proti bolestem a zánětům, například při artritidě. Avšak mnohé z těchto léků ničí pojivovou
tkáň, například v kloubech. Tyto léky při dlouhodobém užívání zdravotní problémy spíše zhorší, než aby je léčily.
       Calcium antagonists jsou hromadně prodávány pod falešnou záminkou léčení vysokého krevního tlaku a prevence infarktů, přičemž
dlouhodobé užívání tyto léků je naopak známou příčinou růstu počtu infarktů, mrtvic a dalších onemocnění.
       Estrogen a další hormonální léky jsou masově prodávány pod falešnou záminkou prevence řídnutí kostí (osteroporézy) a předcházení
srdečním vadám, i když je známo, že dlouhodobé užívání těchto přípravků u více než 30% žen, které je berou, vyvolá rakovinu. Obzvlášť
častými formami vyvolanými těmito léky jsou na hormonech závislé rakoviny, jako například rakovina prsu a dělohy.
       Trankvilizátory a antidepresiva. Další mechanismus, jímž obvinění systematicky rozvíjejí své trhy, je úmyslné vyvolávání návyku
za účelem zvýšení prodeje léků. Je známo, že mnoho uklidňujících prostředků a antidepresiv, včetně rozšířeného diazepamu ("Valium")
vyvolává návyk a závislost. Za účelem další expanze globálního prodeje těchto drog je obvinění je dokonce propagují na celostránkových
reklamách v běžně dostupných, neodborných časopisech.
       Ostatní farmaceutické drogy. Poté, co se patentovatelnost stala nutným předpokladem farmaceutického investičního obchodu obsahují
typické farmaceutické drogy syntetické molekuly, toxické pro lidské tělo. Pro téměř všechny léky platí stejný podvodný obchodní princip
- vyvolají krátkodobé zmírnění příznaků, zatímco současně působí škody, čímž pozvolna vytvářejí nové nemoci jako budoucí základ trhu pro
další nové léky.
1.3. Nové choroby uváděné na trh rozšiřováním patentovaných léků
       Obvinění při uskutečňování svých zločinů vědomě rozšiřují poptávku po svých současných farmaceutických drogách vymýšlením nových
zdravotních stavů a podmínek, při nichž doporučují použití léků, které předtím byly určeny k léčbě jiné nemoci. Jako hlavní důkaz
uvádíme dva následující význačné příklady:
        Tabletky proti bolení hlavy údajně bránící onemocněním srdce. Aspirin, původně vyvinutý jako prášek proti bolení hlavy a úlevě
při bolestech obecně, je nyní obviněnými masově prodáván a doporučován k dlouhodobému užívání dokonce i zdravým jedincům pod záminkou
prevence a ošetření onemocnění srdce a dalších těžkých zdravotních stavů.
        Antibiotika údajně potírající koronární onemocnění srdce. Za účelem rozšířit globální prodej svých antibiotik obvinění vytvořili
a celosvětově rozšířili takzvanou "bakteriální teorii" infarktu. Bez jakéhokoliv klinického důkazu naznačujícího, že chlamydia či jiné
bakterie skutečně způsobuje aterosklerózu a infarkty, obvinění zločinně propagují všeobecné užívání antibiotik i zdravými jedinci pod
falešnou záminkou prevence infarktu.
       Toto je jen několik příkladů praktik sloužících obviněným k soustavnému rozšiřování prodeje jejich léků a vyvolání dalších
onemocnění. Toto marketingové schéma není výjimkou, ale pravidlem. Seznam zločinů spáchaných v této souvislosti bude novelizován a
doplněn během dalšího vyšetřování.
1.4. Zločiny spojené se systematickou infiltrací různých částí společnosti za účelem snadnějšího provádění shora uvedených a dalších
zločinů
       Obvinění systematicky a promyšleně infiltrovali medicínu a zdravotnictví většiny zemí světa za účelem vytvoření finanční a jiných
závislostí, aby mohli vést svůj "obchod s chorobami" a dopouštět se dalších zločinů. Lékařský výzkum neprobíhá primárně proto, aby byly
objeveny nejefektivnější, nejbezpečnější a zdraví nejprospěšnější léčebné postupy proti nějaké chorobě. Je prováděn s cílem rozpoznat
choroby s největším potenciálním trhem, na němž výrobci léků mohou vytvořit co nejvyšší zisky.
        V uplynulých desetiletích obvinění v rámci své strategie z programů výuky na lékařských fakultách systematicky vyloučili
poznatky o efektivních, avšak nepatentovatelných přirozených terapiích. Byly záměrně vytvořeny generace lékařů s malými nebo vůbec
žádnými znalostmi životně důležitých zdravotních výhod těchto přirozených terapií. Terapeutické vzdělávání na lékařských fakultách
zároveň přešlo do rukou nedávno vytvořených oddělení farmakologie. V důsledku této desetiletí probíhající praxe absolventi opouštějí
lékařské fakulty jako dobře vycvičení prodavači farmaceutického "obchodu s chorobami". Za účelem zamaskování této strategie jsou
patentované drogy zpodobňovány jako "vědecká" a dokonce "etická léčiva", zatím co nepatentovatelné přirozené terapie diskreditují jako
"nevědecké".
       Obvinění podobným způsobem, vytvářením finančních a dalších závislostí, celosvětově systematicky a promyšleně infiltrovali
