Zkorumpovaní politici

Prý demokratický  zvolení lidem
Je to celosvětový problém
platí  pro  většinu státu a vlád světa, někde více jinde méně
a byl přesně pojmenován v USA
http://www.youtube.com/watch?v=ApgxIYzcu0I

Politici slouží všemožným jiným zájmům jen ne zájmům lidu který je zvolil  Záznam  z r.2010 a přesně platí i dnes !

http://www.youtube.com/watch?v=W1dnEyRUrvo

Jak málo stačí

Jak málo  stačí

k ovlivňování  názoru,  na manipulaci,  brainwashing

 

Varovná informace a také  důkaz
že nejen produkt ale i myšlenka  může být do pekla letenka !

Někdy stačí jen jak je to zabaleno a na obalu uvedeno

abyste podlehli klamu,
člověka není ani  třeba příliš nutit
posuďte sami jak  snadné je lid balamutit

 Vloni například vědci z Cornellovy univerzity rozdali zákazníkům jednoho obchodního domu balíčky totožných potravin zabalených do různých obalů – část označených jako biopotraviny a část jako běžné produkty. Zákazníci zboží okusili a ve velké většině prohlásili, že biopotraviny chutnají lépe, jsou výživnější a rozhodně by si za ně byli ochotni připlatit.

21 srpen 1968 dnes jinak než v minulosti?

Svět se posunul a massmedia  ČR jdou  až tak daleko že přirovnávají 21 srpen k událostem na Ukrajině dnes.
Také I proto čtenáři který  ve svém "surfování" dojel  až k tomuto  blogu tento  rok  který je již 46 výročím srpna uvádím jinak než předešlé roky.
Ne každý  čtenář projíždí na Internetu  všemožně  jak  seriózní tak nemožné blogy  a názory.

Existují i jiné pohledy na Ukrajinu  dnes než ty massmedialni.
Pohledy a názory které vidí  dnešní Ukrajinu jako  střet zájmu  Západu  a Ruska, přesněji  USA a Ruska.

Dva pohledy  odlišné od toho  co vidí  občan v TV a co mu servírují  massmedia.

 Komentáře  pod tím jsou  různé ale rozhodně ne ty masmedialni kterými  jsou  
ovcané brainwashingovani.

======================================================================

 

 

21.8.2014          

K dnešnímu výročí

Chtěl bych v dnešní den poděkovat sovětské armádě, že v roce 1968 zabrzdila to, co se znovu zrodilo po roce 1989, a umožnila mi prožít klidné bezstarostné dětství bez stresu o zítřek a budoucnost, umožnila mi získat normální vzdělání.
Já jsem se jí za to odvděčil v roce 1989 jako užitečný idiot cinkáním klíči a šířením myšlenek, jak nám budou padat pečení holubi.
Pak prišla doba prvních válek, první válka v zálivu, kdy jsem zíral na cnn a opět jako užitečný idiot fandil pravdě a lásce.
Čas běžel, válek přibývalo, a časem jsem se začal ptát…
Dnes DĚKUJI za ty 2 desítky let klidu a miru.
===========================================
Komentaře:

Jinak by ovšem stálo za to prokázat (nikdo to dosud neučinil), že Sašovi volal den před invazí (19.8.?) Brežněv. Že Dubček nosil v saku dopis, který politbyru zabudol ukázať, je známo. Žil v domnění (Dubček), že bude druhým Titem. SFRJ byla zemí s komunistickou stranou, krásným mořem a plnými obchody (z hlediska ČSSR). Navíc se tam natáčel Vinnetou, a kde žijí Apačové- a Vinnetou, přece nemůže být zle (prizma dětí). Ale vážně. Kdo kdy projížděl přechod Letenye-Lendava, s maďarskými samopalníky, reflektory a osvitem jak v TV studiu a s detailními prohlídkami, žasnul, že půl kilometru za “hranicí míru a socialismu” se na něj Jugoslávec, bez kvéru, usmál, řekl třeba “imamo kišu na moru” (u moře prší) a pas a doložkou a celním prohlášením odmítl se slovy : “ovo nije za mene”. Pro mne to není, neexistuje. Šok ze svobody byl pro všechny občany dost silný. A platí dojmy, ne pojmy (emoce).
-----------------------------------------------------------------
Mnojo.. Škoda že se to Dubčekovi nesplnilo. Za tenhle jeho sen jsem v listopadu zvonil klíčema a hleďme co jsme si vycinkali. Kolikrát jsem si od té doby říkal jestli – kdyby to v tom 68mém vyšlo – by se to taky takhle zvrhlo.
No, pokud bychom současně zůstali členem socialistického bloku, tak asi ne. A na ten 89tý bychom asi byli podstatně lépe připraveni. To už bychom asi takovým Klondikem pro Západ nebyli. Ale zas bychom si možná “užili” humanitární bombardování.
--------------------------------------
Přesně tak jak je to zde napsáno sdílím to i já. Mnohokrát přesně tato formulace proběhla mou hlavou. Zrovna tak to říkám i své rodině. A to prosím můj postoj byl od dětství protiruský, formovaný mou rodinou (chodili do kostela, přišli o majetek) a k tomu ta přehnaná, nemožná propaganda v médiích, stejně jako dnes. Bohužel člověk pochopí mnoho věcí až je pozdě. Jak nás pálilo dobré bydlo a věřili jsme západní propagandě, ve škole jsme nenáviděli zkoušky z politické ekonomie. Nyní dávám zapravdu Marxovi a Engelsovi, ale co je mi to platné. Mnoho lidí si to uvědomuje až teď. Kdyby ale měli tu zkušenost tenkrát, pracovali by jinak. S chutí a cílevědomě pro společnost. Bohužel není žádné kdyby. Mám ideály a také sociální cítění a patriotismus. Vždycky mi šlo o společnou věc víc než o tu svou košili a proto mi ta dnešní společnost nevyhovuje. Chybí jí lidskost.
----------------------------------------------
Osobne jsem stastny, ze mi byly v 68 jen 3 roky a toho co nasledovalo jsem jest dlouho nemel rozum.

--------------------------------------------------

rodice mi rikali, ze jsem lozil po ctyrech mezi tanky… hmm… jen si to predstavte tu zlou okupaci… podivejte se na fotky z te doby…
ano rodice nechavali deti behat mezi tanky okupantu a na fotkach vidite hrozny lidi dohadujici se s okupanty kolem tanku…
Nic???? Tak si omrknete fotky pravdy a lasky a predstavte si jak by asi dopadla okupace NATO… ti by je proste postrileli, jako v iraku, afganistanu, paname, lybii a vsude jinde.
Meli jsme “sametovou” alis kabatovou revoluci a sametovou okupaci…ze ktere dnes prestituti delaji okupaci iraku

------------------------------------------------------

Rusaci byli v poho okupanti, zalezli v lesich nekde u Mimone. Vetsina mrtvych zemrela pri (auto)havariich, normalizaci si zaridili Cesi sami…pisi Cesi, protoze Slovaci to zvladli mnohem lepe a takovou pitomou pakarnu si nedelali- znam dost lidi, kteri v CSR nesehnali odpovidajici praci, ale na Slovensku to bylo v pohode, tam si s kadrovanim tolik hlavu nelamali.

-------------------------------------------------

Take o 68 ale jinak ,
aneb vesnicane moudrejsi prazskych intelektualu oslehanych vetry kavarenskych ventilatoru !
http://outsidermedia.cz/rok-68-o%c4%8dima-vidl%c3%a1ka/
----------------------------------------

Zdá se, že ČASOVÁ vzdálenost od událostí roku 68 jejich objektivnímu hodnocení nepřeje. Obecné mínění má tendenci sklouznout k povrchním sloganům, zjednodušujícím heslům. Typicky pak: šlo o to, že se servaly dvě skupiny v KSČ, přičemž ani jedné ani druhé nelze věřit. Jedna za osmnáct …
V první řadě to byla krásná doba, ovzduší nadějí a sounáležitosti, které se už nikdy potom neopakovalo, snad jenom v záblesku roku 89. Pokud je politika uměním možného, pak by bylo možné krutě konstatovat, že Dubček a spol. selhali. Samozřejmě, ale je pak velice nepravděpodobné, že by – při realistickém postupu vedení – byla ta doba tak krásná. Co by kdyby však platí: šlo to udělat lépe, bruslit na hraně a nepřepadnout. Protože to, co pak následovalo, normalizace, to bylo otřesné.
------------------------------------------------------------
Kdyby to tehda vyslo, nasledne by nevyhnutelne nasledoval jejich odsun jako uzitecnych idiotu a pak uz dal stejne jako po 89
americka Okupace, protektori, NATO, privatizace, restituce, zadluzeni u mmf a rozkradeni vseho … na ceste k dalsimu cili…
jugoslavie a dalsi zeme by zacili to co zazili drive.
PLAN SE NEZMENIL A NEZMENI
Je to tak rok co hitlary kvicela v mediich ze je nespravedlive ze rusko vlastni tolik surovin.
je to tyden coi nejaka posla svine v sejmu pozadovala vyrazeni rublu z mezinarodniho obchodu ala iran a swift.blokace.
Ne, SVINE SE NEMENI, jen to zkousi znovu a znovu.
-------------------------------------------

Pohled druhý z Internetu:

Co opravdu nastalo po Sametu 

Napsal uživatel Milan Tůma

 Všechno, co bylo kdysi opravdu dobré, co mělo svoji hodnotu a tradici, jsme vlastně vyměnili za drahé šmejdy v načančaném obalu.

Ryba, jídlo žebráků, jak se někdy na tržišti říkalo, se stala luxusní lahůdkou.
Kuřecí zadky, které jsme házeli psům, se začali prodávat s kouskem zad v honosném balení s pařáty a krky jako delikatesa.
Kvalitní vodu z vodovodu jsme vyměnili za sladké přesycené žbryndy.
Rohlíky se scvrkly o polovičku, kyselé mléko se nedá doma vyrobit, protože vznikne jedna smradlavá odporně zapáchající tekutina, kterou udržíte v ústech jen do té doby, než ji rychle nevyplivnete .

Jsou i dobré věci.
Jenomže těch je stále méně a je třeba je pěkně dlouho hledat. Hledat, přemýšlet, číst nečitelné návody a obsahy, které nemáme šanci vidět, pokud si nevezmeme lupu.

Ulice se zaplnily   Prazany  a Bratislavany z Číny, Ceylonu nebo Vietnamu.

Přes reklamy si nevidíme na špičku nosu.
Chodníky a přechody jsou plné stojících aut.

Exekutor dopisuje adresu a správce domu hází do schránky vyúčtování s tučným nedoplatkem.
Žijeme tak v pomyslném blahobytu.
Máme dva až tři telefony, internet, televizi, domácí kino, DVD, PC a stále nám něco chybí.

Zákazy, příkazy, nařízení, poučení, kterým už člověk přestává rozumět a vyznat se v nich je už přímo nemožné.

Kamery nás sledují na každém kroku. Kamkoli se pohneme, jsme pod kontrolou. Všechno je evidované, zaznamenané a to všechno pro naši „bezpečnost“. Každá zpráva, každá pošta, každý telefonát, každá platba, každý mail. Každý, někdy velmi soukromý pohyb, je pod

organizovaným dohledem. Kdykoli se dá vybrat z archivu jako zbraň, která je připravená na okamžité použití proti nám. Zajímavé, že i při takovém špiclování dochází k trestným činům o jakých jsem neměl v minulosti ani potuchy. Drogy, přepady, násilí, žhářství, vraždy, se staly běžným průvodním jevem této „svobodné“ doby.

Zbavujeme se vlastní identity, protože souhlasíme se vším, co po nás různé instituce, jako banky, mobilní operátoři apod., požadují.

Můžeme vidět oči bezdomovce, který se určitě na ulici nenarodil. Můžeme vidět žebráky, jak jim trčí nohy z kontejneru, aby se natáhli pro prázdnou flašku. Nebo noblesní hotely pro psy I s vlastní webovou stránkou, lékařem a kadeřníkem. Můžeme sledovat složité operace svých psích miláčků přímo na internetu. Jakmile se nám náš drahý psík ztratí, okamžitě se o něho postarají v útulku i s lékařskou péčí. Jak se však na ulici ocitne člověk, nezavadí o něho ani pes.

Stáváme se číslem daňového úřadu nebo sociální pojišťovny.

Kam se poděly hodnoty, kde je vlastní podstata lidství ? Kde je něco víc než jen strohé konstatování ?

Hrůza, co se zde událo za těch dvacet let !

Vytratila se láska, porozumění, lidskost, tolerance, teplo rukou, sklon před šedinami.

Nepoznáme soused souseda, nevíme, jaký plat má vlastní žena či muž. Nesmíme dát na zadek vlastnímu dítěti, pokud nechceme mít problémy s úřady.

Sledujeme stupidní, nehodnotné až destruktivně působící televizní stanice, kde seriály bez konce nahrazují kulturní vyžití určité skupině nevědomých a možná i nevidomých lidí.

Ale co ta druhá polovina ?

Nemá šanci fungovat důstojně bez toho, aby jí byly podsouvány podobné stupidnosti ?

Když už je toho málo, tak se můžeme podívat na Superstar a tam nás pošlou veřejně do řiti i s posměšným komentářem. „Nádhera“ ! A dík za ten kulturní hodnotný zážitek, který nám za levný peníz podávají, jako duševním mrzákům, některé televize.

Nemluvě o tom, jaké celebrity má člověk možnost vidět.

Kam se na ně hrabou takoví umělci minulosti  kteří celý život usilovali o to, aby předvedli ten nejlepší herecko-umělecký výkon, aby zanechali v divákovi skutečný zážitek. Rozdíl je jen v tom, že tito herci s uměním žili celý svůj život. Žili pro umění a srdcem umění tvořili.

Kupujeme cigarety, které nám zakázali kouřit tam, kde se kouřit vždy mohly. Okrádají nás jako malé děti na písečku a z každé prodané krabičky nám jednu-dvě vytáhnou ještě před prodejem.