hromadné sdělovací prostředky, jejichž pomocí šíří klamné a falešné informace, za nimiž mohou skrýt své zločinecké praktiky, propagovat
"obchod s chorobami" a dopouštět se tak nových zločinů.
       Obvinění úmyslně a systematicky zneužívají legislativních a politických systémů většiny států k prosazování zákonů a nařízení a
prosazování dalších opatření s úmyslem dále rozšířit prodej neúčinných, nebezpečných, ale velmi lukrativních farmaceutických drog.
Obvinění zneužili svého politického vlivu k vynucení právních předpisů, které jim dovolují přivlastnit si trilióny dolarů pod zástěrkou
"zdravotního pojištění" a jiných veřejných i soukromých zdravotních fondů. V rámci takto podporovaného podvodného "obchodu s chorobami"
vybírají peníze tak, že po jednotlivcích, společnostech a vládách po celém světě vyžadují platby za své neúčinné a zhoubné terapie.
Takto obvinění zajistili enormní zisky farmaceutickému průmyslu a působí zbytečné utrpení a předčasnou smrt stovkám miliónů lidí.
       Obvinění za účelem páchání svých zločinů proti lidskosti promyšleně a systematicky infiltrovali a zneužili Evropský parlament a
další regionální a mezinárodní orgány, včetně institucí Spojených národů, Světové zdravotnické organizace (WHO), Organizace pro
potraviny a zemědělství (FAO) a dalších národních a mezinárodních politických sborů.
1.5. Zločiny spojené se systematickým blokováním účinných nepatentovatelných zdravotních postupů a opatření
        Obvinění se za účelem ochrany svých podvodných investičních obchodů s chorobami pokoušeli o celosvětové vyloučení dosažitelnosti
nepatentovatelných přirozených terapií. K dosažení tohoto cíle použili několika strategických opatření:
1. Zadržování životně důležitých informací o nepatentovatelných přirozených terapiích. Obvinění před milióny lidí vědomě a systematicky
utajili a blokují pro zdraví zásadní informaci, že lidské tělo neumí produkovat vlastní vitamin C (kyselinu L-askorbovou). Kvůli této
neznalosti téměř všichni lidé trpí nedostatkem vitamínu C a mají sklon ke kardiovaskulárním a dalším onemocněním. Obvinění miliónům lidí
neposkytli a systematicky a cílevědomě blokují elementární zdravotní informaci, že lidské tělo nevytváří přirozenou aminokyselinu -
lysin. Na základě této neznalosti téměř všichni lidé trpí nedostatkem lysinu a jsou náchylní na rakovinu a další nemoci. Obvinění tedy
tímto postupem záměrně působí další zbytečné utrpení a předčasnou smrt stovek milionů lidí.
2. Veřejné zlehčování významu nepatentovatelných přirozených terapií. Obvinění svévolně a systematicky klamou veřejnost šířením
falešných, matoucích a smyšlených zpráv zlehčujících nepatentovatelné zdravotní terapie s cílem zaštítit a rozšířit svůj "obchod s
chorobami" závislý na patentovaných drogách a dopouštět se dalších zločinů. Tímto obvinění úmyslně působí další zbytečné utrpení a
předčasnou smrt stovek milionů lidí.
3. Šíření zdravotních informací souvisejících s nepatentovatelnými přirozenými terapiemi je stavěno mimo zákon. Obvinění se vědomě
pokoušejí zneužít svého politického vlivu při pokusech o dosazení zákonů s působností na národních, jakož i mezinárodní úrovni, které by
v podstatě postavily mimo zákon šíření informací o preventivních a léčebných postupech v souvislosti s nepatentovatelnými přirozenými
terapiemi. Tato legislativní iniciativa usiluje o dosazení libovolně nízké "horní hranice" financování těchto přirozených a bezpečných
terapií, což je další krok ve snaze zabránit jejich využívání jako přirozených léčebných prostředků. Pokusy o zneužití "Codex
Alimentarius Commission" Spojených národů se obvinění dokonce pokusili vnutit podobné zákony všem členským zemím OSN - to znamená
dosáhnout jejich celosvětové platnosti.
1.5.5. Poté, když selhalo všechno nenápadné úsilí o definitivní zaštítění farmaceutického "obchodu s chorobami", obvinění přijali jinou
strategii. Záměrně vystupňovali mezinárodní krizi, včetně vedení války, za účelem vyvolat psychologické a zákonné podmínky, které by
připustily neodkladnou globální implementaci protekcionářských zákonů legalizujících pokračování jejich činnosti a zločiny, z nichž jsou
zde obviněni.

        Výtažky byly převzaty z dokumentu: Complaint Against Genocide and Other Crimes against Humanity Committed in Connection with the Pharmaceutical 'Business With Disease'
and the Recent War Against Iraq
       This complaint is submitted to the International Criminal Court by Matthias Rath MD and others on behalf of the people of the
world The Hague, June 14, 2003

       To the prosecutor of the International Criminal Court, Senator Louis Moreno-Ocampo, c/o International Court, Maanweg 174 NL-2516
AB Den Haag/The Hague

úplný text:
http://www.laleva.cc/The_Hague/hague_complaint.pdf
http://www4.dr-rath-foundation.org/THE_FOUNDATION/About_Dr_Matthias_Rath/dr_rath.htm