K lékařce chodíme s platební kartou nebo s peněženkou v ruce.

Bavíme se jako roboti, kdy jeden mluví o životě a druhý hledí do počítače.

Slyšíme formulky, nacvičené fráze, které nemají s našim skutečným lidským nitrem a přesvědčením nic společného. Letáky, kterými jsou ucpané vchody domů, nás lákají do obchodů. Pěkně nás prosí, abychom nakoupili jenom u nich. Když jsme však ale zaplatili „u nich“, tak se nestačíme divit, jak musíme kmitat a házet svůj nákup do tašky. Hned je jasné, kdo je tu pánem a kde jejich zdvořilost skončila.

Můžeme říkat svůj názor.

Svobodně, demokraticky se i vyjádřit.

Ale, k čemu to je, když to není nic platné !

Žijeme v neustálém stresu a napětí. Nikdo z nás si není jistý zítřkem. Je jenom pár jedinců, kterým je to jedno a ti žijí i tak mimo nás a v anonymitě.

Svět onemocněl a my, ve snaze uplatnit se, jsme onemocněli s ním !

Socialismus nebyl dobrý, ale tato demokracie není o nic lepší.

Možná, že až nástup duševních chorob, depresí, sebevražd, nastartuje proces třídění, který nás položí na kolena, kdy to už přestaneme všechno zvládat.

A co dál ?

Mám dost svobody tohoto typu. Svobody, která se svobodou nemá nic společného.

Svobody, kterou si neumíme užívat, protože je víc proti nám jak pro nás. Je tak okleštěná zákony a právy těch druhých, že je vpodstatě otevřená nepravostem, zločinu, podvodům. Že její existence mně připadá jako aura. Kdesi je, ale nevidím ji. Je mimo mě.

Přeji si potkat člověka – přítele.

Chtěl bych se ráno probudit a z celého srdce se těšit na nový den. Chtěl bych mít kolem sebe upřímné lidi, jak tomu bylo dřív. Chtěl bych potkat kamaráda, jehož první otázka nebude směřovat k materiálním věcem, ale zeptá se mě : „Jak se máš ? Jak žiješ ? Zajdeme si spolu někam sednout ?“

Kamaráda, kterého v půlce debaty nevyruší zvonění mobilu a nebude muset odejít a pak říct :

„Víš, tento telefon byl tak důležitý, že kdybych ho nevzal, mohlo by mě to stát I zaměstnání.“

Ovládnul nás strach a v tom strachu žijeme i své každodenní životy.

To je fakt a skutečná realita tohoto novodobého, demokraticky zkaženého světa.

Nemluvím o listopadu. Ten přijít musel. Ale o tom všem, co všechno sem s tím listopadem přišlo.

Dalšího pokusu, který přijde, když to celé se nebude už moci udržet, se díky Bohu nedožiji. I když rád bych se toho dožil – možná.

Do kdy bude člověk hledat své místo ?

Neposílej 10 x, raději 10 x přečti !!!

Nebo i pošli.
Naštěstí, já ještě pár přátel mám …

Přeji jim zdraví, pohodu, štěstí a hodně lásky !!!

Alternativní léčba rakoviny

Je toho mnoho co v dnešním světě otravuje a ničí lidi a jejich  životy. Mimo jiné jsou to i nemoce kterými lidé trpí.

Jednou  z nejvážnějších  je nemoc zvaná “rakovina”

Zatim co  dnes lékařské úkony  jako chemotherpie, či  radiotherapie vykazují minimalní   úspěchy  pri léčbě, existují jiné methody  které  mají  výsledky prokazatelně  lepší než zničující  chemotherapie!

Bohužel  pharmaceutický průmysl místo  aby přinesl nové a positivní  prvky do léčení  a tak prokázal  přednosti  jejich  léčby, soustředuje se  silou peněz  na  popírání a potíraní  jiných  způsobů léčby než  je  neúspěšná chemoterapie a ozařování .

Jednou z přírodních  method léčení  nezdravého  těla je methoda  se kterou  na počátku 20  stoleti přišel  Dr.Gerson.

Gersonova terapie je bezpečná, přírodní léčba objevená Dr. Maxem Gersonem v roce 1920, která využívá přírodních, biologicky nezávadných potravin, džusů, kávových výplachů, detoxikace a přírodních doplňků, které jsou schopni aktivovat přirozené obranné mechanizmy těla a vést k vlastní ozdravě

 

https://www.youtube.com/watch?v=4PMzbT3hCGk

  více o rakovině z jineho  zdroje:
https://www.youtube.com/watch?v=oEdO6TeUDI8

 

Vědci potvrdili duši, která neumírá

Potvrzena theorie věčnosti ?

Dosud největší  a nedoceněný objev o  existenci  duše ?

 
Světoznámí vědci Stuart Hameroff a Roger Penrose, autoři kvantové teorie vědomí, přišli s přelomovým objevem. Součástí našich mozkových buněk jsou mikrotubuly. V okamžiku kdy umíráme, ztrácejí mikrotubuly kvantový stav, ale ne informace v nich uložené.  

“Řekněme, že srdce přestane bít, pacient umírá. Avšak kvantové informace v mikrotubulách nejsou zničeny. Ty se rozptylují ve vesmíru,” takto popsal Stuart Hameroff jev, který náboženství popisuje jako vystoupení duše z těla..

“Pokud je pacient resuscitováni, pokud ho oživí, kvantová informace se vrací do mikrotubulů a tedy do těla a pacient má známé zážitky se smrtí,” dodal Hameroff. Tento proces vysvětlují vzpomínky lidí, kteří již byli jednou nohou na druhém břehu. V opačném případě, když zemřeme, tyto kvantové informace zůstavají žít mimo tělo a stanou se součástí další formy. Jinak řečeno duše opustí tělo a je připravena k reinkarnaci.

Věděli jste? Mikrotubuly jsou jedny z vláken cytoskeletu, která slouží především k transportu různých struktur a látek uvnitř buňky.

Chovejte se jak doba vyžaduje!

Proč?

Protože
žijeme v době,
kdy lékaři ničí zdraví,
právníci ničí spravedlnost,
univerzity ničí znalosti,
vlády ničí svobodu,
media ničí informace,
církve ničí morálku
banky ničí ekonomiku !

To nejsou podmínky k životu pro slušného člověka !

 

“Podle jejich ovoce poznáte je”

“Podle jejich ovoce poznáte je” je výrok z Bible
a  je  tak  v jedné větě dokonale rozlišeno dobro a zlo !

O podobné se snaží  článek  prevzatý   z OUTSIDERMEDIA

http://www.outsidermedia.cz/Matrix-2014-1.aspx

Chápu, že ve víru informační smršti ZOH, boje za demogracii v Ukrajině, záplavy politicky-korektních informací o oživování globální ekonomiky i dalších větších či menších blábolů z produkce tvůrců fiktivního světa může řada nekorektních témat zapadnout, nebo být nepříjemná do té míry, že vzbudí odpor lidí, kteří systémově odmítají opustit svoje preferované iluze.

Ve svém dnešním příspěvku se chci dotknout dvou témat, která se mihla nemainstreamovými médii, ale z kterých musí každému normálnímu člověku stékat strachy čůrek potu i na zádech.

První téma bude lakonické. Náš „právní řád“ zabil už i iluzi demokracie, vyloučil zbytky spravedlnosti ze soudnictví, precedentní rozhodnutí instituce zvané Ústavní soud dalo soudům pravomoci vojenských tribunálů a „bručet“ u nás teď může kdokoli. I kdyby jen mlčel, ale nějak se systému a jeho správcům znelíbil. Lze obvinit za to, že NĚKDO pojme podezření, že si myslíte něco „závadového“ – a považte, soud nemusí dokazovat provinění ani vzniklou společenskou či jinou škodu. Odvolání, a to i u soudních instancí EU je sice možné, avšak není prakticky realizovatelné. Akční trojka ÚS pod vedením soudruha Výborného nás, de facto, angažovaně vrátila do právní reality v českých zemích populárních 50. let minulého století. Svoboda projevu? Nemáte, chlapci a děvčata ani svobodu samostatně myslet. Dokonce si i myslet, že když strávíte zbytek života v separaci, zakládá to nárok na beztrestnost a že si na vás vlastníci protektorátu nešáhnou i tam. Ostatně posuďte sami, na Zvědavci je poslední zpráva o „Stworagate“ a výživná debata k článku zděsí i otrlce. Počtěte si, otroci, a přemýšlejte o orwellovském vítězství pravdy a lásky, o tom, co to pro vás i celý národ znamená. Existuje tu skvěle organizovaná síla, co na vás ukáže, a jste v p..., bohatý nebo chudý, levý či pravý, makový či tvarohový. V degradaci práv plynoucích z Ústavy prostě následujeme americký vzor, kdy nezpochybnitelné soudní autority očesávají Ústavu tak, až z ní zůstane totalitní, fašistická hůl a bič na póvl – zvláště ten novým poměrům, novým vládcům nepřizpůsobivý.

Moje druhé, vlastní téma se týká onoho barvotiskového obrázku o stavu globální ekonomiky a detonátoru, který ji smete – vývoje na finančních trzích. Řada lidí si stále myslí, že to, co dnes či zítra blafne Angela či bubu za oceánem, má nějakou relevanci pro jejich vlastní život. Že se, v prostředí, které celé jedno století „jede“ na podvod a lži, dozví to, co se nahoře chystá, co se skutečně děje. Spousta chytrých lidí žije stále v přesvědčení, že politika vládne kapitálu a penězům (jejich tvůrcům), a ne naopak. Neobtěžují se hledat fakta, fakta, fakta a reálná data – přitom jsou všude kolem nás – ale bez správných brýlí je nevidíš, nevnímáš, a nejsi schopen analyzovat. A už vůbec na ně sebezáchovně reagovat, přesto že nadchází hodina dvanáctá. To, kdy odbije, nelze přesně stanovit v prostředí, kde již nejsou funkční jakékoli tržní mechanismy, reálné ocenění čehokoli, kdy se i finanční trh změnil na estrádu davových pudů, amplifikovaných emocí bez kontextu s realitou, spekulativním l´art-pour-l´artismem. To stádo sleduje alfa-psy a činí závěry na základě míry své individuální zabedněnosti a disponibility pravdivými informacemi, jichž má, pohříchu málo – málokdo patří k vyvoleným s informačními kanály do míst, kde se „dělá“ a manipuluje trh. Ostatně, slovo (doporučení) Goldmana Sachse či JPMorgana je slovo boží, o kterém se nediskutuje, nad kterým se ani nepřemýšlí, neb to může být nebezpečné. A tak se, v českém kontextu, lze jen smát těm Markům, Rusnokům, Zahradníkům a dalším bankovním analytikům, vnášejícím svoje moudrosti do našich životů přes bednu – vězte, že analyzují přesné statistiky falšovaných údajů pomocí analytických metod, jež již ztratily validitu, uplatnitelnost v dnešním světě – a o reálné ekonomice mají představy jako Hurvínek o válce. Jsou to mluvící hlavy (talking heads), které reálně neví, co bude či nebude za tři měsíce, ale zasvěceně kecají svoje bludné představy papírových bojovníků o budoucnosti v horizontu 20 let. A hlavně tvrdí, co mají a za co je platí - a to má s realitou málo společného.

A zatím se na Západě někteří investoři připravují na velkou ránu. Pan Soros, kterého nelze podezírat z toho, že by neměl přístup k exkluzivním „insiderovským“ informacím, ten, co zaútočil kdysi na libru šterlingů a málem položil Británii, tak ten pán barevných revolucí shortuje – sází na pád akcií a amerického dolaru – a to ve velkém. Svoji sázku v posledních dvou týdnech navýšil o 154 %. Nevím, jak komu, ale mně tuhne úsměv a při tirádách z bedny o oživování něčeho, co ve skutečnosti padá jako šutr – od Japonska, přes Čínu, Francii po USA – tedy výkon reálné ekonomiky, reálné zaměstnanosti, koupěschopnosti měn i 99 procent spotřebitelů se mi dělá nevolno.

Všem těm, co to ještě nepochopili, světová válka již řadu let běží – je válkou anglo-americké boží finanční oligarchie proti zbytku světa, finančními prostředky a za využití finančních zbraní hromadného ničení. V té válce, která byla do finanční a obchodní blokády a zmrazení/zcizení fondů Islámské republiky Írán u vyvolených superbank jednostrannou genocidou či vydíráním slabých a nejednotných, došlo ke kouzlu nechtěného. Kauza Írán spustila proces hnutí odporu proti božímu Kartelu a proces likvidace její největší zbraně – US dolaru coby světové měny. Ten koordinovaný proces, mající již funkční organizační struktury v Euroasii, začíná mít reálné výsledky, začíná na Západě bolet. Původní dominance Kartelu i jeho unipolárního světa je otřesena, a v řadě teritorií světa přerůstá ve finanční, politickou i kulturní vzpouru. Zdálo by se, že po devastaci Iráku pro jeho odmítnutí obchodovat ropu a plyn v US dolarech, tedy doslova hrdinské odmítnutí statu quo petrodolaru – financování Západu výnosy z ropy, zaplacené stále bezcennějšími US, UK i EURO dluhopisy, které nesměly být používány k rozvoji ropu těžících zemí – se svět dlouho nezbaví strachu z osudu Iráku či Libye a jejích neposlušných vůdců, národů, které přišly doslova o všechno, včetně ukradených zásob měnového zlata. Nestalo se, protože koordinovaný útok Eurasie a jejích spojenců začaly Čína a Rusko. Žádné rakety, letadlové lodě, žádné výhrůžky a vydírání – svět svobodných se začal zbavovat US dolarů v jejich devizových rezervách, přechází na obchod v jiných měnách i ve zlatě, akumuluje ve velkém euroatlantické fyzické monetární zlato. Nedávno došlo k neslýchanému – americkou centrálu JPMorgan včetně jeho zlatých trezorů koupili Číňané – zlé jazyky tvrdí, že jako kompenzaci nesplatitelných dluhů této „systémové“ banky, která nesmí padnout. Komu to nedochází - je to, jako by US vláda prodala Číňanům Fort Knox, ne-li horší. To je facka mocipánovi, co už na něho serou mouchy, přes celou hubu.

Pod lavinou kartelové propagandy o „reliktu minulosti“ málokdo chápe, že jedním ze zásadních bojišť světové finanční a měnové války je bitva o fyzické, tedy reálné měnové zlato. „Oficiální“ zdroje hovoří o masivním odlivu monetárního zlata do Asie, západní bullion banky mizí z trhu se zlatem, protože již žádným nedisponují, zlaté „papírové“ burzy jako COMEX a LMBM jsou na 45 procentech stavu zásob z konce roku 2012. Na jednu unci fyzického zlata tyto burzy „obchodují“ se 100-120 uncemi papírového zlata ve formě certifikátů. Tyhle burzy jsou jeden velký podvod. Poslední útok na cenu papírového zlata v režii US FED i prognózy systémových autorit kartelu, že cena unce padne až na 900 USD, vyděsily spekulanty, zejména hedge fondy, a ty prodávaly „za babku“. Hádejte, kdo ty uvolněné a levné miliony uncí fyzického zlata obratem skoupil? JPMorgan, největší z certifikovaných nepřátel zlata, ten, který s Goldmanem na cenu papírového zlata v zastoupení Open Market Committee US FEDu systematicky útočí. Je celkem jedno, zda to zlato koupil pro svoje čínské zákazníky, nebo pro svoje vlastní vyvolence, kteří prodávají akcie vlastních firem a systémových bank jako o život a utíkají též z dolarových či eurových aktiv. To zlato prostě zmizelo z trhu, a přiblížilo systémový konec zlatých burz – bankrot. Proč ta mediálně utajovaná rvačka o zlato? Proč ten útěk od US dolaru ve světovém obchodu a financích? No, historie měnových systémů mluví jasně – když padne FIAT měna a s ní i systém certifikovaného podvodu – nastupuje vždy období, kdy je nutno obnovit důvěru v měnu či měny – vždy nějakou formou zlatého standardu. Zdá se, že nový měnový globální obchod bude stát nikoli na bázi bankovních úvěrů, akreditivů, ale na bázi státními devizovými rezervami garantovaných zlatých certifikátů. Alespoň na začátku a minimálně 10 – 20 let. Tedy, kdo bude mít fyzické zlato, které má potencionál vzrůst ceny minimálně na desetinásobek (při absenci devalvace FIAT měn či hyperinflace), bude ovládat světový obchod – i finančnictví.

Už jsem se kdysi zmínil o tom, že bankéři a právníci jsou nejhoršími hospodáři a ekonomy z podstaty svého myšlení, vzdělání a odtrženosti o reality ulice. Z podstaty jejich sobeckého zájmu, který stojí na generování zisku na nevědomosti či systémové neschopnosti lidí řešit vlastní problémy sami, nebo pro to, že k tomuto řešení systémem ani připuštěni nejsou. Lze sice opírat svoje chápání světa o názory lidí, jejichž primárním zájmem není vaše, ale jejich obohacení, asi tak, jak je možno věřit bibli. To člověka před důsledkem „svojí víry“ v nabízené a vyselektované autority s tituly a cenami, image fábuluse, nezachrání.

Kdo na to má, ať raději sleduje reálné toky peněz, neb ty dnes suplují vše – včetně odpovědnosti a morálky. A ta jediná správná morálka dnešního kasina spočívá v absolutní maximalizaci zisku na úkor jiného – neb ve financích je to „zero-sum-game“ – peníze pro jednoho úspěšného se nahromadí ztrátami mnoha „věřících“ blbců.  

Jeden z největších současných spekulantů světa, jistý Warren Buffet, US multimiliardář a ikona světa privilegované šmeliny, patří k něčemu, čemu se říká „contrarian investor“. Za svůj úspěch vděčí tomu, že, lidově řečeno, „chčije proti větru“. Když se dav bezmozků ve svém davovém strachu levně zbavuje cenného majetku, on kupuje – a naopak. Ten pán před cca týdnem prohlásil „When the tides go out we find out who has been swimming naked” – (Až se příliv změní v odliv, zjistíme, kdo plaval nahý). O čem to ten starý kasínový mazák hovoří?

Celý trh státních dluhopisů je v troskách. Není kolaterál, není důvěra, čeká se, kde to praskne. Zdá se, že japonská abenomika vyprodukuje finanční Fukušimu, které stáhne ostatní ke dnu. Všichni už teď zápasí na vlastních útesech jen s časem. V Evropě skončí přestávka a na led opět naskočí tým středomořských holých zadků s nataženou rukou a tým investorů, co je ten darovaný papírový banán nechají krvavě zaplatit.

1. Akciový trh se urval ze řetězu a nemá s realitou a reálnou ekonomikou nic společného. Burzy jsou již o 30-50 % nad 120denním váženým průměrem, a je evidentní, že to tak nemůže pokračovat dál, a když tak jen poslední záchvěv v řádu +10-20 % - po kterém dojde ke krachu. Proč? Protože dochází k finální fázi bubliny - houba burzy nasaje i nejchudší ze spekulantů v naději na bezpracný okamžitý zisk.
2. Suma margin investic, tedy dolarového vyjádření spekulací/investic do akcií na dluh, za cizí, půjčené peníze, je nejvyšší ve známé HISTORII, překračuje parametry situace před krachem v roce 1929. Až vlastníci trhu prodají svoje nadhodnocené akcie a vypečené finanční instrumenty, až vyčerpají zásoby nenažranců s holou řití, co investují na dluh – šlápnou na tu houbu, a bude to rána. Bude halda bankrotářů, a ti, co si tiskou peníze, skoupí majetek za babku – takhle to prostě funguje, a kvůli tomu je tu ta finanční bublinová „ekonomika“ a svět iluzí.
3. Míra a rychlost koordinované devalvace měn a jejich vzájemných směnných poměrů začíná dramaticky zvyšovat zbídačení mas – snižuje se jejich koupěschopnost (už přes deset let), zadluženost v různých sektorech – od studentských půjček po hypotéky - překonává předlehmanovskou dobu, na blízkém obzoru je další hypotéční krize – tentokráte komerčních nemovitostí – slavných shopping mallů a administrativních budov. Vyprázdněné, nikým neobsazené administrativní budovy a sklady už nejsou čínským specifikem.
4. Tisk ničím nekrytých peněz se začíná projevovat na růstu komodit – a tom smyslu je nutno bedlivě sledovat ceny ropy – nejméně manipulovatelné komoditní položky – existuje potencionál zásadního a dlouhodobého zvyšování ropy na světových trzích s devastujícími důsledky jak pro reálnou ekonomiku (nárůst nákladů výroby, snižování již tak mizivých výnosů ve výrobě i obchodu, další propouštění-racionalizace) i pro životní úroveň obyvatelstva – očekává se významné zvyšování cen potravin, a to i z titulu nebývalého dlouhodobého sucha a neúrody, mimo jiné v celé západní polovině USA, spojeného z vybíjením stád hospodářských zvířat.
5. Inflace v USA, ta reálná, dle metodiky z 60. let minulého století, je cca 9 % a stále roste. Ceny potravin rostou ještě více. 52 milionů občanů USA je na podpoře, mnozí již stoprocentně závislí na bakšiších od federální vlády – tedy i na potravinových lístcích. Rozpočtově odpovědní Republikáni nešáhli na benefity superbohatých, zato snížili financování bakšišů pro chudé a nezaměstnané. Je nutné připomenout, že 10 % reálné inflace je považováno za hranici počátku hyperinflace. Dluhy nelze splatit jinak než odinflatováním nebo defaultem-bankrotem. Lze očekávat, že hyperinflace je nevyhnutná, pro elity záhodná a jiný recept neznají. Masakr – majetkový i životní úrovně - střední třídy globálně je neodvratný. Americké dolary se vrací do své kolébky, a těm žádná sanitace nových peněz na rezervních fondech bank u FEDu zřejmě nezabrání v cestě na americký trh, mezi lidi – moc peněz začne honit málo hodnot – výsledek je jasný. Hyperinflace – dlouho jakoby nic, a pak během pár týdnů či měsíců – konec měny. Konec úspor, penzí, pojištění apod.. Není od věci podotknout, že v USA se již začíná veřejně hovořit o zavedení dvou dolarů – devizového pro zbytek světa a domácího, nesměnitelného do devzivého dolaru či jiných měn. Tohle známe jako formu ochrany čs. Měny před spekulativními útoky Sorosů a jemu podobných z doby „temné totality“. Teď o tom uvažuje a zřejmě k tomu bude donucena okolnostmi kolébka svobodného podnikání, volného obchodu a keynesiánského šílenství akademiků na výplatní pásce bankstera. Izolacionismus, centrální řízení, kvóty, protekcionismus v Americe – zvykejte si.
6. Míra Kalousek by se divil, ale v USA a zřejmě i jinde dojde k znárodnění/zestátnění privátních penzijních fondů, ale ze zcela jiných důvodů než v Polsku. Tyto fondy spravují, stejně úspěšně jako ty evropské, majetek v hodnotě odhadované na více než 3,5 bilionu US dolarů. Pro vládu jsou to peníze na provoz, pro systém pak cca 2 roky prodloužení drancu. Stát dostane úspory důchodců - důchodci papírové sliby zkorumpovaného státu zlodějů ve formě státních dluhopisů se srandovním výnosem. No, nekupte to. Ale je snad alternativa? Může někdo normální očekávat, že důchodové fondy slíbené důchody skutečně vyplatí, když přes deset let nefunguje peněžní multiplikátor - jinými slovy reálná inflace vysoce přesahuje průměrnou míru výnosů důchodových fondů - to je přímá cesta k bankrotu, rychlejší než převzetí těchto fondů státem.
7. Chodící mrtvolou je celý sektor pojišťovnictví. Už od skandálu AIG z roku 2008. Negativní reálné úrokové míry fungují jako rakovina-důsledek politiky FEDu téměř nulových úrokových měr po příliš dlouhou dobu.
8. Není zcela jasné, odkud ta rozhodující střela vyjde – tedy který konkrétní systém či subsystém globálního finančního systému či kartelu padne první – a asi to není ani podstatné – systém dojíždí na konečnou a těch pilířů, co se sypou, je vícero. A každý zhroucený pilíř má schopnost položit celou boudu. Žijeme v době extrémních nerovnováh, finanční války, sílící nedůvěry v systém i spolehlivost příslušníků mafie, se zvyšujícím se povědomím toho, že byla překročena mez či hranice návratu k normálu. Reforma, návrat k normálu z pohledu agendy NWO není akceptovatelný. Co se situací, vymykající se historické zkušenosti a ověřeným receptům léčení neduhů tržní ekonomiky – to nikdo ani neví, nebo na to klasicky nechce myslet. I kdyby chtěli myslet na budoucnost, ve slonovinové věži globálních financí či koridorech moci ve věžích babylonských, tak to stejně nevymyslí – mají vlastní agendu a vlastní zájmy a někteří už namyšleně a veřejně usuzují, že to dojené globální stádo dobytka je stejně moc velké. A to už je jen krůček k tomu, aby je ulice umlátila čepicemi.

I fiktivní světy iluzí však končí tam, kde nastupuje základní zákon šmeliny „levně nakoupit od blbců, draze blbům to samé prodat – a naopak“ a akumulace kapitálu. Čas sešlápnuté houby se blíží nikoli proto, že si to jeden či několik politicky-nekorektních ekonomů myslí, ale protože houba nasává jen do okamžiku, kdy má co nasávat. Pak už s ní nelze dělat nic jiného, než na ni zase jednou šlápnout – a kasírovat na bázi privilegovaných insider informací – kdy, kde, kdo a jak na tu houbu dupne, aby předala obsah do těch jediných správných kapes. Chuj s nějakým státem, jeho občany, zblblými spekulanty i nějakou reálnou ekonomikou. V jejich myslích nemáme cenu dobytka, natož lidí s vlastními zájmy a osudy. Jsou to deprivanti, asociálové, a věří ve svojí nedotknutelnost.

Proč vlastně píši tyto řádky a komu vlastně – uprostřed davu, jehož pozornost je upřena na Olympiádu v Soči (kromě sportovních aspektů i proto, že západní média vybudovala atmosféru strachu před teroristickým útokem), nebo na události na Ukrajině nebo na inauguraci další vlády horší než jsme si dovedli představit – a v telce pohoda, vánek, světlé zítřky, hnusná Semelová, klídek, prosperita, oživení mrtvoly hospodářství – radujme se. Bude-li fajn, i za rok nebudeme mít hlad, budeme mít co konzumovat, a možná i za co.

Nikdo nevidí pány světa, jak se zbavují svého majetku v USA, těch tolik cenný akcií, dluhopisů, mizí v daňových rájích, stěhují firmy do Singapuru, Hong-Kongu či Šanghaje, a před poslední letem kradou vše cenné, co jim jejich systém umožní beztrestně zcizit. Skoro nikdo tu dynamiku okamžiku a konce jedné éry nevnímá.

Ticho před bouří. Impakt přicházející rány to ticho vyžaduje.

Nevím, zda za to může Clausewitz nebo nějaký bolševický maršál, ale ve válce se osvědčila metoda mnohdy sebevražedných útoků menších jednotek proti přesile, bez nároku na úspěch, mající odvrátit pozornost od směru hlavního úderu armády. Bordel na Ukrajině je divný. Kromě několika „Evropanů“ zde, ani neoconi ve Washingtonu, Berlíně, Varšavě či Praze nemohou myslet vážně, že Rusku Ukrajinu ukradnou – zapomeneme-li že jsou atlantičtí bratránci de facto plaite a jejich kartelová motivace je proti ruské obranně-strategické bezvýznamná, je-li evidentní, že z jakéhokoli pohledu – od ekonomického po národnostní – je evropská Ukrajina zcestná, neufinancovatelná a její osud předem tragický, krvavý – i pro ty Jasenjuky, co by měli vědět, jak to má mariánské souhvězdí na Haliči často těžké - nelze se uprostřed toho nesmyslného běsnění a demogratické podpory banderovců ubránit pocitu, že jde právě o ten distrakční úder, mající přimět svět dívat se jinam než by měl. Koneckonců válku proti ruským zájmům vedou cizíma rukama a zatím docela levně – a sliby neublíží a nic nestojí. 

Hypotézu o vedlejším úderu podporuje i politika Angely Deutsche Bank Merkelové. Je v rozporu s existenčními zájmy německé ekonomiky. Bez německé exportní mašiny je vlak EU nemobilní. A teď vezměte v úvahu, že německé velkobanky jsou téměř monopolním finančníkem světové námořní dopravy. Skoro každá námořní loď, každý tanker na světě byl postaven za peníze z německého úvěru. Míra delikvence těch úvěrů přesáhla nedávno 25 % a stále roste. To by položilo slona, a řeč je jen o jednom sektoru - Deutsche Bank je, mimo to, mistrem světa v neolympijské disciplíně „deriváty“ - tiká jí ve sklepě zbraň hromadného ničení mimo její kontrolu – přes, nebo možná právě proto hrají Angela a její melody boys na Ukrajině klíčovou roli, Nuland Nenuland. Mírové poslání olympijské myšlenky, nemírové. Ztrácí rozvahu, glanz a přehled. Žijí dneškem, jakoby zítřek neměl přijít.
Ale za východní ukrajinskou čárou začíná stále mocnější a bohatší Eurasie s jasným programem a odhodláním změnit svět. Za tou západní čárou jsou kartelové kolonie k následování , sliby-chyby a bruselská fata morgána. No nekup to, boxere.

Tuším, že je to ruské přísloví: „Podle ovoce poznáš strom…“ Moudrost zapadlá v chumelenici reklam.
------------------------------------------------

Nevím nakolik i ruské přísloví, ale především je to citát z bible a přesně  odlišuje dobré  od špatného :-)

“Podle jejich ovoce poznáte je” .je v jedné větě dokonale rozlišeno dobro a zlo !

“Střezte se lživých proroků, kteří k vám přicházejí v rouchu beránčím, ale uvnitř jsou draví vlci. Podle jejich ovoce poznáte je. Sklízejí se snad hrozny z trní a fíky z bodláčí? Tak tedy každý dobrý strom nese dobré ovoce a špatný strom nese zlé ovoce. Dobrý strom nemůže nést zlé ovoce, stejně jako špatný strom nemůže nést dobré ovoce.” (Matoušovo evangelium 7:15-18).

 

S A M I Z D A T 1990 - 2014

 Nebo také - Havlův a Klausův komunismus pro VIP

Články z let 1990 - 2014, které nemohly být zveřejněny v našem demokratickém tisku, televizi, rozhlasu... Prostě nikde.
Obsahují myšlenky a věci, které se v tomto státě nesmí říkat nahlas. Nikdy a za žádných okolností.

Motto : 1990 – 2014
„DEMOKRATICKY“ rozkradli, rozprodali a zašmelili státní majetek a pak nás ještě zadlužili.
V roce 1990 říkali, že projídáme budoucnost dětem. To byl státní dluh asi 1/10 současného a byl zde obrovský státní majetek patřící i Vám a Vašim dětem.
V roce 1990 říkali, že třetí cesta mezi komunismem a kapitalismem neexistuje. Dnes všichni s otevřenými ústy hledí na hospodářský úspěch Číny, která si vybrala to dobré z kapitalismu i komunismu. A státní majetek čínští „komunisté“ nikomu nerozprodali. Také nevraždí statisíce nevinných civilistů, narozdíl od „demokratických“ států

http://www.disident.cz/uvod/samizdat_1990-2010/

Chleba novodobého kapitalismu v srdci Evropy!

a tak je to skoro s každým jídlem dneska....

 

 

Pohled za oponu

Nejvýznamnější lobbystické skupiny usilující o vytvoření sjednocené Evropy financovala v padesátých letech CIA. Centrem koncentrované akce byla skupina Bilderberg.

Jeden z nejbohatších a nejmocnějších mužů na světě: americký miliardář David Rockerfeller. Ve svém životopise naprosto otevřeně přiznává: „někteří dokonce věří tomu, že jsme součástí tajného spiknutí, které údajně operuje proti zájmům USA, mě a moji rodinu označují za „internacionalisty“ a obviňují nás, že konspirujeme s jinými lidmi po celém světě, abychom vybudovali novou úplnější globální politickou a hospodářskou strukturu – prostě nový svět, chcete-li. Je-li to obžaloba, pak jsem vinen, a jsem na to hrdý.“

Pod záštitou Rockefellerů se v nizozemském městečku Oosterbeek v roce 1954 v hotelu jménem Bilderberg shromáždil poprvé prominentní klub šlechticů, finančních oligarchů a státníků západního světa. Od té doby se koná vždy jednou ročně další setkání, které metuzalém Rockefeller – vedle George Sorose, Henryho Kissingera a nizozemské královny Beatrix – vícekrát poctili svou účastí.

Co je účelem Biderbergů? „Říkat, že usilujeme o jedinou světovou vládu, to je přehnané, ale není to ani neodůvodněné.“ Tak se v rozhovoru s anglickým novinářem a spisovatelem Jonem Ronsonem vyjádřil Denis Healey, rovněž jeden ze zakladatelů Bilderbergu. Healey je jakousi matečnou horninou britské Labour Party a v letech 1964 až 1970 zastával úřad britského ministra obrany. A Healey dále říká: „Bilderberg je způsob, jak dát dohromady politiky, průmyslníky a novináře. Politika by měla zapojit i lidi, kteří profesí nejsou politici. Prosazujeme názory tím, že se snažíme získat sympatie mladých politiků, jejichž kariéra má zjevně stoupající trend, a seznamujeme je s finančníky a průmyslníky, kteří jim nabízejí své moudré rady. To zvyšuje šanci na rozumnou celosvětovou politiku.“

Dolary pro eurokraty

Jak úspěšné bylo ono „prosazujeme názory“, se ukázalo již v počátcích iniciativ za sjednocení Evropy na začátku 50. let. Britský historik Richard Aldrich, profesor na univerzitě v Nottinghamu, o tom píše: „témata, okolo kterých se každoroční setkání točila, a to dokonce ve formálních zasedáních, byla natolik rozmanitá, že zde není možné podat jejich podrobnou analýzu, ale je zřejmé, že Římské smlouvy (rodný list Evropského společenství, podepsané dne 25. března 1957) se zrodily z diskusí na bilderberském setkání v předcházejícím roce“. Aldrichova studie „OSS, CIA and European Unity: The American Committee on United Europe, 1948-60“ přinesla nové poznatky o vlivu americké tajné služby speciálně na Bilderberg a obecně i na proces evropského sjednocování.

Aldrich píše, že skrytá podpora sjednotitelů Evropy vychází od hraběte Richarda Couderhove-Kalergiho. Tento rakouský šlechtic je považován za jednoho z otců panevropského hnutí a jako jeden z prvních použil prvních pojmu „Spojené státy evropské“. Od roku 1922 byl členem zednářské lóže Humanitas. Coudenhove-Kalergi emigroval v roce 1943 do Spojených států a tam přesvědčil senátory J.W. Albrighta a E.D.Thomase, aby se chopili zákonodárných iniciativ ve prospěch „Spojených států evropských“. Jeho kampaň podpořili Allen Dulles a William Donovan.

V roce 1948 založil Dulles společně s dalšími zastánci tvrdé linie Amercan Committee for a United Europe (ACUE). Předsedou se stal William „Wild Bill“ Donovan, 1942 až 1945 šéf OSS, organizace, která byla předchůdcem CIA. Jak v roce 2000 informoval britský deník Telegraph na základě uvolněných dokumentů tajné služby, bylo cílem výboru ACUE vytvořit Evropskou unii. Novinář Ambrose Evans-Pritchard o tom psal pod titulkem „Eurofederalisté financování americkými špióny“. Výbor ACUE mimo jiné sponzoroval Evropské hnutí, zastřešující organizaci různých společenství, která již dříve sledovala cíl založení Evropské unie. Čestnými předsedy hnutí byly například Winston Churchill a Konrad Adenauer. V roce 1958 pocházelo 53,5 procent prostředků pro Evropské hnutí právě od ACUE. Citát z textu Evanse-Pritcharda: Financování ACUE probíhalo prostřednictvím Fordovy a Rockefellerovy nadace a přes koncerny, které měly úzkou vazbu na vládu USA. President Fordovy nadace, bývalý důstojník OSS Paul Hoffman, byl v padesátých letech současně i šéfem výboru ACUE“.

Neviditelná ruka CIA

Článek Evanse-Pritcharda v Telegraphu obsahuje ještě jednu důležitou informaci: Vůdci Evropského hnutí – Retinger, vizionářský Robert Schuman a bývalý belgický premiér Paul-Henri Spaak – byli všichni považováni za prodloužené ruce („hired hands“) svých amerických sponzorů. Retingerem se myslí Józef Retinger. Ten byl nejen vlastním iniciátorem skupiny Bilderberg, který o smyslu projektu přesvědčil nizozemského prince Bernharda, pořadatele zakladatelské konference, ale byl i iniciátorem založení Rady Evropy a Evropského hnutí, v němž fungoval jako jeho první generální tajemník. Retinger se narodil v Krakově, kde jako mladík navštěvoval kněžský jezuitský seminář, aniž by však obdržel svěcení. V roce 1917 byl v Mexiku poradcem odborářského vůdce Luise Moronese a politika Plutarco Elias Callese, který propagoval vyvlastnění latifundistů a stal se následně mexickým presidentem. Během druhé světové války Retinger fungoval jako poradce Wladyslava Sikorského, premiéra polské exilové vlády v Londýně, který později zemřel při letecké havárii.

V roce 1953 se ředitelem CIA stal Dulles, který již dříve řídil skryté operace – tedy špinavou skrytou válku. CIA přinejmenším financovala první setkání v hotelu Bilderberg v květnu 1954. K zakládajícím členům patřil i generál Walter Bedell Smith, Dullesův předchůdce ve vedení CIA, a celá řada bývalých činovníků OSS a pozdější CIA. Walter Bedell Smith sestavoval seznam účastníků zakládající konference skupiny Bilderberg společně s americkým specialistou na psychologické válečné operace, Charlesem Douglasem Jacksonem.

Richard Aldrich o součinnosti těchto organizací řízených USA píše: „Je nápadné, že se v 50. letech vynořují tři důležité nadnárodní elitní skupiny: Evropské hnutí, skupina Bilderberg a Akční výbor Jean Monneta pro Spojené státy evropské. Mají stejný původ a dostávají podporu od týchž skupin. I když Bilderberg a Evropské hnutí v zásadě sdílejí stejné zakladatele, členy a cíle, představoval Bilderberg zjevně nejefektivnější mechanismus nadnárodního dialogu a vyvinul se v něco, co mnozí považují za nejdůležitější diskrétní fórum západních elit.

Rozhodnutí v Garmischi

V roce 1955, tedy jen jeden rok po svém založení, se konference skupiny Bilderberg již konala v Německu, v Garmisch-Partenkirchenu. K této konferenci existuje zpráva, která vyšla na světlo díky Wikileaks – jeden z mála přesvědčivých dokumentů, které Julian Assange zveřejnil. Německými účastníky byli mimo jiné pozdější spolkový kancléř Kurt Georg Kiesinger (CDU) a Carlo Schmid (SPD), jeden z otců německé ústavy (Grundgesetz) a státní tajemník Walter Hallstein. Také nesměl chybět Joan Monnet, tvůrce Společenství uhlí a oceli (Montanunion).

Pozoruhodné jsou iniciativy směřující k intenzifikaci evropské jednoty. „Diskuse na toto téma ukázala všeobecnou podporu myšlénce evropské integrace, jednotu šesti zemí Evropského společenství uhlí a oceli a uznání naléhavosti problému. Zatímco členové skupiny měli různé názory na to, jakými metodami by bylo možné společný trh iniciovat, všeobecně bylo uznáno, že v současném rozdělení trhů spočívají inherentní rizika, a že existuje naléhavá potřeba přivést německý národ a ostatní národy Evropy do jednoho společného trhu. Jako velice povzbudivý krok vpřed bylo pociťováno, že šest zemí Společenství uhlí a oceli definitivně rozhodlo o tom, že společný trh zavedou a dalším rozpracováním postupu pověří experty. Doufalo se, že další země je budou brzy následovat. Všeobecně byla akceptována potřeba postupovat ve funkční integraci rychle vpřed na poli hospodářství, zejména při průmyslovém využití jaderné energie. Bylo obecně uznáno, že je naší společnou odpovědností dosáhnout nejvyšší možný stupeň integrace v co nejkratším čase, počínaje společným trhem“ (z oficiálního protokolu).

Z tohoto textu je tedy již jasně patrné, že společný trh měl být pouhým předstupněm k „nejvyššímu stupni integrace“. Je rovněž příznačné, že o tom, jaká definitivní rozhodnutí budou přijata, se dozvěděli bankéři zúčastnění na tomto bilderberském setkání, zatímco obyvatelstvo ještě tápalo v temnotě. Stejně se ho nikdy nikdo na nic neptal.

 

Oliver Janich, jeden z nejdůležitějších reprezentantů rakouské makroekonomické školy pracoval dlouhá léta pro časopis „Focus Money“, kde způsobil rozruch svými články o 9/11, než byla jeho spolupráce s časopisem v říjnu 2010 ukončena. Ve své nové knize „Spojené státy evropské“ podrobně rozvádí myšlénky načrtnuté v tomto článku.

 

Překlad z měsíčníku COMPACT, Magazin für Souverenität, číslo 02/2014

www.compact-magazin.com

překlad: Pavel Křivka

===============================================

http://euserver.parlamentnilisty.cz/Articles/1483-americke-tajne-sluzby-ve-velkem-podporovaly-evropske-federalisty-aneb-evropa-rockefelleru-ctete-o-tajnem-pozadi-evropske-unie.aspx